První práce po škole a úskalí, která číhají na absolventy
Absolvování studia a následné hledání prvního zaměstnání je velkou životní výzvou. Najít vyhovující práci může trvat, každý absolvent by proto měl vědět, jaké náležitosti je potřeba v této proluce mezi dvěma významnými etapami řešit. S životopisem či pohovory mu jeho nejbližší pomoci nemůžou, rady okolo odvodů ze zákona ale uvítá asi každý absolvent.
Jak říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví, nejrozšířenější omyl je ten, že po úspěšném ukončení studia následuje automaticky několik měsíců klidu, kdy se nemusí o nic starat. Minimálně zdravotní pojištění ale řešit musí.
Zdravotní pojištění u absolventů škol
Za studenty do 26 let platí zdravotní pojištění stát. Tato výhoda pokračuje u úspěšných absolventů i nějakou dobu po maturitě nebo státnicích. U lidí, kteří odmaturovali v řádném termínu, platí stát pojištění do konce srpna. „Jestliže maturant od září nenastoupí do zaměstnání, nezačne podnikat ani se nezaeviduje na úřadu práce, musí si zdravotní pojištění začít hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2026 činí měsíční pojistné v této kategorii 3 024 korun,“ uvádí Jáčová.
Čeští vysokoškoláci jsou největší pracanti. Důvod k hrdosti to ale není
Obdobné je to u absolventů vysokých škol. Za ně stát platí pojištění ještě kratší dobu – pouze do konce měsíce, který následuje po poslední státní závěrečné zkoušce. „Pokud například student složí státní závěrečnou zkoušku 10. června, stát za něj za splnění podmínek zaplatí pojistné za červen a červenec. Od srpna už musí být zaměstnaný, podnikat, být evidovaný na úřadu práce nebo si zdravotní pojištění hradit sám. Rozhodujícím datem je vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky, nikoli promoce,“ vysvětluje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
Pravidla a výjimky u studentů a absolventů
Z výše uvedených pravidel existují výjimky, které najdete v dalších našich článcích. Výjimky platí například:
- při neúspěšné maturitě či státní závěrečné zkoušce, která se bude opakovat,
- při neúspěšné maturitě či státní závěrečné zkoušce, po níž už student nebude pokračovat ve studiu,
- u doktorandů (neplatí u nich pravidlo o maximálně 26 letech),
- při ukončení bakalářského studia, po němž bude následovat navazující magisterské studium.
Kdy se musí platit zdravotní a důchodové pojištění? Jen u jednoho může vzniknout dluh, zatímco neplacené druhé se projeví až pozdě a už s tím moc nenaděláte.
Co se stane, když člověk neplatí zdravotní a důchodové pojištění?
Absolvent bez práce
Kdo nenastupuje hned do práce, případně nezačne podnikat, má dvě cesty.
- Přihlášení se pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) a hrazení pojištění z vlastní kapsy. Letos to je 3 024 korun měsíčně, od roku 2027 pak 3 362 korun.
- Přihlášení na úřad práce. Zdravotní pojištění pak platí dál stát, jen z jiného titulu než dřív. V praxi to znamená měsíční úsporu 3 024 korun.
Registrace na úřadě práce ale nemá zpravidla pro absolventy přínos, jaký od ní lidé očekávají. Pro čerpání podpory v nezaměstnanosti je potřeba mít za poslední dva roky odpracováno aspoň 12 měsíců. Počítají se jen ty měsíce, kdy bylo odváděno sociální pojištění. Na brigády, které byly uzavřeny například na dohodu pod limitem (viz výše v infografice), se to nevztahuje.
Jaká je letos podpora v nezaměstnanosti, od čeho se odvíjí, a jak se to má změnit od příštího roku, si můžete přečíst v tomto článku:
Vláda chce razantně snížit podporu v nezaměstnanosti. „Trest za ztrátu práce,“ zní z odborů
Důchodové pojištění u absolventů
Důchodové pojištění se na rozdíl od zdravotního nemusí platit vždy. Absolventi bez práce nemusejí státu nic odvádět. Zároveň by ale měli vědět, že doba, kterou stráví bez práce, se jim do důchodu nemusí vůbec započítat, stejně jako doba studia (s určitou výjimkou u doktorandů).
Přísnost na „dávkaře“, která je k ničemu. Změnu životního stylu si nevynutíme jen výhrůžkami
K tomu, aby se jim do nároku na důchod doba mezi studiem a prací započítala, by se museli přihlásit na správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému placení důchodového pojištění. Znamená to závazek platit minimálně 3 428 korun měsíčně (od roku 2027 se očekává zvýšení na cca 3 600 korun). Ne vždy se to vyplatí, postup je lepší konzultovat s Českou správou sociálního zabezpečení.
Variantou je také přihlášení na úřad práce. Na podporu sice absolventi většinou nedosáhnou, i doba bez podpory se ale může započítat do nároku na důchod jako doba náhradní. Nezapočítává se celá, ale pouze 80 procent. Má to ale jeden háček. Za celou část života až do 55 let lze zohlednit jako náhradní dobu maximálně rok na „pracáku“ bez podpory. Naopak „pracák s podporou“ takové omezení nemá, zohledňuje se celá doba zkrácená na 80 %.
Minimální mzda se zvýší o 2 500 korun a s ní i hlídačkovné či zdravotní pojištění
První zaměstnání po škole je předěl srovnatelný s nástupem do první třídy.
Nástup do prvního zaměstnání a daně
Po nástupu do zaměstnání začne zdravotní i sociální pojištění automaticky strhávat z hrubé mzdy a odvádět zaměstnavatel. Ten kromě toho odvádí i za každého zaměstnance i vlastní díl zdravotního a sociálního pojištění, konkrétně důchodové a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Započetí práce by měl zdravotní pojišťovně nahlásit nejen zaměstnavatel, je to i povinnost nového zaměstnance. Změny by měl oznámit své pojišťovně do osmi dnů. Při té příležitosti, případně s mírných časovým odstupem, je dobré si na pojišťovně ověřit také to, zda zaměstnavatel skutečně zaměstnance nahlásil a odvádí za něj to, co má. „Škola i zaměstnavatel sice údaje hlásí, odpovědnost za vyřešení případné nesrovnalosti ale nakonec dopadne na samotného pojištěnce,“ upozorňuje Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.
Ředitelka účetní firmy Jáčová doporučuje zkontrolovat si pracovní smlouvu, datum nástupu a posléze také první výplatní pásku. Pro správný odvod daně je potřeba podepsat u zaměstnavatele také prohlášení poplatníka daně z příjmu, známé jako růžové prohlášení nebo růžový formulář. Díky němu lze uplatnit slevu na poplatníka, která je letos 2 570 korun měsíčně. (Ročně 30 840 korun.)
Starobní důchod: Nárok nezačíná s věkem, ale někdy si ho lze „zaplatit“
První práce, druhá práce... Kdo se stará o daně?
Situace, kdy první zaměstnání po škole skončí po několika týdnech, není neobvyklá. Když absolvent vystřídá za rok více zaměstnavatelů, může růžové prohlášení podepsat u každého z nich jen v případě, že se časově nepřekrývají. Poslední ze zaměstnavatelů v daném kalendářním roce by měl za své pracovníky podat roční zúčtování, kterým se řeší daň. K tomu je ale potřeba doložit mu dokumenty od předchozích zaměstnavatelů. „Absolvent by si měl uschovat pracovní smlouvy, výplatní pásky i potvrzení o zdanitelných příjmech,“ radí Anna Kevorkyan.
V některých případech zaměstnavatel roční zúčtování neprovede a pracovník si pak musí podat daňové přiznání sám. Stává se to například tehdy, když má ještě samostatnou výdělečnou činnost, nebo když došlo k souběhu více zaměstnání.