Rychleji stavět a uklidit po Pirátech. Co je třeba změnit, aby se začalo v Česku znovu budovat?

Reforma povolování staveb může Česku pomoci dohnat ztrátu na vyspělé země. Klíčem k úspěchu však bude oblast, na které jsme už jednou pohořeli – digitalizace stavebního řízení. Projekt, který měli v gesci Piráti, je mementem, z něhož je třeba se poučit.

Konkurenceschopnost země se dnes neměří jen výší daní nebo cenou energií. Měří se i tím, jak rychle v ní dokážete postavit halu, byt nebo silnici. A tady Česko dlouhodobě prohrává. Patříme k zemím s nejpomalejším povolováním staveb v Evropě a čísla se zhoršují.

Loni vydaly stavební úřady jen 61 613 stavebních povolení, meziročně o téměř 15 procent méně, a v prvním pololetí klesl jejich počet na nejnižší úroveň od konce devadesátých let. Pro firmy, které zastupuji, to není abstraktní statistika. Je to ztracený čas, zamrzlé investice a pracovní místa, která nevzniknou. Proto Hospodářská komora reformu povolování dlouhodobě prosazuje a novelu Babišovy vlády podporuje.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR

Na čem se shodneme napříč obory, je, že současný systém je zbytečně roztříštěný. Stavebník dnes obíhá desítky úřadů a sbírá jednotlivá razítka, aniž by kdokoli nesl odpovědnost za celek. Model jednoho řízení a jednoho odpovědného úřadu to mění a vrací do systému předvídatelnost, kterou byznys oceňuje ze všeho nejvíc. Investor dokáže ustát i přísná pravidla. Co ustát nedokáže, je dlouhodobá nejistota. Odbyrokratizování není úleva pro vyvolené. Je to základní podmínka, aby se vůbec vyplatilo investovat. Aby byla chuť stavět.

Jak nedělat digitalizaci

Samotná změna struktury je ale jen polovina úkolu. Tou druhou je digitalizace – a tady musím být upřímný. Už jsme to jednou zkoušeli a připravili. Od roku 2020 jsme měli jak legislativní, tak i architektonický základ, na kterém se dalo stavět.

Byl založen na základní premise, že klíčem k urychlení a zjednodušení územního plánování a stavebního řízení je sdílení dat, která musejí být v reálném čase dostupná všem oprávněným osobám v odpovídající kvalitě a struktuře.

Novela stavebního zákona bude efektivnější, říká vládní zmocněnkyně Landová

Měly vzniknout jakési základní registry územní a stavební správy. Ve skutečnosti vznikl pouze jeden z těchto systémů, a to jsou Digitální technické mapy jako garantovaný zdroj informací o dopravní a technické infrastruktuře v území. Další tři systémy – úložiště projektových dokumentací, úložiště územních a regulačních plánů a úložiště dokumentací ke stavbě doposud nevznikly – přinejmenším v takové podobě, aby se daly údaje jednoduše a kvalitně pořizovat, sdílet a využívat.

Portál stavebníka měl být jednoduchou branou pro získávání informací z úložišť a také cestou pro zahajování řízení. A ani ten se nepodařilo dodat v očekávané a uživatelsky příjemné podobě. A nakonec vlastní systém pro úředníky nebyl včas a kvalitně dodán a musely se začít využívat původní systémy, které úředníci dokázali používat, aby se jejich práce úplně nezastavila. Tento stav proto stavební povolování spíš ochromil, než urychlil.

Nefunkčnost a nespolehlivost informačních systémů, nejasné postupy a nutnost dělat část věcí papírově a část elektronicky, část ve starých systémech a část v nových, vedly k přetížení úřadů a úředníků a v mnohých případech i k jejich definitivnímu odchodu z úřadů. Z tohoto selhání, které se na dlouhou dobu stane mementem, jak se digitalizace dělat nemá, se máme poučit, ne ho zlehčovat nebo ho svádět na někoho jiného. Špatně provedená digitalizace je totiž horší než žádná a vede k neodůvodněnému dojmu, že digitalizovat znamená věci zkomplikovat, udělat složitější a méně komfortní pro lidi.

Nejde o hardware a software

Strávil jsem velkou část své práce budováním elektronické veřejné správy, od Czech POINTu přes datové schránky a základní registry až k bankovní identitě. A proto vím, že stát digitalizaci zvládnout dokáže, pokud k ní přistoupí realisticky, pokud zná procesy, které digitalizuje, pokud ví, s jakými daty pracuje, pokud ví, pro koho systémy dodává a s koncovými uživateli průběžně konzultuje podobu digitálního prostředí, ve kterém se budou pohybovat.

Poslanci o rok odložili povinné používání geoportálu územního plánování

A upřímně – většina IT projektů ve veřejné správě nezávisí na použitém hardwaru nebo softwaru, ale na schopnosti lidí je dobře zadat a následně je umět dobře vy- užívat. Jestli jsem něco nikdy v digitalizaci veřejné správy nepodceňoval, pak právě komunikaci s lidmi na úřadech a s lidmi z profesních organizací, kteří systémy měli používat.

Příběh o dobru a zlu

Ale co teď dál? Nemá smysl donekonečna brečet nad nepovedeným projektem, ale je třeba udělat vše proto, aby se digitalizace územního plánování a stavebního řízení stala moderním nástrojem a pomocníkem pro zvládání složitých procesů s mnoha účastníky a mnoha proměnnými.

Legislativní podmínky stále máme, ale potřebujeme jasný realizační plán, jak dohnat zpoždění a posunout nás na úroveň vyspělých států v této oblasti, jako jsou třeba Finsko nebo Velká Británie. K tomu potřebujeme širokou politickou shodu a profesionální tým, který to zvládne.

A znamená to také nebát se využít osvědčené a flexibilní kapacity mimo stát. Partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP projekty, je cesta, jak dodat informační systémy, které opravdu fungují a mají přidanou hodnotu jak pro stát, tak pro občany a podnikatele. Stát definuje jasné zadání a bude provádět dohled a kontrolu, soukromý sektor pak přinese know-how, kapacity a odpovědnost za výsledek. Sebelepší zákon běžící s podporou nefunkčního systému totiž nepomůže nikomu.

A do toho všeho nám raketově nastoupila umělá inteligence, která nám dává sice nové možnosti a příležitosti, jak celý proces zvládat rychleji a efektivněji, ale stejně tak se může stát nástrojem pro obstrukce a zahlcení celého systému.

Umělá inteligence jako výkonný a spolehlivý asistent potřebuje kvalitní a strukturovaná data (to jsme věděli už v roce 2020!), jinak nevyužijeme její potenciál v plném rozsahu. A i proto nemůžeme nic dlouho odkládat, i tady je třeba začít konat okamžitě, protože tato technologie nám bude nemilosrdně nastavovat zrcadlo naší nerozhodnosti, zapouzdřenosti nebo pasivity.

Reforma povolování spolu s poctivě zvládnutou digitalizací je způsob, jak se přestat řadit mezi nejpomalejší státy v Evropě. A nejde o zákon pro developery, jak se občas zjednodušeně a pejorativně říká. Pravda je totiž taková, že největšími developery jsou u nás stát, kraje a obce – a až další v pořadí jsou soukromí developeři.

Z rychlejšího a předvídatelnějšího povolování tak jednoduše těží úplně stejně stát, který staví chybějící dálnice, obec, která staví školku, firma, která rozšiřuje provoz, i rodina, která rekonstruuje dům. Je to motor konkurenceschopné ekonomiky, ne výhoda pro úzkou skupinu, z čehož se někdo snaží uměle udělat příběh o dobru a zlu. Máme šanci vykročit z bludného kruhu a začít systematicky budovat úspěšné Česko. Byla by chyba tuto šanci právě teď promarnit.

Autor je prezident Hospodářské komory ČR, bývalý první místopředseda ODS.