Jak se ve Spojených státech blíží listopadové volby, administrativa prezidenta Donalda Trumpa je pod stále větším tlakem na snížení cen pohonných hmot, zejména nafty. Jednou z možností, jak je administrativně stlačit – pokud nepočítáme uklidnění situace kolem Íránu – je omezení vývozu paliv z USA.
Zdánlivě je to logické. Ropy i motorové nafty, s jejichž cenou je teď největší problém, je ve Spojených státech dost. USA jsou dokonce významným čistým vývozcem ropných produktů. Když se část nafty, která dnes míří do zahraničí, zadrží doma, měla by její větší nabídka na americkém trhu tlačit cenu dolů. Podle serveru Politico Trumpova administrativa pod tlakem nespokojených zákonodárců z vlastní, Republikánské strany připravuje devadesátidenní zákaz vývozu nafty. Evropští představitelé údajně s Američany vyjednávají, aby k němu nedošlo.
Co totiž snad může krátkodobě pomoci americkému trhu, může současně zvýšit ceny nafty ve zbytku světa. Včetně Evropy, která nemá dostatečné rafinérské kapacity a je na dovozu některých ropných produktů závislá. Část rafinérské výroby se v minulých desetiletích přesunula do oblastí, kde byla produkce levnější, například do Perského zálivu, a to snížilo ceny finálních produktů včetně nafty.
Húsíové v akci. Otevření druhé íránské fronty nevěstí pro ceny ropy nic dobrého
Jenže nyní jsou některé rafinérie v Perském zálivu kvůli konfliktu mezi USA a Íránem poškozené a omezení provozu v Hormuzském průlivu komplikuje vývoz ropy i ropných produktů. Evropa proto potřebuje každou alternativní dodávku, kterou může získat. A americká nafta je jednou z nich. Americký zákaz vývozu by tak vedl k situaci, kdy se Washington snaží zlevnit naftu doma tím, že ji zdraží ve světě.
Dražší nafta dopravce ani zemědělce nezastaví
Paradoxem je přitom to, že není vůbec jisté, že by omezení vývozu dlouhodobě výrazně pomohlo i samotným Američanům. Důvodem je mimo jiné to, že poptávka po naftě není krátkodobě příliš elastická. Když cena nafty vzroste, dopravci, zemědělci nebo firmy nemohou ze dne na den přestat jezdit a používat své stroje. A když cena klesne, spotřeba se také nezvýší ve stejném poměru. Devadesát dní je navíc docela krátká doba na to, aby se výrazně změnila spotřeba. Pokud by zákaz vytvořil přebytek nafty na americkém trhu, mohl by stlačit její cenu a rafinérské marže. Rafinérie by pak mohly omezit využití kapacit, čímž by se část původně očekávaného snížení cen vytratila.
Za drahá paliva může hlavně Ukrajina, tvrdí Trump. Má částečně pravdu
Navíc Spojené státy nejsou, pokud jde o pohonné hmoty, jeden dokonale propojený trh. Existují oblasti, které mají rafinérií nadbytek a vyvážejí mimo USA, a jiné, které jsou závislé na dovozu ze zahraničí. Podobné je to mimochodem i s ropou. Pokud Washington zakáže nebo výrazně omezí vývoz, mohou to udělat i jiné země. Pak bude třeba najít na americkém trhu způsob, jak dostat paliva z míst, kde je jejich nadbytek, tam, kde chybějí. Není to jen otázka ceny, ale také dopravy, potrubí, železnice, lodní přepravy a skladovacích kapacit, a to chce čas.
Těžko předvídatelné důsledky
K tomu je tu další problém. Nafta se v rafinériích nevyrábí izolovaně od ostatních produktů. Rafinérie zpracovává ropu a výsledkem je směs benzinu, nafty, leteckého paliva a dalších produktů a pokud omezí produkci nafty, může to vést k omezení produkce a růstu ceny jiných výrobků nad současnou úroveň. Zlevnění nafty tak nemusí být zadarmo.
Zkrátka globální trh s palivy, a ještě více to platí pro trh s ropou, je dnes tak složitý a propojený, že mu v celé jeho komplexnosti rozumí málokdo. Zásahy typu omezení vývozu mohou vyvolat těžko předvídatelné důsledky. Víme jen to, že na to někdo doplatí. Ale jestli se to někomu vyplatí, to je otázka. Tedy kromě amerických politiků, kteří by pak mohli tvrdit, že se opravdu snaží před volbami něco s vysokými cenami dělat a získat tak u voličů dočasně nějaké kladné body.
