Nebuďte na něj tak ostrý. Evropa krotí Zelenského, roztržka s Trumpem ji děsí
Lídři Evropské unie v pátek chtějí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádat, aby zmírnil svou veřejnou kritiku Donalda Trumpa. Obávají se totiž, že jeho stále ostřejší výroky mohou dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Zelenskyj ve středečním rozhovoru s listem Financial Times (FT) kritizoval Trumpovu nedávnou dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o vývozu ruské nafty. Americkému prezidentovi také vytkl omezení americké zpravodajské podpory Ukrajiny a řekl, že Trump chová sympatie k autokratům a k mimořádně bohatým lidem.
Toto přímé hodnocení zaskočilo unijní představitele, kteří se v pátek se Zelenským setkají na summitu v Bruselu.
Zelenskyj přiletěl do Bruselu odpoledne, ještě ve čtvrtek bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Podle tří zdrojů obeznámených s přípravami summitu hodlají lídři ukrajinského prezidenta vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. „Možná je to pravda, ale ne vždy je nutné to říkat nahlas,“ řekl FT jeden z představitelů.
Podle zdrojů FT hodlají zástupci členských států EU zvolit vstřícný, ale zároveň důrazný přístup. Evropské země chtějí Ukrajinu nadále podporovat, zároveň však potřebují udržet spolupráci se Spojenými státy, na jejichž vojenské a zpravodajské pomoci závisí i evropská bezpečnost.
Nejvážnější krize od roztržky v Bílém domě
Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem v poslední době zesílilo z několika důvodů. Patří mezi ně Trumpovo oznámení o dohodě s Putinem ohledně vývozu ruské nafty, tlak Spojených států na Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, a také americké návrhy na uvolnění zmrazených ruských státních aktiv.
Podle FT jde o nejvážnější krizi ve vztazích od loňské veřejné roztržky Trumpa se Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.
Spojené státy už Ukrajině neposkytují finanční pomoc a dodávají jí pouze zbraně, které platí Kyjev a jeho evropští spojenci. Americké zpravodajské informace jsou však pro Ukrajinu nadále zásadní při obraně proti ruským útokům i při úderech na cíle v Rusku.
Německý kancléř Friedrich Merz novinářům řekl, že Evropa musí udělat vše, co je v jejích silách, aby Ukrajinu podpořila. Podle něj Ukrajina nebrání jen svou územní celistvost, ale také evropské politické uspořádání, které Rusko vystavuje silnému tlaku.
Irský premiér Micheál Martin zdůraznil potřebu pokračovat v jednání se Spojenými státy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová pak uvedla, že EU a USA mají na válku na Ukrajině odlišné pohledy. Podle ní je třeba vyvíjet tlak na agresora, aby válku ukončil, nikoli na napadenou zemi. Tlak na Ukrajinu proto nepovažuje za správný přístup.