Rusko mluví o eskalaci v Pobaltí. Chválí Slováky za Koněva, Čechy má za barbary

Rusko by pokládalo případné rozmístění dalších sil Severoatlantické aliance v Pobaltí za eskalaci, varovala ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Litva usiluje o zřízení americké vojenské základny na svém území a posílá další vojáky ke Kaliningradské oblasti. Zacharovová dále pochválila Slovensko za odhalení sochy sovětského maršála Ivana Koněva na Dukle. Slovenský přístup dala do kontrastu s „barbarstvím v Česku“.

„Případné rozmístění dalších aliančních sil, včetně amerických jednotek, a vytvoření odpovídající vojenské infrastruktury v Pobaltí jednoznačně považujeme za eskalaci,“ řekla Zacharovová.

Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius v úterý oznámil, že jeho země je připravena uhradit náklady, které by si zřízení vojenské základny vyžádalo.

„Jsem rád, že se tato myšlenka bere vážně. Jde o klíčovou záruku odstrašení a bezpečnosti. Naši partneři musí pouze učinit politické rozhodnutí o trvalém rozmístění vojsk a Litva je připravena pokrýt s tím spojené náklady,“ uvedl.

Spojené státy v Litvě od roku 2019 udržují prapor s tanky a obrněnými vozidly čítající téměř tisícovku vojáků, kteří se v Pobaltí střídají v několikaměsíčních intervalech. Sinkevičius uvedl, že návrh na přeměnu této přítomnosti na trvalou přednesl minulý měsíc při setkání s vyslancem amerického prezidenta Johnem Coalem. Prezident Donald Trump toto pondělí řekl, že zřízení takové základny zváží.

Trojice pobaltských států – Litva, Lotyšsko a Estonsko – bývala součástí Sovětského svazu. Všechny tři republiky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 podpořily napadenou zemi a kvůli vlastním obavám z Ruska mimo jiné zvyšují výdaje na obranu. Všechny tři hraničí s Ruskem, Lotyšsko a Litva sousedí i s Běloruskem.

Ke Kaliningradu zamíří stovka vojáků

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas také ve čtvrtek oznámil, že země vyslala stovku vojáků, aby pomohli pohraničníkům posílit ostrahu hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. Jde podle něj o preventivní opatření, přijaté i v souvislosti s případnou mobilizací v Rusku, jež by mohla vyvolat příliv ruských uprchlíků před nasazením do války proti Ukrajině.

Vojáci byli na hranici s Ruskem vysláni na základě žádosti ministra vnitra Martynase Katelynase. Vilnius podle médií reaguje i na nedávný incident na lotyšsko-běloruské hranici, kde se na počátku týdne dvě desítky lidí, provázených zamaskovanými ozbrojenci, pokusily nelegálně proniknout do pobaltské země, než se vrátily do Běloruska.

Podle ministra Kaunase bylo dohodnuto, že k zajištění bezpečnosti litevských hranic bude nasazena rota vojáků, tedy přibližně stovka mužů, po dobu několika týdnů. To se ale může změnit podle vývoje situace.

„Situace je dynamická. Sledujeme vývoj a společně s ministrem vnitra a se souhlasem vlády budeme podle potřeby reagovat. Bude-li to nutné, misi prodloužíme. Bude-li to nutné, nasadíme další zdroje,“ zdůraznil Kaunas.

„Všem je jasné, že se v Rusku plánuje mobilizace. Je vysoce pravděpodobné, že ruští občané před ní budou prchat. Mohou zamířit do Polska nebo do Litvy a my musíme zajistit bezpečnost. Chceme na hranicích zaručit maximální ochranu,“ prohlásil.

Připomněl, že Litva na hranici s Běloruskem vybudovala zeď či plot, ale podobné zábrany na hranici s Kaliningradskou oblastí chybějí, a tak bylo zapotřebí vyslat vojáky.

Incident na lotyšsko-běloruské hranici podle médií ukazuje, že běloruský spojenec Moskvy se nadále uchyluje k záměrným provokacím a migraci využívá jako hybridní nástroj k vyvíjení tlaku na hranicích pobaltské země, která je současně vnější hranicí Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Stejně jako Litva a Polsko také Lotyšsko opakovaně obviňuje autoritářský režim v Bělorusku ze systematického svážení migrantů z krizových oblastí k vnější hranici EU. Pohraniční stráž tvrdí, že letos dosud zabránila téměř 12 tisícům lidem nelegálně proniknout do Lotyšska z Běloruska.

Ruská mluvčí chválí Slovensko

Ruská mluvčí Zacharovová ve čtvrtek také chválila. A to konkrétně Slovensko, jež ocenila za odhalení sochy sovětského maršála Ivana Koněva na Dukle. Slovenský přístup dala do kontrastu s „barbarstvím v Česku“, kde Koněvovu sochu odstranili.

Slovenská vláda sochu odhalila v takzvaném Údolí smrti u Dukelského průsmyku na severovýchodě Slovenska, kde na podzim 1944 pod maršálovým velením padly tisíce sovětských a československých vojáků během bojů s jednotkami nacistického Německa.

„Odhalení památníku Ivanu Koněvovi je krok správným směrem. Především je to jasný signál, že slovenský lid nezapomíná na poučení z dějin, váží si odkazu předků a nehodlá se smířit s projevy neonacismu ani ve své zemi, ani ve světě,“ zdůraznila podle agentury TASS Zacharovová.

Zároveň připomněla, že s nápadem na zřízení maršálova památníku přišel slovenský premiér Robert Fico, a vyjádřila vděčnost slovenským přátelům za pozornost, s jakou přistupují ke společným stránkám dějin a k památce sovětských vojáků-osvoboditelů. Podle mluvčí je zodpovědný přístup slovenského vedení i občanů k uchování historické paměti v ostrém kontrastu s „naprostým barbarstvím úřadů – a nejen úřadů – v České republice“, dodal TASS.

Socha maršála Koněva stála řadu let v Praze, která ji v roce 2020 odstranila. Slovensko-ruská společnost tehdy usilovala o získání sochy a chtěla ji vystavit na Slovensku. Tento nápad se realizovat nepodařilo, ale náhradou vznikl nový pomník na Dukle, jak uvedl portál slovenského listu Korzár.

Portál poznamenal, že Koněv je kontroverzní postavou, neboť vedl sovětská vojska, která v roce 1956 potlačila protisovětské povstání v Maďarsku. Koněv rovněž velel sovětským vojskům ve východní části Berlína v době, kdy komunistický režim začal budovat zeď mezi východní částí města a západními sektory. Koněv také v roce 1968 kryl průzkum sovětských rozvědčíků během návštěvy Prahy, několik měsíců před invazí do Československa, kterou vedla sovětská armáda.