Petr Pavel je výtečný úředník, ale mnohem horší politik. Nicméně hádky poškozují i vládu

Prezident Pavel má skoro ve všem, co zaznělo v rozhovoru pro iDNES, pravdu, alespoň co se týče summitu NATO v Ankaře. Schůzka po summitu by byla rozhodně užitečná, každý z našich představitelů měl svá bilaterální jednání a vzájemná výměna informací by tedy byla žádoucí. Odmítání schůzky je ze strany vlády dětinské. Koordinace a výměna informací by byla pomocí pro všechny zúčastněné.

Samozřejmě by se mohli též ministři pohádat o výklad Trumpova projevu, zda jedna jím nejmenovaná země, která „zlobí“, je Česká republika, nebo jiný stát. Proč ne, žádnému politikovi, který svou práci myslí vážně, konfrontace neublíží. Koordinační schůzky jsou užitečné a mohou pomoci i do budoucna.

Pavel exkluzivně: Česko zažívá ohrožení demokratických principů. Chci jednat

Prezident má rovněž pravdu v tom, že premiér mu nemůže nařídit mlčení, na to nemá žádná vláda nárok. Spolupráce je jedinou cestou koexistence a prezident se v tomto směru chová příkladně a zatím nikdy neodmítal jednání.

Jak nebudovat dobré vztahy

Horší výsledky má Petr Pavel v politické rovině, v rozhovoru jsme slyšeli jeho verzi, kde má počátek roztržka mezi ním a Petrem Macinkou. Prezident prý na schůzce předsedovi Motoristů Macinkovi řekl, že výměna osob na postech ministra zahraničí a životního prostředí by „do značné míry mohla otupit ostří sporu“, to si mohl pan Macinka vyložit jako schválení rošády: Macinka na zahraničí, Turek na životní prostředí. Jenže ani ne hodinu po schůzce prezident Petru Macinkovi prostřednictvím SMS vysvětlil, že to neznamená jeho souhlas se jmenováním Filipa Turka ministrem. Co si měl myslet Petr Macinka jiného, než že prezident změnil názor? Ano, prezident implicitně připouští chybu a říká, že se chce napříště vyjadřovat srozumitelněji.

Tahle epizoda rozhodně nepřispěla ke skvělému vztahu obou politiků. Když pak prezident přeměnil tuhle „studenou válku“ v otevřený konflikt s Motoristy a vládou tím, že ministra zahraničí veřejně obvinil z vydírání, nemohl čekat vstřícnost. Navíc ani dnes prezident zjevně nechápe, že pokud na ministra zahraničí už jednou poslal policii a dnes o jeho výrocích říká, že mohou být šířením poplašné zprávy, dotčený to může vnímat jako vyhrožování. Pošlu na vás policii, jak jsem to už jednou udělal, minule mi to nevyšlo, jednou mi to vyjde. Při vší úctě, takhle se dobré vztahy nebudují.

Měla by se situace a vzájemná rétorika na české politické scéně uklidnit?

Ano, Petr Macinka se chová mnohem hůř, nebere si servítky a v konfrontaci či urážkách si přímo libuje. Jenže pan Macinka není prezidentem, ale předsedou podivné okrajové strany s nejistou budoucností, a tahle slovní pyrotechnika mu má zajistit voliče. Bude-li prezident Macinkovi oplácet, sníží to jeho šance na znovuzvolení. Je to typická asymetrická situace. Macinka nemá co ztratit, Petr Pavel ano. Vypadá to jako nespravedlnost, ale je to dáno tím, že prezidentský úřad je mnohem silnějším postem než řadový ministr. Pro větší funkci musíte vynaložit větší námahu a prokázat víc sebezapření.

Petr Pavel je též obdivuhodně slepý ve vztahu ke svému poradci Petru Kolářovi, škodolibě lze poznamenat, že Pavel přijal Babišovu argumentaci o neexistenci střetu zájmů. Prezidentův intimus, obchodník se zbraněmi a lobbista, který má na prezidenta klíčový vliv, je učebnicovou ukázkou střetu zájmů. Ten ale prezident nevidí, vždyť je to jen „přítel na telefonu“ bez jakékoli formální pravomoci. Jenže s tímhle neformálním poradcem se dojednávalo sestavování vlády. Potřebujeme ještě nějaký důkaz o tom, že někdo ovlivňuje nekontrolovaně prezidenta a dělá si na Hradě svou politiku?

Oboustranně neúnosná válka

Petr Pavel by konflikt s vládou rád nějak uklidnil, vzájemná otevřená válka je neúnosná pro obě strany. A možnost, že Babiš a spol. půjdou až do prezidentské volby cestou konfrontace, nemůže prospět nikomu. Nejvíc však poškozuje prezidenta, který chce být znovuzvolen. Že to zatím nepotvrdil? Možná ví jeho neformální neporadce Kolář opět víc než sám prezident, vždyť prohlásil, že si je téměř jistý tím, že Petr Pavel bude usilovat o znovuzvolení.

Vyvolá „duch Ankary“ NATO 3.0? Jak to vidí země nepoužívající brýle „Pavel vs. Babiš“

V případě prezidentské volby bude s velkou pravděpodobností druhé kolo a tam bude jakýkoli kandidát potřebovat hlasy „z opačného tábora“. Jinak řečeno, Milion chvilek a dojaté herectvo ke znovuzvolení nestačí. Petr Pavel musí získat dost hlasů i z opačného tábora, v první volbě oslovil některé příznivce ANO i Motoristů, právě tím, že sliboval méně konfrontace než Miloš Zeman.

Vláda by měla na podanou ruku Petra Pavla zareagovat vstřícně, vždyť sama nikoho na prezidentskou funkci zatím nemá a tyhle zbytečné hádky ji též poškozují. Nebo si chce Andrej Babiš častěji užívat toho, že na zasedání vlády bude chodit prezident na pravidelné „hospitace“?

Možná jen ústavní soudci vědí, jaký granát hodí do našeho politického mraveniště v září svým nálezem o prezidentově kompetenční žalobě a jak tím ovlivní volbu budoucího prezidenta. Každopádně na reakci budou mít politické subjekty dost času. Zbytečnými spory se jen povzbuzuje obecná a velice škodlivá nechuť k politice.