Pravé espresso jsem zatím nenašel, říká nová posila Budějovic a první Ital v klubu
První Ital v historii klubu. Volejbalisté českobudějovického Jihostroje budou spoléhat na útočnou sílu z jihu Evropy. S týmem se už řadu týdnů připravuje dva metry vysoký 26letý smečař Fabrizio Gironi, který do extraligy zamířil z Verony. Týmu, který působí v italské Sérii A, jedné z nejlepších lig světa. Zde zasáhl do 129 zápasů a získal v nich 645 bodů. Celkem v soutěžích pořádaných LegaVolley nasbíral 1 039 bodů.
Už jste se stačil zabydlet v Českých Budějovicích?
Musím říct, že se mi tu opravdu moc líbí. Když mám volno, procházím se po centru nebo vyrážím někam do okolí na výlety. Zdejší příroda je opravdu krásná. A z čeho jsem překvapený? Je tu spousta zeleně a parků.
Co nějaká česká slova? Naučil jste se už nějaká?
V tomto ohledu to šlo v šatně Jihostroje rychle. Čeští spoluhráči zasvěcují cizince do českého jazyka hned na začátku. Učím se česky přes Duolingo, takže už pár základních slov znám. Čeština je ale hodně těžká, to jsem už stačil poznat.
Vy jste měl na další sezonu stále smlouvu ve Veroně. Proč jste nakonec zvolil cestu do Česka?
Cítil jsem, že už potřebuju novou výzvu, změnu. Pro mě jako Itala není jednoduché opustit domácí soutěž, ale chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a vyzkoušet si něco nového. Česká extraliga je kvalitní soutěž a čeká mě v ní spousta zajímavých zápasů. Přestup do Jihostroje vnímám jako dobrodružství a příležitost ukázat, co ve mně je.
Co rozhodlo právě o Jihostroji?
Všechno do sebe dobře zapadlo. Nabídka Budějovic přišla přesně ve chvíli, kdy jsem zvažoval jiné možnosti a chtěl se vydat mimo Itálii. Hlavně jsem chtěl někam, kde budu mít důležitou roli. To, co mi vedení Jihostroje představilo, mě oslovilo. Jsem rád, že jsem se rozhodl právě pro tento klub.
Hlavně se zachránit, přejí si volejbalisté. Ostravu opustili cizinci, Beskydy posílily
Vedení klubu vás před podpisem smlouvy pozvalo na krátký výlet do Českých Budějovic, abyste si to tu „osahal“. I to hrálo ve vašem rozhodování roli?
Rozhodně. Prohlédl jsem si halu, klubové zázemí, trochu si prošel samotné Budějovice a osobně se setkal s lidmi z Jihostroje. Vzali mě dokonce ochutnat jednu českou klasiku – vepřo knedlo zelo. To bylo moc milé. Věnovali mi spoustu času, cítil jsem, že o mě tady klub opravdu stojí.
Jídlo bychom měli, ale co káva. To je pro Itala téměř náboženství. Už jste si ve městě našel to pravé italské espresso?
Zatím jsem takové místo nenašel. Jediné, na které jsem narazil, mělo zavřeno. Naštěstí ale máme v hale výborný kávovar. (směje se)
Jak zatím vidíte váš nový tým a spoluhráče?
Tým se mi také moc líbí. Všichni kluci jsou fajn a myslím, že máme dobrou partu na hřišti i mimo něj. Po mistrovství Evropy už jsou všichni v Budějovicích a tréninky jsou tu opravdu kvalitní.
Jaký na vás udělal dojem hlavní trenér Zdeněk Šmejkal?
Nejvíc si na něm cením toho, že s ním můžu mluvit o problémech nebo o svém pohledu na věc. Vždycky je připravený naslouchat a diskutovat. To považuju nejen u trenérů za jednu z nejdůležitějších věcí.
V posledních sezonách jste v italské Sérii A nastupoval především jako univerzál. V Jihostroji se ale vrátíte na post smečaře. Jak to celé vnímáte?
Je to pro mě další výzva, na kterou se těším. S volejbalem jsem začínal právě na smeči a na tomto postu jsem odehrál také svou první sezonu v Superlize. Teprve před čtyřmi lety jsem v Piacenze přešel na post univerzála. Teď se vracím na pozici, kterou dobře znám, a mám velkou motivaci ukázat, že na smeči stále dokážu hrát na vysoké úrovni.
Úloha smečařů není jen útočit, často musí čelit soupeřovým podáním. S příjmem tedy nebude problém?
Věřím, že tuto roli zvládnu, protože v posledních letech jsem příjem nepřestal trénovat.
Před dvěma lety slavil Jihostroj extraligový titul. Na jaký úspěch dosáhne v právě startující sezoně?
Jaký jste hráč, jak byste se popsal?
Jsem především útočně laděný hráč. Za své nejsilnější stránky považuju útok a servis. Zároveň jsem hodně zarputilý a nerad se vzdávám. V běžném životě jsem spíš kliďas, ale na hřišti jsem bojovný a zdravě agresivní. Doufám, že přesně takového mě fanoušci poznají. I na ně už se těším, říkali mi, že tu je při zápasech vždycky super atmosféra.
Znal jste Jihostroj už v předchozích letech?
Ano, Budějovice jsem vnímal hlavně díky zápasům s italskými kluby v evropských pohárech. V minulé sezoně jsem viděl Jihostroj hrát proti Piacenze v Poháru CEV. S českým volejbalem mám navíc i osobní zkušenost, protože jsme za mého působení v Piacenze hráli v evropském poháru proti Lvům Praha. Teď jsem ale hrdý na to, že budu prvním Italem, který oblékne dres Jihostroje. Je to zajímavý moment pro mě i pro klub. O to větší motivaci mám ukázat, co ve mně je. Udělám maximum, aby bylo moje angažmá úspěšné.
Aniž bych chtěl snižovat úroveň české extraligy, tak vy jste přece jen hrál „jinou ligu“. Působil jste v předních italských klubech, jako jsou Piacenza nebo Verona, a dostal jste se i do italské reprezentace. Zároveň je vám 26 let. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se budete do top týmů zase chtít probojovat zpět?
Itálie je můj domov, takže je přirozené, že bych si tam v budoucnu chtěl znovu zahrát. Teď se ale soustředím na Jihostroj. Jsem rád za příležitost, kterou jsem tady dostal, a chci ji využít k tomu, abych se dál zlepšoval a posouval jako hráč. Co přijde později, ukáže až čas. Teď na to úplně nemyslím.