Mezi Polskem a Ukrajinou houstnou vztahy. Minulý pátek polský prezident Karol Nawrocki oznámil, že odebere svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání Řád bílé orlice. Eskaluje tím spor o vzájemnou historickou paměť. Problémy mezi Varšavou a Kyjevem bublají dlouhodobě.
„Nemůžeme zapomínat na naši historii, nemůžeme se vzdát naší paměti a nemůžeme se zříci důstojnosti našich obětí,“ nechal se slyšet Nawrocki ve videu, ve kterém informoval veřejnost o svém rozhodnutí připravit Zelenského o řád.
Ukrajinský prezident nečekal, jestli polský premiér Donald Tusk kontrasignuje rozhodnutí hlavy státu, a Nawrockému řád poslal soukromou zásilkovou službou. „Věřili jsme, že Řád bílé orlice, udělený v roce 2023, byl určen pro ukrajinský lid a naši armádu. To bylo tehdy řečeno. Dnes jsem Řád vrátil polskému prezidentovi,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Spor o ocenění mezi Polskem a Ukrajinou těší Putina, míní Tusk. Zelenskyj řád odeslal poštou
„Ukrajina je vděčná polskému lidu za jeho podporu a spolupráci, které hrají významnou roli v boji za naši a vaši nezávislost vůči Rusku... Ukrajina zůstane otevřená všem smysluplným formátům zapojení s Polskem, aby se pokusila vyhnout se konfliktním interpretacím obtížných a bolestivých kapitol naší společné minulosti a zajistit řádný respekt vůči všem nevinným obětem 20. století,“ dodal Zelenskyj.
Neopomenul však polskému protějšku připomenout, že držiteli Řádu bílé orlice i nadále zůstává ruská carevna Kateřina Veliká, italský fašistický diktátor Benito Mussolini či německý exkancléř Gerhard Schröder, který našel v Rusku svůj druhý domov.
Cílené vyvražďování Poláků
Polský prezident se k historii neodkazuje náhodnou. Atmosféru polsko-ukrajinských vztahů ovlivnilo rozhodnutí Zelenského z konce letošního května přidělit jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku čestný přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
Ukrajinská povstalecká armáda byla ozbrojeným křídlem Banderovy Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) prosazující etnicky homogenní stát. Armáda operovala primárně na území dnešní západní Ukrajiny, zejména na Volyni a v Haliči. Vedla partyzánský boj jak proti Rudé armádě a sovětským partyzánům, tak i proti německým okupačním silám.
UPA však vedla útoky i proti polskému obyvatelstvu, které se dají bez zveličování označit za etnické čistky. Tou nejznámější je volyňský masakr, který probíhal mezi lety 1943 a 1944. K poslednímu cílenému vyvražďování Poláků došlo ještě v únoru 1945.
Nawrocki odebral Zelenskému Řád bílé orlice kvůli sporu o nacionalisty
„Rozhodnutí o udělení ‚záštity‘ Hrdinů UPA jednotce operačních sil Sever je rozhodnutí z kategorie ‚symbolické gesto‘. Prezident Nawrocki odpověděl podobným symbolickým gestem. Souvisí to asi i s tím, že prezident sám nemá příliš mnoho jiných možností, jak svůj postoj demonstrovat, a spolupráce s vládou téměř neexistuje,“ říká v rozhovoru pro Lidovky Maciej Ruczaj, někdejší velvyslanec Polska na Slovensku a výzkumný pracovník Centra transatlantických vztahů při pražské CEVRO Univerzitě.
Jak zároveň podotýká, opakujícím se zdrojem dalších a dalších krizí je „míjející se“ historická paměť, především týkající se válečného působení UPA.
„Na jedné straně jde o paměť o etnické čistce s parametry genocidy, která se nedočkala z ukrajinské strany ani tak bazálního projevu uznání, jakým je možnost řádného pohřbení a uctění obětí. Na straně druhé – paměť o bojovnicích za nezávislou Ukrajinu, kteří slouží pro část společnosti jako ‚duchovní patroni‘ současného boje. Určitě celé věci neprospívá i postupný růst významu tradice UPA na Ukrajině a jeho stále silnější pozice jak v ozbrojených silách, tak v ‚národním étosu‘,“ říká politolog.
Motivy napětí
Ruczaj poukazuje na to, že napětí mezi Varšavou a Kyjevem má i řadu současných politických motivů.
„Na nedůvěru polské politické elity si současná ukrajinská administrativa ‚zapracovávala‘ dlouhodobě, od nešťastné nehody v Przewodówě (V polovině listopadu 2022 v polské příhraniční vesnici Przewodów, která leží zhruba sedm kilometrů od hranic s Ukrajinou, dopadla ukrajinská protiraketová střela systému S-300. O život přišli dva Poláci. Ukrajina se za tragédii oficiálně nikdy neomluvila. – pozn. aut.) přes obilnou krizi a zásahy Zelenského do polské volební kampaně v roce 2023 až k nedávnému vytlačení Polska z rozhovoru o budoucnosti Ukrajiny, z formátu E3. Na druhé straně Ukrajinci mají z mnoha důvodů dojem, že nemusí Polsko vůbec brát v potaz a chovají se podle toho,“ vysvětluje.
Brusel nebere východní provincie EU vážně. Ani ve válce
„Strategickým zájmem Polska je, aby Ukrajina dál bojovala, absorbovala ruské jednotky a udržela si nezávislost. Na tom by se nemělo nic měnit. Je ovšem celá řada faktorů, které způsobují, že krize nezmizí. Zaprvé, nálady v polské veřejnosti jsou jednoznačné: veřejnost chce asertivnější přístup v otázce volyňského masakru a více transakční přístup k Ukrajině obecně. Zadruhé, máme zde nálady ukrajinské politické elity, která žije nyní sen o svých neomezených vojenských možnostech a pozici téměř globální velmoci a své sebevědomí proměňuje i v konkrétní asertivní kroky vůči sousedům v regionu,“ upozorňuje politolog.
Polsko se dlouhodobě cítí podceňované a bez benefitů za svou pomoc Ukrajině. Varšava do jisté míry pomohla zkraje války změnit přístup Západu k ruské agresi vůči Ukrajině a celkové vnímání boje Ukrajinců o jejich existenci. Jak uvádí data Kielského institutu pro světové hospodářství, pomoc Polska Ukrajině byla v roce 2022 naprosto zásadní, přičemž země patřila k největším poskytovatelům bilaterální podpory v absolutních číslech i v poměru k HDP.
Kyjev a E3
Varšava však nepatří mezi klíčové země vyjednávající řešení konfliktu na Ukrajině. A to ani v rámci EU. Samotný Kyjev se soustředí na spolupráci s klíčovými evropskými zeměmi, Německem, Francií a Velkou Británií ve zmíněném formátu E3.
Letos zkraje června Varšava formát E3 tvrdě zkritizovala. Polský předseda vlády Donald Tusk uvedl, že žádný úzký formát několika zemí si nemůže uzurpovat právo zastupovat celou Evropskou unii. „Jakákoliv ujednání, na kterých se Polsko nepodílí, nebudou pro Polsko závazná,“ zdůraznil.
Zelenskyj dal jednotce jméno po nacionalistech. Poláci zuří, Nawrocki mu chce vzít řád
„Premiér Tusk sice vyjádřil nespokojenost s tím, že Polsko u stolu není, nicméně do této situace se dostal částečně pasivitou vlastní vlády, částečně je to prostě důsledek citelného poklesu významu Polska na šachovnici evropské politiky v posledních dvou letech. Účast Polska si na těchto jednáních nepřála ani ukrajinská strana, ani západní Evropa. Dovolím si tvrdit, že kdyby se takové pozvání nakonec objevilo, bude to proto, aby bylo na koho hodit vinu za případný nezdar či za některé z bolestivých rozhodnutí, která jsou před námi. Ať už ohledně podoby rusko-ukrajinské dohody, nebo formy budoucí relace mezi Kyjevem a Evropskou unií,“ uzavírá Maciej Ruczaj.
