Meteorologie je dnes vědou, kterou si valná většina osob spojuje primárně s předpovědí počasí. Jde ale o mnohem širší vědní disciplínu zkoumající atmosféru Země, jejímž jedním z řady odvětví je i letecká meteorologie.
Před druhou světovou války byl tento obor oproti dnešním dnům stále ještě v plenkách. Už tehdy ale žili v Československu lidé, kteří ji měli brzy posouvat mílovými kroky k dnešnímu stavu poznání. Bez místních průkopníků, jakým byl i pozdější plukovník letectva in memoriam Miloslav Štěpánek, by dnes možná její dlouholetá tradice neměla tak hluboké kořeny.
Miloslav Štěpánek se narodil 18. června 1911 ve Vilémově u Rokytnice nad Jizerou jako druhorozený potomek tkalcovského mistra Jaroslava Štěpánka a jeho manželky Marie, rozené Krykorkové. Po vychození pěti povinných ročníků obecné školy v Pasekách nad Jizerou pokračoval čtyřmi ročníky měšťanky v Jablonci nad Jizerou. Pravděpodobně po vzoru otce zahájil učení na odborné tkalcovské škole v Rokytnici nad Jizerou, kam docházel v letech 1926 až 1928 a kde výuka probíhala v němčině, načež rok pracoval jako tkalcovský dělník v Tanvaldu. Poté pokračoval na I. státní textilní průmyslové škole v Brně. Tam vyšší tkalcovské vzdělání zakončil složením maturitní zkoušky v červnu 1931. Před nástupem vojenské služby pracoval opět v tanvaldském závodu.
Americký občan v bojích o pražský rozhlas. „Joe“ Krofta pomáhal v květnu 1945 i jako hlasatel
V dubnu 1932 byl Miloslav Štěpánek odveden do československé branné moci a v říjnu téhož roku povolán k vykonání vojenské prezenční služby. Tu nastoupil u Leteckého pluku 1 „Tomáše Garrigue Masaryka“, ale záhy se přesunul do Prostějova, kde ke konci května 1933 absolvoval v četě pozorovatelů školu pro záložní důstojníky letectva. V následujícím měsíci byl jmenován pozorovatelem-letcem a do poloviny září sloužil u 2. letky dříve uvedeného leteckého pluku. V září totiž nastoupil jako akademik na Vojenskou akademii v Hranicích. Jako letec prošel studiem i v Prostějově. Z akademie byl vyřazen v hodnosti poručíka letectva jako pilot-letec v červenci 1935.
Miloslav Štěpánek se opět vrátil k Leteckému pluku 1, ale zanedlouho byl přemístěn do Prostějova k vykonání aplikačního leteckého kursu u Vojenského leteckého učiliště. V roce 1936 prošel zkouškou v povětrnostní službě u meteorologické skupiny Vojenského technického a leteckého ústavu a v březnu 1937 byl jmenován velitelem meteorologické čety. Ve stejném roce absolvoval noční pozorovatelský kurs, byl jmenován prozatímním velitelem povětrnostní ústředny na letišti Praha a určen velitelem kursu povětrnostní služby. V září 1938, v době ohrožení republiky, se přesunul k Leteckému pluku 4. Za službu zde obdržel pochvalné uznání. U letectva setrval i nadále a teprve v červnu 1939, již v době existence Protektorátu Čechy a Morava, ukončil činnou službu.
V civilu byl Miloslav Štěpánek přidělen do kursu pro kontrolory při Nejvyšším cenovém úřadu, který dle svých slov stihl dokončit, ale již začátkem srpna 1939 utekl do Polska. Jelikož byl na hranicích zadržen polskou policií, dostal se do Krakova až na konci srpna a nestihl tak žádný lodní transport do Francie. Stal se příslušníkem polského letectva, ale již 2. září utrpěl během německého bombardování letiště Deblin vážná poškození sluchu a zraku. Při následném ústupu východním směrem padl spolu s ostatními Čechoslováky do sovětského zajetí. Prošel pak téměř ročním pobytem v sovětské internaci, než byl v létě 1940 propuštěn a přes Oděsu, Istanbul, Mersin, Palestinu a Kapské Město se koncem října dostal do Velké Británie.
Přežil ruské zajetí, pak byl v odboji. Generála Aloise Machačíka nakonec připravili o život nacisté
Ihned po příjezdu byl Miloslav Štěpánek jako letec přemístěn na základnu RAF Cosford, ale jeho zařazení k letectvu zásadně komplikovaly následky zranění ze začátku září předešlého roku. Ač byl na zdravotní dovolené, působil dobrovolně na Ministerstvu národní obrany v Londýně. V květnu 1941 bylo definitivně rozhodnuto o jeho superarbitraci z výkonu operačního pilota, tudíž mohl působit pouze v nebojových funkcích. Teprve na začátku září byl přijat do řad dobrovolnické zálohy britského Královského letectva. Kromě Inspektorátu československého letectva v Londýně, kde byl hodnocen jako velice schopný a spolehlivý vedoucí kancelářský důstojník s vysokou mírou technických znalostí, sloužil na vlastní žádost i v Nuneham House a na základně RAF Medmenham, kde jako důstojník foto-zpravodajské služby přišel ve styk s britskou zpravodajskou službou. Jeho prací bylo vyhodnocování leteckých snímků pořízených nad nepřátelským územím.
Začátkem října 1944 nastoupil Miloslav Štěpánek k útvaru Ministerstva letectví pro kurs v meteorologické výcvikové škole. Praktický výcvik konal na základně RAF Tain ve Skotsku, kde tou dobou sídlila 311. československá bombardovací peruť. Dále jako meteorolog působil například u velitelství 44. skupiny nebo u československé letecké dopravní skupiny.
Po návratu do osvobozeného Československa byl Miloslav Štěpánek přidělen k hlavnímu štábu velitelství letectva při Ministerstvu národní obrany v Praze. Byl ustanoven přednostou armádní povětrnostní služby, kterou pomáhal vybudovat. Krátce po válce se oženil s Marií Svárovskou a postupně se jim narodili dva synové. Dálkově také začal studovat meteorologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V rámci studia absolvoval dvouměsíční pobyt v USA a Kanadě, kde se zúčastnil mezinárodní konference o meteorologii.
Sestřelen z oblohy nacisty a zrazen konfidentem. Jaroslav Zafouk se i přesto vrátil do Británie
Slibnou kariéru meteorologa Miloslava Štěpánka zastavilo až převzetí moci komunisty v únoru 1948. Kvůli čistkám v armádě se i on dostal na seznamy nepohodlných a začátkem roku 1949 mu byla udělena služební dovolená, došlo k jeho propuštění z řad výkonných letců a bylo s ním zahájeno superarbitrační řízení. Ve stejné době ukončil dle svých slov studium na vysoké škole a pracoval na disertační práci a přípravě ke složení rigorózní zkoušky za účelem dosažení doktorátu. Dne 23. září 1949 byl zadržen za neoprávněné držení vojenských pomůcek a eskortován do vojenské věznice na Hradčanech, takzvaného „Domečku“. Rozsudkem vrchního vojenského soudu v Praze byl 15. října 1949 odsouzen k sedmi měsícům odnětí svobody a ztrátě vojenské hodnosti a všech vyznamenání i čestných odznaků. Propuštěn byl v únoru 1950. Kvůli následkům věznění musel být po propuštění okamžitě léčen ve střešovické vojenské nemocnici.
S rodinou se Miloslav Štěpánek usadil v rodném kraji na severu Čech, ve Zlaté Olešnici. Získal zaměstnání v textilním podniku Seba v Tanvaldu, kde pracoval až do důchodu. Aktivně spolupracoval s Vlastivědným muzeem ve Vysokém nad Jizerou a podařilo se mu zprovoznit vzácný mechanický betlém Jana Metelky ze Sklenařic.
Významný meteorolog a držitel celé řady československých i spojeneckých vyznamenání Miloslav Štěpánek zemřel 24. září 1979 v obci Haratice na Jablonecku. Po pádu komunistického režimu byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva in memoriam.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
