Vláda už nebude regulovat ceny pohonných hmot. „Regulace cen pohonných hmot 19. července končí,“ oznámila po jednání vlády ministryně financí za ANO Alena Schillerová. „Naše kroky zafungovaly a trh se stabilizoval,“ řekla Schillerová. Vláda se tak rozhodla navzdory tomu, že vojenský konflikt mezi USA a Íránem neskončil.
Připustila, že na Blízkém východě přetrvává napětí, světové trhy ale na vývoj podle ní reagují uměřeně a ceny ropy nerostou tak dramaticky, jako tomu bylo na počátku konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.
Schillerová zdůraznila, že ministerstvo financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat a je připravena se k regulaci v případě potřeby vrátit.
„Cenovou regulaci lze provádět jen tehdy, když trvá mimořádná tržní situace. Ta podle našeho názoru nyní pominula,“ řekla po jednání vlády Schillerová.
Dalšími důvody pro ukončení regulace cen bylo podle ministryně i to, že Česko má nyní jedny z nejnižších cen paliv v Evropské unii. Zároveň ke konci regulatorních opatření přistupují i okolní země, což podle Schillerové potvrzuje, že situace na trzích se stabilizuje.
Od pondělí 20. července už se bude vývoj cen pohonných hmot řídit výhradně tržními mechanismy. Ke stejnému dni také skončí úleva na spotřební dani na naftu, kterou ministerstvo financí na dobu cenové regulace stanovilo. V době trvání této úlevy byla spotřební daň z nafty snížena na 8,011 koruny na litr ze standardních 9,95 koruny za litr. Podle dřívějšího vyjádření Schillerové toto opatření snižovalo příjmy státního rozpočtu zhruba o miliardu korun měsíčně.
Ministryně na tiskové konferenci varovala provozovatele čerpacích stanic, aby nezneužili konec cenové regulace k neúměrnému zdražení pohonných hmot.
Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v dubnu v reakci na zdražování ropy poté, co USA zaútočily na Írán. Podle analytiků bylo dosud hlavním efektem cenových stropů zastavení extrémních cenových šoků.
Vláda provede revizi krizové a obranné legislativy, oznámil ministr obrany Zůna
Vláda také vzala podle ministra obrany za SPD Jaromíra Zůny na vědomí záměr revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovala ministerstva obrany a vnitra.
„Provedeme revizi krizové a obranné legislativy s cílem optimalizovat řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku,“ píše se v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše.
„Vytvoříme právní, organizační a ekonomické podmínky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, funkčnosti průmyslu, logistiky a státních institucí v mimořádných a krizových stavech,“ slibuje dokument, na kterém se při vzniku vlády dohodla koalice ANO, SPD a Motoristů sobě.
Plán na revizi krizové legislativy, která má zlepšit připravenost státu na mimořádné situace, podpořil už při sestavování Babišovy vlády také prezident Petr Pavel.
„Na schopnost semknout se v těžkých chvílích můžeme být jako národ hrdí. Potřebujeme ale také moderní legislativu, která bude odpovídat bezpečnostním potřebám a realitě 21. století. Nejde pouze o dílčí technické úpravy zákonů, ale o vytvoření uceleného právního rámce, který umožní státu rychle a účinně reagovat v době krize a při mimořádných situacích,“ prohlásil Pavel v únoru v Senátu.
Tehdejší náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka na veřejném slyšení upozornil politiky na závažný nedostatek v legislativě, který podle něj svazuje armádě ruce. „V podstatě žijeme pořád v systému, kdy máme hluboký mír, nejsme schopni dělat téměř žádná opatření k obraně, nejsme schopni zahájit ani odvod, nejsme schopni zahájit ani lidskou, ani hospodářskou mobilizaci, nejsme schopni dělat nic prostě v míru,“ varoval.
Vláda jednala i o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
