Produkci drum and bassového festivalu Let It Roll vyměnil za řízení MMA galavečerů v naplněných arénách a stadionech. Projektový manažer organizace OKTAGON Ondřej Vrba popisuje, jaké výzvy obnáší transformace fotbalového stadionu pro šedesát tisíc lidí v kulisu největšího MMA turnaje tohoto roku. Poodhaluje také, jak se řídí mezinárodní tým stovek techniků, v čem spočívá specifická dramaturgie sportu, jehož časový harmonogram nelze předem přesně naplánovat.
Opustil jste prostředí obřího hudebního festivalu Let It Roll a zamířil do světa bojových sportů. Na první pohled jde o zcela odlišné světy. V čem je pro vás produkce MMA galavečerů podobná pořádání masových hudebních akcí?
Na první pohled to vypadá jako úplně jiný svět, ale pro mě ten přechod dával smysl. Na Let It Rollu jsem se naučil stavět velkou živou událost: pracovat s emocemi lidí, hudbou, obrazem, tempem show i obrovským produkčním týmem. V OKTAGONu jsou v centru dění zápasy a skutečné příběhy bojovníků. To je něco, co žádná scénografie sama nevytvoří. Bavilo mě vzít zkušenosti z hudebních eventů a pomoct kolem těch příběhů postavit zážitek, který obstojí i na fotbalovém stadionu.
Před dvěma lety pokořil OKTAGON na stejném stadionu světový rekord v návštěvnosti MMA eventu. Plánujete letos rekord překonat?
Rekord z roku 2024, kdy přišlo 59 148 lidí, letos pravděpodobně nepřekonáme. Překonáme ale hranici 55 tisíc návštěvníků, což je samo o sobě obrovské číslo. Pro mě je teď nejdůležitější, aby si každý z nich odnesl co nejsilnější zážitek.
Před dvěma lety jsme si poprvé vyzkoušeli, co všechno lze s MMA na takovém stadionu udělat. Teď už prostor do detailu známe a můžeme jít dál v dramaturgii celého večera. Máme jinou fight card, propracovanější show a halftime moment s Robinem Schulzem, který je přímo součástí programu turnaje. Chci, aby si člověk pamatoval nejen jednotlivé zápasy, ale celý večer od příchodu až po poslední zápas.
Co obnáší proměna fotbalového stadionu v MMA kulisu v praxi?
Začíná to dávno předtím, než na stadion přijede první kamion. Musíme navrhnout, odkud bude dobře vidět na klec, kam umístit stage a obrazovky, jak ochránit trávník a jak dostat techniku i lidi bezpečně na správná místa. Pak přichází samotná stavba: konstrukce, světla, zvuk, LED obrazovky, klec, televizní přenos, zázemí bojovníků a prostory pro diváky.
Na přípravách a během samotné akce se podílejí stovky lidí z přibližně osmi zemí. Jsou mezi nimi produkční, technici, lidé z vysílacího štábu, bezpečnostní složky, zdravotníci, catering, tým stadionu a mnoho dalších. Právě synchronizace práce tolika profesí a lidí z různých částí Evropy je jednou z nejobtížnějších, ale zároveň nejdůležitějších částí celého projektu.
OKTAGON v pražském Edenu, stadionu Slavie Praha.
V jaké fázi se stavba den před startem nachází?
Jsme ve finále, kdy se měsíce plánování mění v realitu. Na stadionu se dokončuje stage, světla, obrazovky, technika pro televizní přenos i zázemí pro bojovníky a celý tým. Současně připravujeme fan zónu, hospitality a všechny trasy, po kterých se budou pohybovat lidé před stadionem i uvnitř.
Teď už jde hlavně o to, aby na sebe všechno navazovalo. Běží technické kontroly a zkoušky jednotlivých částí programu. Na papíře může časový harmonogram fungovat skvěle, ale až na stadionu vidíte, jak se potkají světla, kamery, hudba, nástupy a lidé v reálném prostoru. To jsou chvíle, kdy dolaďujeme poslední detaily.
Velkou novinkou je vystoupení světoznámého producenta Robina Schulze. Jak probíhalo vyjednávání s jeho managementem a proč padla volba právě na něj?
Robin je umělec, který dokáže oslovit obrovské publikum, a pro Frankfurt je to skvělé spojení. Chtěli jsme hudební moment, který energii stadionu ještě zvedne a bude fungovat i pro lidi sledující turnaj u obrazovek. Zároveň jsme od začátku přemýšleli o show jako o nedílné součásti celého večera.
Reakce jeho managementu byla krásně přímočará: „Jdeme do toho s vámi!“ Myslím, že i pro ně bylo zajímavé být součástí něčeho, co není klasický hudební festival ani samostatný koncert. Pak začala ta náročnější práce: najít podobu vystoupení, která bude fungovat pro Robina, pro fanoušky i v přesném harmonogramu živého sportovního přenosu.
V čem spočívá největší produkční úskalí při propojování živé hudební show a nepředvídatelného sportu, jakým je MMA?
Největší výzvou je sladit kreativní ambici s realitou živého sportu. U MMA nikdy nevíte, zda zápas skončí za minutu, nebo po vypršení všech kol. Přesto musí být ve správný okamžik připravený umělec, tanečníci, světla, obraz, efekty, televizní režie i celý tým na ploše. Na stadionu se navíc každý technický zádrhel násobí velikostí prostoru.
Máme ale skvělý tým. Spojili jsme se s lidmi, jako je Martin Zahálka z Livebros, nizozemská agentura 360 Stage Design, a stojí za tím samozřejmě celý interní tým OKTAGONu. S řadou lidí, kteří se na show podílejí, jsem pracoval už na hudebních eventech. Známe se, víme, co od sebe čekat, a dokážeme společně převést velký nápad do něčeho, co bude na stadionu opravdu fungovat. Bez takového zázemí by show tohoto rozsahu byla nemyslitelná.
Oktagon zahájil novou Cage Game. Talenti zabojují o smlouvu, fanoušci vymýšlí trest
Koncept halftime show známe především z amerického Super Bowlu. Jak tento prvek zapadá do identity bojových sportů?
Když děláte turnaj na fotbalovém stadionu, přemýšlíte nad zážitkem v úplně jiném měřítku. Super Bowl je samozřejmě inspirací, my ale hledáme podobu, která přirozeně vychází z OKTAGONu a jeho specifické energie.
Halftime show dává divákům možnost na chvíli změnit tempo večera, než se vrátíme k vyvrcholení hlavní karty. Pro mě funguje tehdy, když pomůže celému večeru gradovat. Hudba přivede do arény jiný druh emocí a návrat k zápasům v kleci je pak o to intenzivnější.
Vy sám působíte jako DJ a v minulosti jste pracoval jako Art Director festivalu Let It Roll. Jak se tyto dovednosti promítají do řízení projektu takového rozsahu?
Jako DJ hodně vnímám energii lidí a tempo akce. Poznáte, kdy je potřeba přidat, kdy nechat moment chvíli působit a kdy už by další efekt byl navíc. Z festivalu Let It Roll si nesu zkušenost s tím, jak propojit hudbu, vizuály, světla a příběh do jednoho celistvého zážitku.
Dnes se ale věnuji ještě širší věci. Chci pomáhat vytvářet celý ekosystém eventu: od myšlenky a zážitku pro fanouška přes dramaturgii a show až po tým, procesy, odpovědnosti a způsob, jakým se projekt skutečně realizuje. To je teď můj profesní cíl.