Republikánský senátor Lindsey Graham patřil k těm málo ve Washingtonu, kteří měli vlivné přátele na obou stranách politického spektra. Jeho nečekaná smrt je ranou nejen pro prezidenta Donalda Trumpa.
V sobotu zemřel republikánský senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham. Bylo mu 71 let a netrpěl žádným dlouhodobým onemocněním. Jeho smrt přišla jako blesk z čistého nebe pro celou americkou politickou scénu, která ho takřka všeobecně respektovala, jakkoli s ním mnohdy nesouhlasila (především její levá část). Důvodem úmrtí je dle deníku The Wall Street Journal srdeční zástava.
Zemřel vlivný americký senátor Lindsey Graham. Bylo mu 71 let
Slavný deník připomíná, že z Grahamovy smrti mohou profitovat zejména Rusko a Írán a je tedy záhodno prošetřit, zda v jeho skonu neměly prsty. To je ale jen málo pravděpodobné. Takto vysokou politickou figuru, navíc blízce osobně napojenou na prezidenta Donalda Trumpa, by si záměrně dovolila odstranit jen vláda zralá do Bohnic.
Jestřáb-našeptávač
Americká liberální média se soustředí na to, že Graham kdysi patřil – tak jako mnozí – k Trumpovým čelným kritikům, následně s ním však našel společnou řeč. To je ale jen stěží překvapivé – a tím méně ve Washingtonu, kde jsou morální zábrany často obětovány ve prospěch politické účelnosti. Děje se to na demokratické zrovna jako na republikánské straně.
Mnohem zajímavější je to, jak velký vliv ve skutečnosti Graham na Trumpa měl. Coby jeho dlouholetý golfový parťák patřil mezi Trumpovy našeptávače z řad geopolitických jestřábů – těch, již za největší nepřátele USA vždy považovali islamistický Írán a revizionistické Rusko. V našich zeměpisných šířkách mu můžeme vděčit za mnohé – především jasnou pozici, kterou od jeho začátku zastává k rusko-ukrajinskému konfliktu. Graham byl zkušený politik a Trump jeho úsudku důvěřoval – a to i přesto, že měl kdysi osobně blízko ke kandidátovi na prezidenta Johnu McCainovi, jejž Trump nemohl vystát.
Trump si možná o Ukrajině tentokrát nevymýšlí. A právě proto je to nebezpečné
O něco kontroverznější je role, kterou Graham hrál ve spuštění americko-íránské války. Dle serveru Politico Trumpa dlouhodobě ubezpečoval, že pád íránských ajatolláhů by mu zabezpečil místo na výsluní americké historie a přirovnal ho k pádu Berlínské zdi. Dle jiné verze zase Trumpa přirovnal k Franklinu Delano Rooseveltovi, jenž Američany dovedl k vítězství v druhé světové válce.
Obě tyto zprávy znějí věrohodně. Grahamova pozice k Íránu byla dobře známá, jakož i jeho obratná dovednost Trumpa „zpracovávat“. V pochlebování velkými jmény americké historie najdeme vcelku zřejmou snahu pošimrat Trumpovo ego a pohnout tak s ním prointervenčním směrem, který zastával senátor z Karolíny.
To se, jak víme, nakonec podařilo. Celá akce ale dopadla úplně jinak, než Washington věřil a dodnes je s Teheránem v přerušovaném konfliktu. Vojenský tlak USA nedokázal přivolat pád islamistického režimu, právě naopak – posílil ho v kramflecích a ohrozil americká spojenectví s Evropou.
Kus kongresové paměti
S Grahamem odchází kus historie amerického Kongresu. Mnozí si vzpomenou na jeho výraznou roli při snaze o impeachment Billa Clintona v roce 1999, kdy v kontrastu s lascivním prezidentem působil jako ztělesnění starých amerických ctností – a to i podle liberálních médií. V roce 2018 hrál Graham klíčovou roli při schvalování soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha. Záběry, kdy své demokratické kolegy obviňuje z politické hry, tehdy obletěly svět.
Pro našince je však nejdůležitější, že odchází jeden z posledních zastánců intervencionistické Ameriky, která do svých globálních zájmů počítá i střední Evropu. Bůh ví, že takových Američanů už je na vlivných místech jako šafránu...