Pokud si přivyděláváte část roku na brigádách a nemáte žádný jiný zdanitelný příjem, můžete od státu získat pár tisíc i stovek navíc. Zaplacenou daň z příjmu z brigád je totiž možné získat zpět. Klíčovou roli v tom hraje roční sleva na poplatníka, která činí 30 840 korun. Jaké jsou podmínky pro vrácení daně a na co si dát pozor?
Pro mnohé lidi je dobrá každá vydělaná koruna, především to platí pro studenty, důchodce i ženy na rodičovské. Nejčastěji jde o přivýdělky na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnání na pracovní dohody není omezeno. Lze pracovat na více dohod o provedení práce i dohod o pracovní činnosti současně.
Každý zaměstnanec, tedy i lidé pracující na některou z pracovních dohod, mají nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun měsíčně, roční sleva na poplatníka tak i letos činí 30 840 korun.
Příplatky za svátky i proplacená dovolená. Co si zkontrolovat na konci brigády?
Limity pro odvody na sociální a zdravotní pojištění
Přivydělávat si na dohodu o pracovní činnosti je u nízkých příjmů méně výhodné, než je tomu u dohody o provedení práce. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) vzniká totiž povinnost platit sociální a zdravotní pojištění, pokud je hrubá měsíční odměna 4 500 korun a více. Pokud je odměna nižší než 4 500 korun, odvody se neplatí.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ):
- práce může být vykonávána v rozsahu nejvýše poloviny stanovené týdenní pracovní doby (max. 20h týdně),
- sociální a zdravotní pojištění se odvádí při měsíční odměně 4 500 Kč a více.
Dohoda o provedení práce (DPP):
- maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele,
- sociální a zdravotní pojištění se odvádí při měsíční odměně 12 000 Kč a více,
- odměny z více dohod u téhož zaměstnavatele se pro tento limit sčítají.
Před nástupem na brigádu je vhodné probrat se zaměstnavatelem, která forma spolupráce je nejvhodnější.
Zdroj: BREDFORD Consulting
Řada lidí si přivydělává na dohodu o provedení práce (DPP). Bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění je v tomto případě možné u jednoho zaměstnavatele pracovat při měsíční odměně až do limitu 11 999 korun.
V případě, že je hrubá měsíční odměna z DPP do limitu 11 999 korun a není u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, je z DPP odvedena 15% srážková daň z příjmu. Pokud je podepsáno prohlášení k dani nebo odměna přesáhne uvedený limit, odvádí se zálohová daň z příjmu.
„Srážkovou i zálohovou daň odvedenou z příjmu z dohody o provedení práce může poplatník získat zpět, pokud jeho roční daňová povinnost po uplatnění slevy na poplatníka vyjde nižší než částka zaplacené daně z příjmu během roku,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Studující rodiče dostanou od státu až půl milionu. Hlídačkovné začne v září
Roční sleva činí 30 840 korun
Pokud si letos přivyděláte na brigádách, je dobré vědět, že vám může vzniknout daňová vratka. Týká se to především brigádníků z řad studentů, penzistů či maminek na rodičovské dovolené. Tedy těch brigádníků, kteří nepracují po celý rok, ale třeba jen během prázdnin. V takovém případě totiž nemusí dojít k vyčerpání slevy na poplatníka v plném rozsahu, která za rok 2026 činí 30 840 korun.
Roční slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun může totiž uplatnit každý daňový poplatník bez ohledu na počet odpracovaných měsíců. Co to znamená? V praxi to, že když si vyděláte v roce 2026 jako zaměstnanec za celý rok méně než 205 600 korun, daň neplatíte. Vratka na dani ale není automatická, musíte si o ni požádat
Roční sleva na poplatníka totiž pokryje daň až do základu 205 600 korun. „Při daňovém základu za rok 2026 ve výši 205 600 korun je vypočtená roční daň z příjmu 30 840 korun a sleva na poplatníka sníží daň z příjmu na nulu. Zaplacená daň během roku se tak stává daňovým přeplatkem,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
A jak daňovou vratku získat? Záleží na tom, zda brigádničíte pouze pro jednoho nebo více zaměstnavatelů a zda byla z příjmu odvedena srážková nebo zálohová daň.
Jak postupovat pro vrácení srážkové daně?
Pokud pracujete na dohodu o provedení práce pro více zaměstnavatelů, můžete mít prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho z nich. Pokud je druhá odměna z dohody o provedení práce 11 999 korun a méně, je z ní odvedena srážková daň.
„Aby bylo možné zaplacenou srážkovou daň z příjmu získat zpět, je nutné si následně podat daňové přiznání, jehož nedílnou přílohou budou potvrzení o příjmech a sražené dani od všech zaměstnavatelů,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Pokud vám zaměstnavatel z dohody o provedení práce srazil 15% srážkovou daň, vyžádejte si proto potvrzení o těchto příjmech a o sražené dani. O potvrzení je vhodné požádat hned po skončení brigády a bezpečně si jej uložit. Po skončení roku bývají mzdové účtárny vytížené a u zaměstnavatele, který mezitím ukončí činnost, může být získání dokladu podstatně složitější.
„Srážková daň se sama nevrátí. Kdo ji chce získat zpět, musí mít potvrzení a podat vlastní daňové přiznání. Na roční zúčtování u zaměstnavatele se v této situaci nelze spoléhat,“ upozorňuje Jan Bonaventura, daňový poradce společnosti BREDFORD Consulting.
Řešením tedy je podat si dobrovolné daňové přiznání za rok 2026 kvůli srážkové dani. Do přiznání je pak ovšem nutné zahrnout všechny příjmy tohoto druhu. V růžovém formuláři se uplatní sleva na poplatníka ve výši 30 840 korun, bez ohledu na skutečný počet měsíců výdělečné činnosti. Částka daňového přeplatku díky přivýdělku na brigádě během několika měsíců v roce bude samozřejmě individuální, ale nemůže být vyšší, než činí zaplacená daň z přivýdělku.
Brigáda a budoucí důchod: Pozor na chyby, které vás připraví o peníze
Zálohová daň a povinnost podání daňového přiznání
Zaměstnanci, kteří alespoň jeden měsíc během roku 2026 pracují současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání je jim odvedena zálohová daň z příjmu, si musí rovněž sami podat a vyplnit daňové přiznání.
„V praxi tak bude mít povinnost podat daňové přiznání například i student pracující současně na dvě dohody o provedení práce pro dva zaměstnavatele. Při ročním daňovém základu do 205 600 korun může být výsledkem podaného daňového přiznání vrácení celé zaplacené daně z příjmu,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Zaměstnání pouze pro jednoho zaměstnavatele
Jednodušší to mají brigádníci, kteří v letošním roce pracují na DPP jen pár měsíců pouze u jednoho zaměstnavatele a u něj mají podepsané prohlášení k dani. V tomto případě mohou zaměstnavatele začátkem roku 2027 požádat o roční zúčtování daně a získat tak zaplacenou daň z příjmu zpět.
„Například při hrubé odměně ve výši 25 000 korun činí měsíční zálohová daň z příjmu 1 180 korun, protože vypočtená daň ve výši 3 750 korun byla snížena o slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun. Za červenec a srpen tak vznikne nárok na daňový přeplatek v celkové výši 2 360 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco. Jak ale dodává, příklad se týká pouze výpočtu daně z příjmů; při této výši odměny se z DPP již odvádí také sociální a zdravotní pojištění.
Pracující důchodci budou potřeba čím dál víc. Vyplatí se státu i firmám
Na konci roku si zkontrolujte daně
Každopádně brigádníkům se po skončení roku vyplatí věnovat pozornost vypořádání daně z příjmů. Může se totiž stát, že vám vznikne nárok na vrácení části nebo dokonce celé zaplacené daně. Pokud nemáte povinnost podat daňové přiznání a o roční zúčtování daně nepožádáte, žádná sankce vám nehrozí. Můžete ale přijít o možnost získat přeplatek na dani zpět.
Pokud během roku pracujete pouze u zaměstnavatelů, u kterých splníte zákonné podmínky pro roční zúčtování daně, můžete požádat svého posledního zaměstnavatele o jeho provedení a daňové přiznání sami podávat nemusíte.
V některých případech je však nutné nebo výhodnější podat vlastní daňové přiznání – například pokud jste během roku pracovali současně pro více zaměstnavatelů, u nichž byly příjmy zdaněny zálohovou daní, nebo chcete uplatnit další slevy či odpočty.
Vlastní přiznání je cestou i tehdy, pokud vám byla z dohody sražena 15% srážková daň a chcete si ji započíst na svou roční daňovou povinnost – do přiznání je pak ovšem nutné zahrnout všechny příjmy tohoto druhu. Vyplatí se proto ověřit, která varianta je pro vaši situaci správná.
„Řada studentů i dalších brigádníků nechává daně být, protože se domnívá, že jde o malé částky. Přitom právě u brigád se poměrně často stává, že vznikne nárok na vrácení části nebo dokonce celé zaplacené daně. Byla by škoda o tyto peníze přijít jen proto, že se člověk o svou situaci nezajímal,“ uzavírá Michaela Jaklinová, odbornice společnosti BREDFORD Consulting.
