O ruských volbách do Státní dumy už bylo napsáno hodně. Pochopitelně, nešlo si nevšimnout, že ve skutečnosti šlo o představení, které reálný volební proces připomínalo jen vzdáleně. Jenže ani plná kontrola nad výsledky nesnížila potřebu Kremlu malovat situaci v zemi na růžovo.
Nepříjemná opatření, i pokud pomineme mnohokrát propíranou mobilizaci, si Kreml nechával na období po volbách, zjevně z obavy, že by všeobecná nespokojenost mohla vést pokud ne přímo k protestům, tak k ještě větším pochybám o výsledcích, než jaké panují nyní. Prozatím je ale nutné říct, že projekt rozpočtu zrovna na vlnu brutálního utahování šroubů nevypadá.
Jedním z prvních opatření, která na běžné Rusy dopadla, je zvýšení poplatků za komunální služby. To bylo schváleno už v prosinci 2025, nejde tak o novinku, i když samozřejmě souvztažnost s volbami je více než patrná. Nejde o nijak malé navýšení, ale v průměru se jedná o 8–22 procent v závislosti na regionu. Například v Moskvě si obyvatelé připlatí o 15 procent více za vodu, topení, elektřinu atd.
Rusové volili, jako by se nic nedělo. Reportáž z volebního Ruska
Mezi skupiny, které mají různé slevy a dotace, pak patří účastníci bojových operací (včetně války proti Ukrajině), rodiny se sirotky a také lidé, u nichž tyto platby přesáhnou 22 procent všech jejich příjmů (včetně například procent z vkladů). Zvýšení daní pro OSVČ je pak ve stadiu iniciativy v Radě federace, nicméně není jasné, zda skutečně projde.
Problémem jsou výdaje, hlavně na válku
Dlouho očekávaný je pak i projekt státního rozpočtu na rok 2027 (plus zpřesněné prognózy na roky 2028 a 2029). Nelze říct, že by ruská vláda jeho vydání nějak extra účelově odsouvala až po volbách, vyjde podobně jako v minulých letech. Ale mluví se o nových nepříjemnostech, které čekají ruské občany a podnikatele.
Chystá se například zvýšení daně z pasivních příjmů (dividendy, procenta z vkladů atd.) z 13–15 na 13–22 procent. Dále by měla být zavedena také třicetiprocentní daň z neočekávaných zisků na firmy vyrábějící barevné kovy a na výrobce hnojiv (nejsou pod sankcemi) a na těžaře zlata (20 %). Občanů se pak dotkne daň 22 % z nákupů v zahraničních e-shopech. A aby toho nebylo málo, minimální recyklační poplatek (za dovezené automobily) vzroste na milion rublů.
Ruští boháči přicházejí o majetek. Kreml zestátněnými aktivy plní vyprázdněnou kasu
Prozatím jde o známá opatření, která v kontextu minulých let, kdy rostla daň ze zisku právnických osob (z 20 na 25 %) či příjmů fyzických osob (zavedena vyšší progrese), vypadají relativně skromně. Nijak to neznamená, že by nová nemohla přijít, přeci jen, stále je do konce roku čas opatření nejen navrhnout, ale i přijmout.
Problémem nejsou ani tak příjmy státního rozpočtu, ale výdaje. Zde tvoří pochopitelně největší položku válka a související výdaje. Ty dopadají i na rozpočty regionů, a to prostřednictvím regionálních částí výplat vojáků (vedené jsou jako sociální dávky). Vladimir Putin se přitom nechal slyšet, že výdaje na válku jsou naprostou prioritou. S tím pak souvisí i seškrtávání výdajů na kapitoly, jako jsou zdravotnictví či školství, které jsou už tak brutálně podfinancované.
Ani snižování výdajů, ani zvyšování daní nepřinesly rozpočtu stabilitu. Příliš dobře si nepovedou ani důchodci, kterým se penze zvýší jen o oficiální inflaci 6,8 % plus 3,4 % podílu na růstu mezd. Vzhledem k růstu cen potravin a léků, které byly nad rámec oficiální inflace, půjde o další pokles životní úrovně. Rozpočet na rok 2026 měl skončit schodkem 2,7 bilionu rublů, už nyní je jasné, že dvojnásobek bude možné považovat za úspěch.
Poplatky můžou přijít i mimo rozpočet
Proč opatření nemusí být až tak spektakulární, jak se očekávalo? Prostě proto, že ani Kreml nemůže ignorovat ekonomickou realitu. Zvyšování daní se v minulosti ne vždy ukázalo jako pozitivní krok. Rostoucí daňová zátěž způsobuje problémy ruským podnikatelům, což se projevuje především v civilním sektoru. I když se může zdát, že se nebezpečí protestů Kreml zbavil „volbami“, ani tak nemůže příliš přepínat síly. Reálně tak není kde příliš brát. A státní rozpočet dalším vkládáním peněz do ekonomiky jen přidává na inflaci a dále zdražuje dluh.
Ruské volby bez podvodů. Portál spočítal skutečný výsledek Putinovy strany
Dokonce ani vyvlastňování firem pod nejrůznějšími záminkami není bez nebezpečí. Právě naopak. Rusko získalo asi 7,6 bilionu rublů odebráním firem ať už zahraničních vlastníků (nejnověji třeba „dočasně“ odebraný Auchan), nebo jako výsledek „nezákonné privatizace“, nicméně platí za to zhoršeným investičním klimatem. K němu se pak přidávají i ukrajinské útoky. Výsledkem je, že ruští podnikatelé prostě nechtějí investovat a riskovat, že jim majetky buď odeberou, nebo je vybombardují. Ani v jednom případě se nemají šanci dovolat žádné obrany. A dokonce, pokud sami obranu proti bombardování zařídí podle státu nedostatečně, mohou o svoje podniky přijít.
Je pochopitelně ještě brzy na nějaké hluboké závěry. Návrh rozpočtu může projít různými změnami a doplněními, které zvýší daňovou zátěž. A část opatření ani nemusí přijít s rozpočtem, ale může jít o poplatky mimo rozpočet, či další prostředky, které nebudou tolik viditelné. V minulosti šlo například o zvyšování pokut. Nicméně prozatím se nenaplňují scénáře, podle kterých Kreml po „volbách“ spustí doslova hon na ruské občany a jejich peníze.
