První dáma vrací úder: datum voleb v Česku bude napříště asi určovat motorkářský kalendář
Existuje jedno základní pravidlo krizové komunikace, jehož podstatu zná čeština už drahně let: „Našlápnuté lejno nerozmazávat!“ Bohužel Hradu se aktuálně daří pravý opak. Poté, co Petr Pavel dal před volbami přednost motorkářské rallye v Maroku, si přisadila jeho paní choť.
Stěžuje si, že stát vyhlásil volby zákonem a dodává: „Pokud chceme po lidech, aby se voleb účastnili, měli bychom jim zároveň pro to vytvořit podmínky.“
Volby i bez první dámy? Odletěla na Kanárské ostrovy, Pavla se zastala
Ježíšku na křížku, jaké podmínky? Hlava státu nemá podmínky pro to, aby hlasovala ve volbách? A kdyby stát termín nevyhlásil zákonem, ale někdo jiný nějak jinak, co by se tím změnilo?
Munice pro oponenty
Těžko uvěřitelný je i samotný začátek instagramového nářku: „Stát poprvé vyhlásil volby zákonem…“ Jelikož dosud vyhlašoval termín komunálních voleb prezident, lze stížnost první dámy chápat i jako truc prezidenta, který nemohl vyhlásit datum podle svých vlastních potřeb. Chápe marketingový tým hradního páru, jakou dal munici svým nepřátelům? Protože ti protesty Evy Pavlové proti termínu voleb těžko budou číst jinak, než že by se napříště měly volby v České republice řídit podle toho, kam se zrovna prezident chystá vyrazit na mašině.
Pavlová pod kritikou. Výtky kvůli termínu voleb jsou mimo, pálí do ní
Ostatně lehce začal malér rozmazávat od počátku i sám prezident: Jeho vysvětlení „chyba v plánování“ jen přiživilo dojem jisté arogance – samozřejmě že zmatek v kalendáři a konflikt termínů může nastat kdekoli, ale pak je na každém, aby si vybral. A prezident si vybral motorku, nikoli volby. Dovolená v Maroku není státní návštěva v Bílém domě, kde by bylo v zájmu republiky, aby Pavel hlasování doma na vsi oželel.
Kritizují jej politici leví i praví, vládní i opoziční, kritizují jej i ta média, která mu jinak staví slavobránu po jakémkoli projevu. A teď Hrad bočními dvířky vypouští věty o tom, že „lidé nemají podmínky hlasovat“?
Au, to bolí.
Chlívek
Chlívek je autorský podčárník, vycházející v Lidových novinách od roku 2010, který najdete každý týden i na těchto stránkách. Jeho autor Petr Kamberský v hybridním mixu er-formy a ich-formy popisuje své myšlenky slovy, které se nehodí pro korektní redakční komentář.
Chlívek zcela chápe, Petr Pavel teď žije v Praze a tam, kde má oficiální trvalé bydliště, se příliš nevyskytuje. Celý národ ví, že dva hlasy manželů Pavlových v obci, v níž je registrováno 273 voličů, kde hlasuje zhruba stovka a kde před čtyřmi lety byla jedna jediná kandidátka, nic zásadního nerozhodnou. Ale mluvit o chybě v plánování, když šlo o svobodnou volbu mezi dvěma událostmi, nebo lkát nad tím, že „stát neudělal nic proto, aby lidem umožnil volit flexibilněji“, je skoro neuvěřitelné.
Jak by to asi měl stát udělat? To by se hlasy ze zahraničí posílaly do každého ze zhruba patnácti tisíc volebních místností (okrsků)? A jak by se třeba provádělo druhé kolo senátních voleb, které přichází už týden po tom prvním? Jak by se k lidem dostaly hlasovací lístky? A jak zpět?
Chybu přiznat a napravit
Petr Pavel má poměrně jednoduchou možnost, jak z PR maléru vybruslit. Podle všeho je v zahraničí už od minulého týdne, a pokud se stačí vrátit do sobotního poledne, Chlívek ani na vteřinu nepochybuje o tom, že většina médií z toho udělá hrdinskou historku „kterak pan prezident statečně přiletěl z dálavy“ – a většina národa hlavě státu zatleská a ten přešlap odpustí. Zatleská vlastně i Chlívek – chybu může udělat každý, důležité je ji přiznat a pokusit se napravit.
Ale jestli bude první pár pokračovat ve výmluvách na „chybu v plánování“ nebo dokonce svalovat vinu na stát, který „vyhlásil termín a neumožnil lidem hlasovat flexibilně“, pak budou Eva a Petr Pavlovi jen rozmazávat po svých hlavách takovou tu nevábně vonící věc.