Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Trailer romantického dramatu Fantom opery (2026)Video: Bioscop
Temná romance o lásce, posedlosti a pomstě, překračující hranice mezi světem živých a mrtvých a reality a fantazie, to je slavný příběh Fantoma opery, který se dočkal mnoha filmových, literárních a muzikálových zpracování. S tím nejnovějším přichází francouzský režisér Alexandre Castagnetti, který se ho rozhodl přenést do kulis současné Paříže a přiblížit ho tak mladším generacím.
Reklama
Jde o vůbec první francouzskou adaptaci románu Gastona Lerouxe z roku 1910, v níž její autor v duchu detektivních a hrůzostrašných románů zpracoval městskou legendu o tajemném dění v pařížské opeře.
Génius loci tohoto místa ožívá ve filmu ve vší jeho majestátnosti. Tvůrčímu štábu bylo umožněno v unikátní historické budově Opéra Garnier natáčet za běžného provozu, a to převážně v noci, před ranním příchodem turistů.
Prostředí opery se všemi těmi honosnými malbami, lustry a freskami v zlatavě vyzdobených a nasvícených sálech navozuje pocit vznešenosti a okázalosti. Zároveň na vás ale padá jistá tíseň ze soch, které jakoby na vás hleděly, a spletitých chodeb, v nichž se ztrácíte. Tajuplnost umocňuje podzemní jezero pod operou, jehož replika vznikla v ateliéru.
Šéf plzeňského muzikálu Jozef Hruškoci: Licence na Fantoma Opery je dar z nebe
Kameraman Nicolas Bolduc, který se podílel v posledních letech na nových adaptacích známých příběhů Tři mušketýři a Hrabě Monte Christo, umí prostředí opery vdechnout působivou, gotickou atmosféru. Tu zužitkovává i finále filmu, kde hlavní hrdinka tančí doslova o život.
Tato patnáctiminutová sekvence inscenace příběhu Orfea a Eurydiky propojuje baletní a operní umění do jednoho stylizovaného celku. Pod vedením francouzské choreografky Marion Motinové je výrazově velmi expresivní a plně využívá všech prostor operního domu. Sekvenci navíc doprovází působivá symfonicko-elektronická hudba, která příhodně odráží všechny touhy a běsy jak starořeckého příběhu, tak i hlavní hrdinky, která ho ztvárňuje.
Reklama
Film přichází s řadou změn
Anastasia (Deva Casselová) se svým povoláním liší jak od literární předlohy, tak následných adaptací. Nejde o zpěvačku, ale baletku, v důsledku čehož nastává i posun z operního prostředí do toho baletního. To režisérovi a spoluscenáristovi filmu umožňuje rozehrát množství témat, známých už z filmu Černá labuť. Vidíme tu střet ambicí hned několika aktérů vyprávění, od uměleckého šéfa baletu Jamese (Romain Duris) po samotné tanečnice.
Ty jsou limitované možnostmi svých těl i vlastní psychikou. Přátelství se u nich mění pod manipulativním vedením Jamese v rivalitu, protože jen jedna může tančit během premiérového představení. Snaha prosadit se v náročném prostředí a komplikované, nebo rovnou toxické vztahy z toho vyplývající, je jedna z výrazných rovin vyprávění.
Aktualizace se dočkal původní příběh i v osobě Fantoma. Ten přichází o svou morální nejednoznačnost směrem k tragickému chápání jeho postavy. Klavírista Ernest Dupré (Julien de Saint Jean) nenosí masku ani plášť a jeho tvář nevykazuje rysy znetvoření. Na obličeji má sexy jizvu a Anastasii se jeví jako velmi přitažlivý. Odpadá tak ono napětí, kdo se skrývá za maskou a proč.
Chybí i milostný trojúhelník, mnohatunový lustr, který spadne na jeviště, nahrazuje obří koule… To všechno lze v rámci reinterpretace příběhu přijmout, problematický se spíš jeví způsob, jak se rozvíjí romance mezi ústřední dvojicí.
+5
Nedůslednost se nevyplácí
Vztah mezi Anastasií a Ernestem se inspiruje ságami pro dospívající, jako je Stmívání, ale chybí jí výraznější vášeň. Může to být dáno samotnou povahou takového vztahu, že mladá dívka se zamiluje do přízraku, ale mnohem pravděpodobněji za tím stojí to, co James vyčítá Anastasii - že totiž roli nedokáže dostatečně prožít, že jí chybí emoce k jejímu uchopení.
Dcera Monicy Bellucciové a Vincenta Cassela Deva v titulní úloze rumunské tanečnice opravdu působí trochu odtažitě, zasněně nebo zasmušile, což může souviset s rodinnou anabází její postavy. Ve finálním představení prokleté opery ale dokáže dát průchod tomu, co se uvnitř ní děje, a propojit se s emotivností inscenovaného díla.
Nový Fantom opery, pokoušející se o mix temné teenagerské romantiky, gotického hororu, psychologického dramatu a detektivky, doplácí na to, že ani v jedné z těchto žánrových poloh není důsledný. Oslní velikostí a spletitostí prostor pařížského Palais Garnier i baletní choreografií, zaujme režisérovou snahou propojit svět opery a baletu se známým příběhem, ale nedaří se mu dát této látce větší napětí a jiskru.
Reklama
Výběr článků
V Mikulově vznikne těsná koalice včetně dvou přeběhlíků z opozičních stran
V hale pražského letiště se zřítil strop s obrazovkami
Dva tankery s ruskou naftou změnily směr. Trumpova dohoda s Putinem se hroutí
Kmenta: Podezřelý v kauze Mrázka je Gross
Český streamer dostal od diváka rekordních 250 000 korun. Radost vůbec neměl
Tragicky zemřel muzikant Jan Černohorský. Bylo mu 46 let
Konečná končí v KSČM
V Bristolu se zřítil most, který dřív zdobily tři tuny zámků lásky
Reklama
Vance se po prohraných volbách snaží distancovat od Trumpa
Dva tankery s ruskou naftou změnily směr. Trumpova dohoda s Putinem se hroutí
Na Ruzyni přistála čtyři letadla za asistence policie
„Cizí telefon má přístup k vašemu účtu.“ Tento trik vás připraví o peníze
Horoskopy.cz
Super.cz
ProŽeny.cz
