Ruský prezident Vladimir Putin zpřísňuje své územní nároky vůči Ukrajině. Moskva už neplánuje opustit okupované části ukrajinské Sumské a Charkovské oblasti, jak se dříve zvažovalo v rámci případných mírových dohod. Kreml tento ostřejší postup odůvodňuje tím, že postoj Spojených států vůči Rusku je čím dál více konfrontační. Informovala o tom agentura Bloomberg, která se odkazuje na tři zdroje blízké Kremlu.
Putinovou hlavní prioritou nadále zůstává vojenské dobytí celé Doněcké oblasti. O to se Rusko neúspěšně snaží již od roku 2014 a americký Institut pro studium války (ISW) upozorňuje, že se to ruským silám nakonec nemusí podařit nikdy.
Současný ruský postoj představuje odklon od dřívější debaty o „územních ústupcích“, které Putin údajně probíral v loňském roce na Aljašce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Tehdejší plán, o kterém informovala agentura Bloomberg s odvoláním na kremelské zdroje, údajně spočíval v tom, že by se Rusko z částí Sumské a Charkovské oblasti stáhlo výměnou za zisk celého Donbasu (Luhanské a Doněcké oblasti). Tato varianta je nyní kvůli napětí s USA smetena ze stolu a Rusko chce ze zmíněných severních území naopak vytvořit nárazníkové zóny.
Zda na loňském srpnovém aljašském summitu vůbec k nějaké dohodě došlo, zůstává předmětem sporů.
Americký prezident Donald Trump s prezidentem Vladimirem Putinem na summitu na Aljašce. (15. srpna 2025)
Třeba Putinův poradce Jurij Ušakov tvrdil, že tam vznikla určitá „ujednání“ či „dohody“. Někteří další tento koncept označovali jako „porozumění“ nebo „duch Anchorage“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak kategoricky popřel, že by na Aljašce k jakékoli dohodě došlo.
Koncem června pak i samotný Vladimir Putin připustil, že v Anchorage vlastně „nikdo nic nepodepsal“.
Nereálné vojenské termíny
V současné situaci není Rusko k návratu k jednacímu stolu nijak nakloněno. Podle zdrojů z Kremlu je Putin ochoten jednání obnovit až ve chvíli, kdy padne celá Doněcká oblast. Ačkoliv agentura zmiňuje, že ruské ministerstvo obrany Putina ubezpečilo o splnění tohoto cíle do konce letošního roku, panuje uvnitř armády skepse.
Zdroj z ruského ministerstva obrany sdělil agentuře, že řada vojenských představitelů považuje tento časový horizont za nesplnitelný a reálné ovládnutí Doněcké oblasti odhadují spíše až na rok 2027. K těmto plánům se letos vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podotkl, že podobných termínů k dobytí oblasti Rusové v minulosti stanovili už nejméně patnáct.
Agentura dává ruské zpřísňování požadavků do kontrastu s reálnou situací na frontě, kde si Ukrajina připisuje významné úspěchy. Kromě osvobození stovek kilometrů čtverečních svého území se Kyjevu daří úspěšně paralyzovat ruskou logistiku. Cílené útoky na rafinerie a infrastrukturu způsobují Rusům výpadky v dodávkách pohonných hmot a okupovaný Krym se potýká s častými výpadky elektřiny.
Zamrzlá mírová jednání
Šance na brzký konec války jsou momentálně mizivé. Mírová jednání zamrzla letos v únoru poté, co USA (jakožto hlavní prostředník vyjednávání) spolu s Izraelem zaútočily na Írán.
Šance na brzký konec války z února 2022 jsou momentálně mizivé. Obyvatel Kyjeva se psem prochází místem ruského dronového a raketového útoku. (2. června 2026)
Ukrajinská strana jakékoliv vzdávání se území striktně odmítá a případná jednání podmiňuje respektováním současné frontové linie. Ačkoliv Volodymyr Zelenskyj již několikrát navrhl Vladimiru Putinovi osobní setkání, vládce Kremlu to vždy smetl ze stolu s argumentem, že v tom nevidí smysl.
Kyjev byl v minulosti přístupný příměří, které původně navrhovaly Spojené státy. Po aljašské schůzce Trumpa s Putinem už ale USA tento návrh neprosazují, jelikož Ruská federace se staví proti. Moskva tvrdí, že pouhé příměří nic neřeší, a požaduje rovnou vyjednání finální mírové dohody.
