„Nešťastné rozhodnutí vlády.“ Pavel podal kompetenční žalobu kvůli summitu NATO
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o účast na summitu NATO v Ankaře. O případném přednostním projednání rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Sejde se ve středu. Pavel považuje rozhodnutí vyloučit jej z delegace za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Babiš uvedl, že rozhodnutí podat žalobu respektuje, ale nepovažuje ho za správné.
Vláda v pondělí oznámila, že s účastí Pavla na summitu, který se koná za dva týdny, nepočítá. Misi povede premiér Andrej Babiš (ANO), účastnit se budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Pavel už dříve avizoval, že se v takovém případě obrátí na Ústavní soud.
Návrh na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí přišel v pondělí večer datovou schránkou. „Ve věci budou nyní probíhat standardní procesní úkony, podání bude přidělena spisová značka a soudce zpravodaj v souladu s rozvrhem práce,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soud si podle ní uvědomuje naléhavost věci.
„Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok,“ stojí v prohlášení kanceláře prezidenta republiky.
„Zastupování státu navenek je pravomocí prezidenta podle článku 63 Ústavy České republiky. Je to v podstatě popis jeho práce. Vyloučit prezidenta z výkonu této pravomoci tedy znamená omezit jeho roli, kterou mu dává Ústava, nikoli vládní usnesení,“ stojí dále v prohlášení.
Pavel zároveň oznámil, že rozhodnutí Ústavního soudu bude respektovat, ať bude jakékoli a je rád, že období dohadování je u konce.
Je podle vás správné, že Pavel podal kompetenční žalobu?
Pavel: Je mou povinnost bránit pravomoce prezidenta
„V tomto sporu opravdu nejde o jednu židli na jednom zahraničním jednání. Jde o vědomé rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta, vrchního velitele ozbrojených sil a bývalého vysokého představitele NATO, z vrcholného jednání aliance v době, kdy může svoji celoživotní expertizu uplatnit ve prospěch bezpečnosti České republiky a jejích občanů,“ napsal rovněž Pavel.
Summit NATO 2026
Rubio: Trump se zúčastní
Babiš: Nechci mít konflikty s prezidentem
Zůna: Pro účast prezidenta hlasovat nebudu
Pavel: Na summit motorkou? To by mě bavilo, ale...
Průzkum: Co lidé říkají na spor prezidenta s premiérem?
Turek: Prezident by se neměl chovat dětinsky
Připomněl, že jako hlava státu se účastnil tří aliančních summitů a uvedl, že stejně jako při všech dalších oficiálních bilaterálních jednáních se vždy držel mandátu schváleného vládou.
Pavel Ústavní soud žádá, aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu nebo aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí.
„Je mou povinností pravomoci prezidenta v plném rozsahu nejen vykonávat, ale i bránit. Ne kvůli sobě. Ale kvůli všem prezidentům a prezidentkám, kteří přijdou po mně,“ uvedl Pavel. „Pokud bych tyto pravomoci nebránil, nesl bych díl odpovědnosti za to, že by se dveře k dalšímu svévolnému okrajování pravomocí ústavních činitelů otevřely dokořán,“ odůvodnil své rozhodnutí podat kompetenční žalobu.
Babiš v reakci uvedl, že Pavlovo rozhodnutí respektuje, ale nedomnívá se, že je to dobře. „Není správné, pokud na sebe ústavní činitelé podávají žaloby k ústavnímu soudu, proto jsem také kompetenční žalobu nepodal, když pan prezident odmítal jmenovat pana Turka ministrem, přestože podle mě a mnohých odborníků ústavu překračoval,“ uvedl.
„My jsme rozhodli pragmaticky, a hlavně prakticky na základě zhodnocení toho, jak ten summit bude probíhat, opravdu není pravda, že neformální večeře je čistě reprezentativní záležitost, tam se naopak dojedná často mnohem víc. Nedávalo by proto smysl, abychom v delegaci byli společně,“ dodal.
Spory z minulosti? Jen vzácně
Spory o rozsah kompetencí jsou v agendě Ústavního soudu poměrně vzácné. V minulosti se zabýval například tím, zda prezident potřebuje kontrasignaci premiéra při jmenování guvernéra a viceguvernérů České národní banky. Dospěl k závěru, že prezident je může jmenovat samostatně, bez kontrasignace. Od podání návrhu k rozhodnutí tehdy uplynuly dva měsíce.
Další kompetenční spory se týkaly přidělování soudců k Nejvyššímu soudu a jmenování jeho místopředsedy. V obou případech Ústavní soud určil, že ministr spravedlnosti, respektive prezident, potřebují předchozí souhlas předsedy či předsedkyně Nejvyššího soudu s těmito personálními kroky.