Nebylo tomu tak odjakživa, přesto se staly jejím synonymem. Tři týdny, jednadvacet etap – nedotknutelný standard každé Grand Tour, ať už se jede v Itálii, Francii či Španělsku. Opravdu? Mezinárodní cyklistická unie (UCI) totiž nedávno přišla s myšlenkou možného zkrácení Gira a Vuelty na šestnáct dní, zatímco Tour de France by měla zůstat beze změny.
„Tahle otázka se týká některých Grand Tour,“ prohodil ředitel Tour Christian Prudhomme pro RMC Sport. „Tour de France trvá tři týdny, má čtyři víkendy a je to naprosto v pořádku.“
Během mistrovství světa v kanadském Montrealu představila UCI rozsáhlou vizi nazvanou Agenda 2030. Ta přinesla celkem 55 podnětů od týmů, jezdců, organizátorů i sponzorů, které mají za cíl odlehčit stále nahuštěnějšímu kalendáři.
Jedná se vůbec o první oficiálně předložený dokument, který nevylučuje zásadní reorganizaci velkých etapových závodů.
Ve své závěrečné zprávě UCI zmiňuje i zavedení rozpočtového stropu, zlepšení bezpečnosti jezdců nebo přilákání mladších diváků. Největší rozruch však vzbudil právě návrh na zkrácení etapových závodů, a dokonce i samotných Grand Tour.
Zkrátili byste Giro a Vueltu na šestnáct etap?
Závodních dnů neustále přibývá a profesionální stáje mají čím dál větší problém objíždět kompletní kalendář. Výsledkem tak je zhuštěný program, kdy hvězdy absolvují náročné jaro, dvě Grand Tour a na podzimní část sezony už mnohdy nemají z čeho brát.
Podle informací RMC Sport navíc přišel tlak od komerčních partnerů, kteří si stěžují, že na startu svých klání nemají ty největší hvězdy, přestože je daný podnik součástí WorldTour. Vždyť od roku 2010 objelo v jedné sezoně všechny třítýdenní podniky pouhých sedm jezdců. Letos byl znovu jediný nezničitelný Sepp Kuss, který si brutální trojboj střihl dokonce podruhé v kariéře.
Dilemata velikánů. Roglič hovoří o konci kariéry, Vingegaard hledá jinou cestu
Kratší etapové závody by tak mohly být cestou, jak ulevit týmům a zároveň zatraktivnit souboje, protože by se špičkoví jezdci vzájemně potkávali na startu mnohem častěji.
Zkrácení z jednadvaceti etap na šestnáct by se však týkalo pouze Gira a španělské Vuelty, zatímco Stará dáma by zůstala nedotčená. Trasu Tour de France každoročně lemuje přes deset milionů diváků, televizní signál míří do více než 190 zemí a závod je celospolečenským kulturním fenoménem. Pro UCI je tak nemyslitelné sahat na nejúspěšnější produkt svého sportu.
Fanoušci obsypali serpentiny až k Alpe d’Huez, kam mířila 19. etapa Tour de France.
„Grand Tour musí zůstat Grand Tour a Giro d’Italia se měnit nebude. Všechny tři závody musí mít stejnou délku,“ ohradil se však nový šéf Gira Luca Guercilena.
Někteří kritici namítají, že se Giro i Vuelta v současném formátu zbytečně vlečou a jejich zkrácením by se uvolnilo místo pro týdenní etapové závody. To by však definitivně potvrdilo absolutní nadřazenost Tour nad zbylou dvojicí.
V počátečních letech sice dávali domácí jezdci přednost Giru a dodnes to tak u mnoha Italů platí, věhlasu Staré dámy se ale nikdy nevyrovnalo. A Vuelta? Ta jakožto nejmladší z trojice prošla řadou stěhování v kalendáři i změnou dresu, přesto pro peloton bude vždy až třetím v pořadí.
„Nechceme zrušit ani jediný den. Debata sice stále probíhá, ale v tuto chvíli se o ničem takovém na oficiální ani institucionální úrovni nejedná,“ přiblížil pro španělský deník Marca ředitel Vuelty Javier Guillén.
Dlouholetý ředitel španělské Vuelty Javier Guillén.
Přitom formát Grand Tour se v průběhu let neustále vyvíjel.
První Tour v roce 1903 trvala devatenáct dní a nabídla pouhých šest etap s šílenou průměrnou délkou přes 400 kilometrů. Nejdelší ročník v roce 1926 pak měřil neuvěřitelných 5745 kilometrů a táhl se celých 29 dní!
Giro startovalo s pouhými osmi etapami, než se – stejně jako Tour – ustálilo na jednadvaceti se dvěma až třemi dny volna, byť v sedmdesátých a osmdesátých letech peloton trápily i obávané půlené etapy. To nejmladší Vuelta má pravidelně 21 dějství až od roku 1986.
Jezdíte moc rychle, proto je zabezpečení obtížné, reaguje šéf trasy Tour na protesty
„Cyklistika je vytrvalostní sport a teprve během tří týdnů se naplno ukáže, jestli jsou závodníci skuteční vytrvalci,“ má jasno Guercilena. „Nemáme v úmyslu cokoliv měnit. Chápu UCI a jejího prezidenta Davida Lappartienta, podle nichž není překrývání závodů pro nikoho dobré. Grand Tour ale musí zůstat třítýdenní.“
Organizátoři se ale drží tradice i z prozaičtějších důvodů – z každého závodního dne plynou lukrativní poplatky od hostitelských měst i peníze z reklamních kampaní.
Simon Yates z Vismy slaví spolu s parťáky vítězství ve 108. ročníku Gira
Giro je také nejlepším důkazem toho, jak třetí týden dokáže obrátit celkovou klasifikaci vzhůru nohama. Stačí vzpomenout na rok 2018 a památné osmdesátikilometrové sólo Chrise Frooma, triumf Vincenza Nibaliho na jaře 2016, a jak se loni Simon Yates převlékl do růžového trikotu na osudovém Colle delle Finestre den před slavnostním dojezdem do Říma.
„Celé kouzlo je v tom vydržet to tři týdny. Tour, Giro i Vuelta trvají 21 dní, ne 17 nebo 15. Tímto byste vymazali celou historii Grand Tour,“ podotkl už v roce 2024 tehdejší manažer Quick-Stepu Patrick Lefevere, když s podobnou myšlenkou koketoval Eusebio Unzué.
„Kdyby se zkrátily na patnáct dní, nejlepší jezdci by pravděpodobně objeli všechny tři Grand Tour. Měli by dost času na regeneraci a dokázali by v každé z nich bojovat o přední příčky. Vytvořilo by to parádní podívanou, kdyby se ti nejlepší měřili mezi sebou mnohem častěji,“ zamýšlel se tehdy dlouholetý šéf Movistaru.
Experti však upozorňují, že by kratší formát zásadně proměnil dynamiku závodů. Mohla by se snížit ochota týmů pouštět jezdce v posledním týdnu do úniků a pro hvězdné sestavy by rázem byla každá etapa důležitá.
Prezident UCI David Lappartient na mistrovství světa v Curychu.
„Jestli chceme zachránit cyklistiku, možná musíme Grand Tour zkrátit a určitě udělat kratší i klasiky,“ souhlasí naopak bývalý francouzský profesionál Jérôme Pineau. „Ale má to jedinou podmínku: peníze se musí vrátit týmům.“
Na rozdíl od jiných sportovních odvětví, kde kluby inkasují obrovské sumy z televizních práv a podílů na soutěži, totiž cyklistické stáje nedostávají téměř nic.
I to by UCI v budoucnu chtěla vyřešit. Úvodní návrhy reformy mají být předloženy v prosinci a změny by mohly dorazit na sezonu 2029.
Dotknou se opravdu nakonec i Grand Tour?
„Věříme, že dny, které vzdávají hold velkým cyklistickým ikonám, by měly zůstat netknuté, protože jinak na tom budeme všichni hůř,“ říká Javier Guillén, pod jehož vedením Vuelta našla svou ztracenou identitu. „Nemá to vůbec žádný smysl.“
