Půjdou Rusové po zářijových volbách povinně na frontu? Signály naznačují, že Kreml může chystat novou mobilizaci.
Muž v zelené uniformě sleduje, jak se na monitoru objevují mezi rozpadlými budovami postavičky. Tu jedna, tu dvě roztáhnou před kamerou dronu ruskou trikoloru a po několika vteřinách mizí v troskách.
Koncem minulého týdne ruský prezident Vladimir Putin navštívil velitelství sjednocené skupiny ruských vojsk na Ukrajině. Za strohým stolem, poté, co si vyslechl raport náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, oznámil dobytí strategicky důležitého města Kosťantynivka na východě Ukrajiny.
„Dobytí Kosťantynivky otevírá přímou cestu k dalšímu postupu směrem ke Kramatorsku a Slovjansku a dalším opevněným oblastem na Donbase,“ prohlásil ruský prezident.
Jak uvádí známý ukrajinský vojenský analytik Konstantin Mašovec, Rusko zjevně plánuje ještě v letošním roce obě významná města obsadit. Může mít ale i dalekosáhlejší plány.
Ruská propaganda využila desetiletého sirotka ke lži o osvobození Kosťantynivky
„Ruské strategické vojenské velení má v úmyslu během léta a podzimu ‚vypořádat se‘ se slovjansko-kramatorskou aglomerací. A také se hodlá ‚vrátit k otázce Kupjanska‘ a podniknout různé ‚průniky‘ do ukrajinského pohraničí v Sumské, Charkovské a možná i Černihivské oblasti. To znamená, že ambiciózní velení sdruženého vojska Východ, stejně jako celá Jižní operační zóna (tato zóna zahrnuje Záporožskou a Chersonskou oblast až po jihozápadní okraj Doněcké oblast – pozn. autora), pravděpodobně nebudou mít potřebné množství ‚přebytečných‘ nebo ‚volně dostupných‘ strategických rezerv,“ předpokládá expert na svém telegramovém kanálu.
Pokud jsou tyto předpoklady správné a Putin se definitivně rozhodl upřednostnit sílu při dosažení svých cílů – minimálně zisk celé Doněcké a Luhanské oblasti, ruská armáda bude potřebovat velké množství nových vojáků, kterými zahltí ukrajinskou obranu.
Raději až po volbách
Koncem června opoziční web Vjorstka upozornil na to, že počet Rusů, kteří by odešli dobrovolně na frontu, se snižuje. Letos na jaře poklesl nábor nových rekrutů o třetinu ve srovnání se stejným obdobím roku 2025. Přinejmenším v ruské metropoli.
„V dubnu vyslala Moskva na frontu 1 708 dobrovolníků a v květnu 1 378. To je o tisíc méně než v loňském roce a srovnatelné s údaji za rok 2024, kdy ruské hlavní město ještě nezavedlo milionové výplaty za kontrakty s ministerstvem obrany. Podle našeho zdroje na moskevském magistrátu bude pokles pokračovat i v červnu,“ uvádí portál Vjorstka.
Blbá nálada v Moskvě. Průzkum odhalil působení války na obyvatele ruské metropole
Jak proto stále častěji píší opoziční média, vzhledem k vážnému nedostatku nových rekrutů pro ruskou armádu má Kreml zvažovat radikální opatření k doplnění jednotek na frontě, mimo jiné i prostřednictvím nové vlny mobilizace.
Spekuluje se, že ruská vláda by mohla vyhlásit novou vlnu mobilizace na podzim, po provedení zářijových voleb do Státní dumy. Aby nucená vojna nevyvolala v už tak napjaté atmosféře, v níž se ruská společnost nachází nejen kvůli nedostatku benzínu, explozi společenského hněvu.
Když v říjnu 2022 Vladimir Putin oznámil tak zvanou částečnou mobilizaci, do zahraničí z Ruska uprchly statisíce ruských mužů.
„Je velmi složité odpovědět na otázku, jestli dojde k nové vlně mobilizace. Záleží na situaci na bojišti a politické vůli vedení země. Z pohledu lidskoprávní komunity lze uvést, že v posledních měsících se objevuje stále více známek toho, že se vládní orgány začínají připravovat na novou mobilizaci,“ říká v rozhovoru pro Lidovky Timofej Vaskin, šéf právního odboru nevládní organizace Škola prizyvnika, která brání práva Rusů čelících prezenční službě.
Nejde jenom o polský metál pro Zelenského. Mezi Varšavou a Kyjevem to vře
„Například letos jsou po celé zemi muži v záloze ruských ozbrojených sil ve velkém měřítku povoláváni na vojenské komisariáty a jsou jim vydávány mobilizační lístky. Tento dokument předpokládá, že muž již byl přidělen ke konkrétní vojenské jednotce a v případě mobilizace se musí neprodleně hlásit ke své vojenské jednotce,“ dodává expert.
Jak zároveň doplňuje, někde úřady provádějí federální mobilizační cvičení nebo absolvují školení na toto téma. „V některých regionech úřady vydávají dodatečná nařízení týkající se mobilizace. Například informují majitele nemovitostí, že jejich prostory budou v případě mobilizace využívány,“ podotýká Vaskin.
Ruská společnost pod tlakem
Expert souhlasí s tím, že počet dobrovolníků hlásících se do války skutečně může klesat. Jak ale dodává, mobilizace je pro ruskou vládu problematická operace.
„Nelze říci, že mobilizace závisí pouze na tempu postupu na frontě nebo na nahrazování ztrát. Například stát nejvíce potřebuje vojáky pro dronové jednotky. Pokud by mobilizace začala, cílová skupina pro dronové jednotky – mladí muži se zkušenostmi s joystickem – by nebyla hlavní mobilizační silou. Mobilizace by umožnila nábor šturmoviků – příslušníků úderných jednotek, ale zdá se, že válka se posunula od ‚masových útoků‘ k operacím v malých skupinách. Mobilizace tedy možná jednoduše nevyřeší současné problémy ruské vlády, ale jistě přinese mnoho politických problémů,“ říká Vaskin.
Ani Buddha s benzínem nepomůže. Ruský region na Sibiři je téměř na suchu
Ruský lidskoprávní expert se domnívá, že pokud vláda nepřistoupí na mobilizaci, ale například bude nutit obyvatele podepsat smlouvu s ruským ministerstvem obrany – v druhé polovině června se na internetu objevily zprávy o zátazích a nucených odvodech do války v Penzenské oblasti ležící cca 600 kilometrů od Moskvy – bude to kritický krok. Zároveň ale nemusí nutně vyvolat vzpouru Rusů proti Kremlu. Ruská společnost je už i tak pod tlakem. Pomyslná jiskra může vzniknout i z jiného problému, třeba i menšího.
„Víte, když se vám v evropském městě dobře žije a náhle se objeví nějaký společenský problém, můžete jistě očekávat výraznou nespokojenost, která donutí úřady podniknout kroky k nápravě. V Rusku je však tolik společenských problémů, že se dá snadno očekávat sociopolitická exploze odkudkoliv. Nedostatek benzínu, útoky dronů, problémy s platbami obětem a účastníkům války, výpadky internetu, blokace sociálních sítí, vysoký daňový tlak, útlak malých podnikatelů. V tom seznamu bych mohl pokračovat donekonečna,“ uzavírá Timofej Vaskin.
Nezávislý ruský server Mediazona ve spolupráci s ruskou redakcí BBC k začátku července 2026 jmenovitě ověřil z veřejných nekrologů 230 600 ruských vojáků, kteří padli během plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině. Podle průzkumu ruské nezávislé sociologické agentury Levada Center se koncem června vyslovilo 64 procent Rusů pro zahájení mírových jednání – což je trend trvající více než rok a půl. Působení ruské armády na Ukrajině přitom nepodporuje takřka čtvrtina respondentů. Jde o nárůst o osm procentních bodů proti minulému měsíci.
