Podle mediálních titulků se mohlo zdát, že do Andreje Babiše vstoupil minulý týden během Pražského obranného summitu duch středověkého mnicha, větřícího za prvním rohem apokalypsu a konec světa. Svět prý, jak český premiér konstatoval, kráčí po cestě vedoucí k branám pekla neboli ke třetí světové válce.
Nejen kvůli konfliktu na Ukrajině, ale též na Blízkém východě. Přičemž oba vojenské střety mají skoro devastující dopady na světovou, a tudíž i na českou ekonomiku.
Zmíněné expresivní výrazy však přece jen rámovaly realističtější obraz. Babiš volal po míru, ale Evropu, postrádající mimo jiné surovinovou soběstačnost, vyplísnil za přílišnou pasivitu, za fatalistické spoléhání na USA ve sféře bezpečnosti. A tradičně ji zkritizoval též za velmi přísně nastavené ekologických norem, které dusí evropské ekonomiky. Evropa však, dle Babišova názoru, musí spolu se Spojenými státy dostat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ruský protějšek Vladimira Putina k jednacímu stolu. Což mohlo mnohé příznivce Ukrajiny nadzdvihnout. Český premiér nicméně dodal, „že je jasné, že Putin je agresor a dělá něco opravdu nepřijatelného“. Nevěří však v čistě vojenské řešení konfliktu.
Chcete mentální železnou oponu? Babišův projekt Euro Patriot míří proti ní
Od ukrajinského prezidenta Zelenského si ale prý nedávno vzal velké poučení o nutnosti posílení obrany proti balistickým raketám i proti dronům. A na pražské konferenci tedy navrhl systém „Euro Patriot“, společný evropský protiraketový štít, na němž by se evropské země podílely i zapojením vlastního obranného průmyslu. V podobném modelu jako síť evropských výrobců v různých zemí dává dohromady letadla značky Airbus.
Zejména za tuto část projevu se Babišovi dostalo opatrné pochvaly, jež zazněla dokonce i z opozičních řad. Vzhledem k jeho náladovosti ohledně prosazovaných politik i konkrétních projektů, ba ve vztahu k některým ústavním činitelům, je opatrnost samozřejmě na místě. Leč podívejme se na celou záležitost především z věcné nebo rovnou technické stránky.
Andrej Babiš totiž záhy po svém vystoupení čelil kritice, že jeho návrh na „Euro Patriot“ vlastně znamená nošení dříví do lesa. Podobný systém funguje v rámci NATO a v červenci 2026 vznikla z iniciativy francouzského prezidenta Macrona Integrovaná koalice proti balistickým raketám. Zahrnuje ovšem pouze vybrané evropské země, příznačně nikoho z takzvaného východního křídla NATO či EU.
A systém v rámci Severoatlantické aliance (NATINAMDS neboli NATO Integrated Air and Missile Defence System) sice zahrnuje členské země NATO, leč je postaven na amerických technologiích. Jeden z jeho pilířů tvoří věhlasný protiraketový komplex Patriot – prosím neplést s Babišovým „Euro Patriotem“, což je zatím pouze ústně přednesená idea.
Nicméně právě Ukrajina v poslední době silně pocítila jednu obrovskou slabinu amerických Patriotů. Nikoliv technickou, ale politickou. Donald Trump se totiž pustil do dobrodružství na Blízkém východě patrně bez toho, aby si nechal předložit čísla o skutečných zásobách komponent systému Patriot, hlavně raket. Plus údaje o nedostatečné kapacitě amerického průmyslu hbitě doplnit vystřílené kusy. Zásoby rychle došly, sklady jsou prázdné. A Ukrajinci tak ztratili schopnost sestřelovat Putinovy balistické střely. Přičemž Saúdové se trochu v zoufalství obrátili na Ukrajince, aby jim pomohli vyrobit drony, které by poměrně levně, byť zároveň efektivně dokázaly čelit íránským dronovým úderům, i když na balistické rakety Teheránu pochopitelně nestačí.
Babiš navrhl společný evropský protiraketový štít Euro Patriot
Shrnuto, Evropa nutně potřebuje bytelný systém protiraketové a též protidronové ochrany. Pro důkazy netřeba chodit daleko, stačí se podívat na současné konflikty ve světě a použít selský rozum. A náš kontinent navíc potřebuje systém převážně vytvořený, operovaný a servisovaný z vlastních zdrojů, poněvadž na Američany nyní spoléhat nelze a není vůbec jisté, zda se míra americké spolehlivosti nějak výrazně vylepší za jakéhokoliv Trumpova nástupce.
Priority americké zahraniční a bezpečnostní politiky totiž už dávno kromě Blízkého východu leží především v asijsko-pacifickém regionu. Tím spíše je ale nutné Američany v Evropě nějak udržet. Andrej Babiš svůj návrh výslovně prezentoval coby součást struktury NATO, rozhodně nikoliv jako projekt konkurenčně zaměřený proti Spojeným státům.
Z návrhu českého premiéra asi nic konkrétního nevznikne, patrně nikoliv promptně. Nicméně na Dnech NATO v Ostravě, kde Česká republika symbolicky převzala čtveřici baterií protiletadlového raketového systému Spyder od izraelského výrobce, potřebu investic do protivzdušné obrany opět zdůraznil. Navzdory nechvalně proslulé Babišově chaotičnosti tak jeho postoje z nedávné doby možná svědčí o názorovém posunu, o vědomí naléhavosti současné bezpečnostní situace. A o snaze ji nějak prakticky řešit, nejenom předvolebními frázemi o míru. Mimo jiné též podporou domácího obranného průmyslu, jehož rozvoj může učinit náklady na obranu i rozpočtově přijatelnějšími. Mimochodem, při nedávné návštěvě Bulharska se premiér a členové jeho delegace snažili hostitelům prodat český cvičný a lehký bojový letou Aero Skyfox.
A možná i proto nyní předseda vlády otupuje hrany sporu s prezidentem. K naznačenému přenastavení politických priorit Babišovi možná napomohl i zážitek se summitu NATO v Ankaře, kde nám většina spojenců dávala nepříjemně najevo, že jsme černí pasažéři a patříme na pranýř, poněvadž na obranu neposkytujeme ani dvě procenta HDP. Své voliče si však dlouhodobě naladil na kýčovité mírové songy z akcí typu normalizačního Festivalu politické písně v Sokolově. Ale třeba si s tím jako ostřílený černokněžník marketingu poradí.
