Letošní americký Den nezávislosti bude výjimečnější než obvykle. Bude jubilejní. Právě dnes je tomu rovné čtvrttisíciletí, kdy vznikly Spojené státy americké. Co to ale odkazuje k dnešku? A jak se ze třinácti kolonií stala světová supervelmoc?
Průvody, ohňostroji, pikniky či koncerty slaví Američané každý rok 4. července jako svůj Den nezávislosti. Připomínají si okamžik, kdy Kontinentální kongres v roce 1776 definitivně přijal Deklaraci nezávislosti a oficiálně tím stvrdil odtržení třinácti severoamerických kolonií od Velké Británie. Tím ale rozhodně nebylo vyhráno, o svou svobodu museli Američané ještě sedm let tvrdě a krvavě bojovat, aby teprve pařížským mírem z 3. září 1783 Londýn jejich nezávislost uznal.
Nově nabytá svoboda však v sobě od počátku nesla hluboké vnitřní rozpory. Jeden z paradoxů roku 1776 spočíval v konfliktu ideálů rovnosti s realitou otroctví, jenž později vyústil v krvavou občanskou válku.
Jefferson, autor slov, že lidé jsou stvořeni sobě rovni, vlastnil přes sto otroků, díky nimž měl slušnou životní úroveň a mohl věnovat čas politice či intelektuálním činnostem.
Druhým paradoxem byla snaha skloubit republikánskou samosprávu s imperiální expanzí a technologickým pokrokem. Výsledkem byla moderní supervelmoc, pro niž 250 let stará revoluce nepředstavuje uzavřenou kapitolu, ale připomínku neustálého zápasu o naplnění zakládajících ideálů.
Multi-kulti Amerika
Tradiční vyprávění, jejichž cílem je legitimizovat americkou výjimečnost (American exceptionalism) a ospravedlnit následnou expanzi a obsazení kontinentu, konstruují dějiny Ameriky před rokem 1776 jako zakladatelský mýtus.
Vyzkoušejte siPremium za polovinu
Připojte se ještě dnes a získejte:
- Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
- Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
- Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
