Ruský prezident Vladimir Putin
Rusko v letošním prvním čtvrtletí zvýšilo vojenské výdaje o 30 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Uvádí to analýza ruského federálního rozpočtu, kterou zveřejnil německý ekonomický expert Janis Kluge. Klíčovým důvodem růstu byly tajné výdaje, jejichž objem se meziročně zvýšil o 43 procent, z 3,4 bilionu rublů (981 miliard korun) na 4,9 bilionu rublů (1,4 bilionu korun).
Reklama
Enormní nárůst vojenských výdajů je podle Klugeho analýzy přinejmenším pozoruhodný, protože ruský prezident Vladimir Putin původně plánoval letos náklady na válku omezit. Podle rozpočtového zákona se vojenské výdaje měly v roce 2026 snížit na 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oproti 7,8 procenta HDP v roce 2025.
„Jenže všechno je jinak. Jen v prvním čtvrtletí výdaje na válku představovaly 2,5 procenta očekávaného celoročního HDP Ruska,“ uvedl Kluge.
Podle jeho analýzy vojenské výdaje v prvním čtvrtletí letošního roku tvořily 46 procent celkových rozpočtových výdajů. „To znamená, že téměř každý druhý rubl utracený z ruského federálního rozpočtu skončil u armády,“ poznamenal Kluge.
Říkám věci na rovinu. Závazek vůči NATO moje vláda letos nesplní, oznámil Babiš
Podle něj lze prudký skok v armádních výdajích částečně vysvětlit takzvanou účetní akrobacií, tedy možným přesunem části tajných výdajů z konce roku 2025 na začátek roku 2026, aby se formálně splnily loňské cíle ruského rozpočtového deficitu.
Tempo ruských vojenských výdajů však vypadá podle německého ekonoma ještě působivěji – a z pohledu Kremlu znepokojivěji – ve srovnání s rozpočtovými příjmy. Nové ropné sankce a ochlazující se ekonomika vedly podle zmíněné analýzy v prvním čtvrtletí k daňovým příjmům pouze 8,3 bilionu rublů (téměř 2,4 bilionu korun). To znamená, že ruské vojenské výdaje od ledna do března 2026 odpovídaly dvěma třetinám ruských rozpočtových příjmů.
Ruský účet za válku na Ukrajině nutí Putina ke škrtům ve výdajích
Efekt Hormuzu bude omezený a dočasný
Konflikt USA a Izraele s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu samozřejmě příjmy zvýší, ale efekt bude podle Klugeho s největší pravděpodobností spíše omezený a pouze dočasný.
Reklama
Válka na Ukrajině se pro Rusko stává stále větší finanční zátěží a nejnovější data ukazují, že Moskva již výrazně překročila plánované náklady na vojenskou kampaň. Ruský ministr financí Anton Siluanov podle listu The Independent už v únoru naléhal na prezidenta Vladimira Putina, aby výdaje nesouvisející s válkou zmrazil na 2,9 bilionu rublů (852,6 miliard korun) ve snaze zajistit peníze na pokračování válečných operací.
Oficiálně Rusko letos vyčlenilo na obranu a bezpečnost téměř 40 procent celkových vládních výdajů, což je jedna z nejvyšších úrovní vojenských výdajů od rozpadu Sovětského svazu. Navzdory tomu válečné náklady nadále rostou. Moskva se tak podle listu Financial Times již velmi brzy bude muset rozhodnout mezi svými vojenskými ambicemi a stabilitou vlastní ekonomiky.
Janis Kluge je uznávaný německý ekonom a analytik, který působí jako vedoucí vědecký pracovník v prestižním německém institutu Stiftung Wissenschaft und Politik (Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnost) v Berlíně. Je považován za jednoho z předních evropských expertů na ruskou ekonomiku, její vnitřní politiku, státní rozpočet a dopady mezinárodních sankcí.
Německý ekonomický expert Janis Kluge
Rusko balancuje na pokraji recese. Dražší ropa kvůli válce v Íránu mu nepomůže
Výběr článků
Reklama
