Tvrdí o sobě: „Vodní živel mě zcela pohltil.“ Zároveň se ho však naučil ovládat. Až tak, že v pátek v pražské Troji porazil poprvé všechny nejlepší kajakáře světa. U něj hledejte budoucnost českého vodního slalomu. Jakub Krejčí, rodák z Českých Budějovic. Nová generace.
Sedmatřicetiletý Vít Přindiš, mistr světa z roku 2023, skončil v pátečním závodě Světového poháru šestnáctý. Třiatřicetiletý Jiří Prskavec, olympijský šampion 2021, sice zajel nejrychlejší čas finále, ale pak mu rozhodčí dodatečně připsali neprojetí branky a srazili ho na 11. místo.
Zato čtyřiadvacetiletý Krejčí exceloval.
„Kuba, Kuba, Kuba!“ skandovaly tribuny. Vyhrál jak kvalifikaci, tak finále. Silou i rozvahou.
Kdysi platil za až příliš agresivního závodníka. „Potom se dokázal zklidnit,“ podotkl Daniel Stach, moderátor ČT i Světového poháru – a také bývalý vodní slalomář.
„Dan má pravdu. Má náš sport nakoukaný ze všech nejvíc, takže co řekne, je skoro svatý,“ přitakal Krejčí. „Jde o proces, kterým si musí projít každý sportovec, než zjistí, jak najít závodní klid.“
A post shared by Český vodní slalom a sjezd (@czechcanoe)
K němu mu pomáhá i Ondřej Tunka, další exmistr světa, který jej letos trénuje a o němž svěřenec říká: „Je pořád stejný flegmatik.“
V roce 2021 se Krejčí stal mistrem světa v kategorii do 23 let. Loni už vicemistrem světa mezi dospělými.
Přes zimu poté upravil přípravu. „Zjistili jsme, že nemá cenu v posilovně dělat kulturistický trénink, trochu jsme ubrali váhy a přešli do větší dynamiky,“ popisoval.
Premiérová výhra ve SP pro kajakáře Krejčího, Hilgertová byla v Troji desátá
Také tato změna se na jaře promítla. Dominoval české nominační sérii, skončil třetí při zahajovacím poháru v Tacenu a nyní si v Praze vysloužil českou hymnu.
Coby vítěz kvalifikace startoval ve finále poslední, mocně hnán fanoušky. „Tady sedí lidé hrozně blízko k trati hned u reklamních banerů, do kterých buší, čímž vám dobíjejí energii,“ oceňoval. Nenabral cestou k cíli žádný šťouch, proťal cílovou fotobuňku, mrkl na tabuli a na ní uviděl u svého času zelený obdélníček. Znamení, že nikdo není lepší než on.
„Neskutečné emoce!“ svěřoval se. „Ještě mi to nedochází. Věřil jsem, že tady můžu zajet skvělé jízdy, a povedlo se.“
Jakub Krejčí (vlevo) a Jiří Prskavec na vodě v Troji po závodě Světového poháru
Vlastně za celý den nabral časovou ztrátu pouze jednou, ve chvíli, kdy se chystal slavnostní ceremoniál. Medailisté postávali u pódia, ale Krejčí dával najevo: Ještě počkejte, prosím.
Důvod? „Zapomněl jsem si v posilovně v loděnici reprezentační kalhoty a nechtěl jsem dělat na stupních ostudu.“ Až když s nimi trenér Tunka přiběhl, Krejčí se dooblékl a vyhlášení mohlo začít.
V neděli ho ještě v Praze čeká kajakkros, v němž je loňským mistrem Evropy, načež se už jeho pohled stočí k červencovému mistrovství světa v Oklahomě.
„Dnešek je dobré znamení,“ řekl. „Jenže slalom je nevyzpytatelný. I když si myslíte, že ho máte pod kontrolou, tak vlastně nemáte.“
