Paříž, Lille a další. Francií se po výzvě premiéra šíří zákaz vycházení jako lavina

Úřady v Paříži vyhlásily na noc zákaz vycházení v okolí Les Halles a Place de la Republique. Francouzské úřady jej už vyhlásily i v části Lille a měst Douai, Wattignies a Denain. Premiér Sébastien Lecornu předtím vyzval některá města, aby zákaz zavedla. Pořádek vrátíme všemi prostředky, prohlásil. Vedení Marseille po násilných protestech zakázalo všechna shromáždění.

Pařížský policejní prefekt Patrick Faure vydal několik nařízení, jimiž zakázal demonstrace od pondělních 20:00 do úterních 6:00 v některých čtvrtích hlavního města a zároveň zavedl úplný zákaz vycházení v omezenějších oblastech od 23:00, uvedla pařížská prefektura.

Zákaz vycházení „přísně zakazuje veškerý pobyt“ v oblastech náměstí Republiky (Place de la République) a okolí Les Halles v centru Paříže, uvedla prefektura. V Les Halles stávala v minulosti hlavní pařížská tržnice (Les Halles de Paris), nyní je tam rozsáhlé obchodní centrum. „V zájmu bezpečnosti všech jsou tato opatření nezbytná k obnovení veřejného pořádku, který vážně narušila menšina pachatelů,“ zdůraznila prefektura.

„Jsem zcela odhodlán obnovit pořádek,“ řekl premiér Lecornu po pondělním jednání krizového štábu s tím, že ve hře je i vyhlášení výjimečného stavu. Nejprve však chtěl v řadě měst už od pondělního večera nechat zavést právě zákaz vycházení. Podrobnosti o tomto opatření v jednotlivých městech chce vláda oficiálně zveřejnit až poté, co je projedná s vedením dotčených měst.

Také některá francouzská média s odvoláním na kancelář premiéra informovala, že prefekt departementu Nord se souhlasem starostů všech dotčených měst zavedl pro příští dva dny noční zákaz vycházení v některých čtvrtích Lille, Wattignies, Douai a Denain.

Francouzská vláda čelí kritice opozice, že policie protesty nezvládla. To vládní politici částečně přiznávají. Lecornu z organizování násilností obvinil extrémní levici, která se podle něj může pokusit o narušení prezidentských voleb plánovaných na jaro. Prezident Emmanuel Macron v pondělí ráno odmítl demisi ministra vnitra Laurenta Nuňeze, uznal však selhání úřadů.

„Máme tu extrémně levicové hnutí, které se snaží vyvolat nepokoje a velmi hluboce zakořenit v zemi nepořádek trvající až do prezidentských voleb. Toto nám podle mě dnes ráno jasně sdělily zpravodajské služby,“ uvedl premiér.

Lecornu prohlásil, že je klíčové, aby byli potrestáni strůjci násilností. Přislíbil, že se firmy, které poškodilo rabování či ničení jejich majetku, dočkají odškodnění, které by v optimálním případě mělo být na úkor provinilců.

„Pro všechny tyto firmy uvolníme zvláštní podpůrný fond,“ řekl. Podle údajů zveřejněných vládou bylo poškozeno na tři tisíce společností a podnikatelů. Vláda se podle Lecornua vynasnaží udělat vše pro to, aby v důsledku omezení nebo ukončení provozu těchto firem nevzrostla v zemi nezaměstnanost.

Mohutné víkendové protesty několika set tisíc lidí proti nárůstu životních nákladů navázaly na předchozí studentské demonstrace. Ty se dotkly i pařížského muzea Louvre. „S hrdostí vám oznamujeme, že jsme zablokovali největší muzeum na světě,“ uvádí nápis vyvěšený u Louvru.

Do jednoho z nejnavštěvovanějších kulturních zařízení světa denně zavítá přes 20 tisíc lidí. Vedení muzea uvedlo, že za blokádou stojí studenti umělecké vysoké školy École du Louvre a že s ní muzeum nemá nic společného.

Řada demonstrací v Paříži, Marseille či dalších velkých městech se zvrhla v násilnosti skupin radikálů, při nichž policie během víkendu zadržela téměř 2400 lidí a okolo 1000 policistů utrpělo zranění.

Ministr vnitra Nuňez odpoledne navštívil Marseille, kde po násilnostech a rabování zůstává ve vazbě nejméně 13 ze zadržených lidí. Prokuratura uvádí, že se zde do násilností zapojilo až 30 tisíc lidí. Starosta města Benoit Payant označil tento údaj za absurdně vysoký, zároveň však kritizoval podle něj nedostatečné nasazení bezpečnostních složek.