Pane učiteli, gól! Školní zápas házenkářů nadchl, za Lovce hrál i hodný tělocvikář

Páteční dopolední zápas extraligy pro školáky uhranul házenkáře Lovosic, pro jejich svalovce Patrika Stacha měl dvojnásobné kouzlo – v hledišti ho sledovali jeho žáci, je totiž tělocvikář. „Viděl jsem je a skoro jsem se umával k smrti,“ smál se autor dvou branek při demolici Strakonic 41:26.

Školní utkání se stávají oblíbeným zpestřením v českém sportovním prostředí, teď došlo i na Lovce. V zápise o utkání svítila cifra tisíc diváků, tentokrát neplatících. A publikum vřískalo už od setmění haly při nástupu domácích mezi ohni až do závěrečné děkovačky. Nonstop.

„Krásné! Přišla spousta dětí, které dělaly celý zápas bordel, užili jsme si to my, Strakonice i ony,“ zářil sedmadvacetiletý Stach. „Měl jsem tady obě třídy a už ve škole se děti ptaly, jestli budu hrát, jestli mají přinést přihlášku na házenou. Možná jsem měl i větší motivaci než obvykle, když se s dětmi potkávám každý týden na tělocviku.“

Házená na zimním stadionu: fandilo 2 618 diváků, Mašát měl vítěznou premiéru

Pivot má na Základní škole Antonína Baráka v Lovosicích úvazek šest hodin týdně. „Pro mě je to zábava a odreagování, navíc děti mám rád,“ vysvětluje, proč vedle vrcholové házené ještě učí. „Jsem hodný tělocvikář. Hlavně ať to děti baví, ať mají rádi pohyb. Není potřeba, aby na ně kantor štěkal.“

Jako tělocvikář je hodný, jako házenkář nekompromisní, spíš zlý muž, který na hřišti soupeřům nic nedaruje. Házenou má v repertoáru i při hodinách tělesné výchovy, ve městě na Labi to je sport číslo 1. „Máme ji v tematickém plánu, pár hodin si ji s dětmi zkusíme. Jedeme všechno od atletiky přes gymnastiku po míčové hry,“ nechává Stach nahlédnout do osnov.

Lovosický Patrik Stach v akci.

Dětské publikum se chovalo odlišně než klasické, každý gól bouřlivě slavilo, po tribuně poskakovalo, švitořilo, ječelo. „Je to jiné, přišly hlavně malinké děti, první stupeň. Mají entuziasmus celý zápas. V základní části to takhle nebývá, rovnalo se to play off!“ kochal se pan učitel Stach.

A nejen on. Všichni aktéři.

Třeba trenér domácích Petr Mašát: „Už při rozcvičce z atmosféry mrazilo. Vypadalo to jako v evropských pohárech.“

A taky hostující kouč Roman Nejdl: „Atmosféra byla inspirující, před takovou jsem v životě nehrál a myslím, že ani kluci ne.“

Nebo lovosická spojka Martin Říha: „Famózní kulisa, hned se nám hrálo líp. Snad jsme odčinili výbuch z Dukly, doufám, že rychlou a efektivní házenou budeme předvádět dál.“

I nehrající domácí legenda Pavel Horák, vítěz Ligy mistrů, si užíval: „Škoda, že jsem kvůli zranění nemohl hrát. Pamatuji to i z Německa. Než v Berlíně nakoupili velké hvězdy, měli problém naplnit halu, tak zvali školy.“

Vítězní Lovci se posunuli na třetí místo neúplné tabulky, dostali se na pět bodů ze čtyř zápasů. „Povedl se nám otvírák s Jičínem, bod z Plzně byl možná trochu smutný, sahali jsme po dvou, na Dukle totální propadák, nad Strakonicemi suverénní výhra, spravili jsme si chuť i reputaci,“ shrnul Stach vstup do sezony pod novým koučem Mašátem: „Je super trenér i člověk. Chce hrát trošičku víc v tempu a změnil obranu.“

Ambicí Lovců je ulovit cenný kov. „V Lovosicích se nehraje o nic jiného než o medaile. Titul je velký sen, ale nechci říkat, kdy přijde. Uděláme všechno, abychom si finále letos zahráli.“

Atmosféru jako ve finále už si Lovci zkusili díky dětskému publiku.