Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že do několika týdnů podá demisi. Prezident má v Srbsku podobné pravomoci jako u nás. Vučić, kterému právě dobíhá druhý pětiletý mandát (podle Ústavy poslední), ovšem vystupuje sedm let jako hlava výkonné moci. Staví se do pozice toho, kdo řeší prakticky všechno, od obrany a ekonomiky přes komunální záležitosti až po úspěch národní sportovní reprezentace.
Nyní chce nejspíš obětovat zbývající rok prezidentského mandátu, aby nahradil poslušnou figurku na postu premiéra, kde sám seděl do roku 2017. Pravděpodobně nejdřív ohlásí vzdálenější datum, aby pak parlamentní volby vypsal dříve a tím zkrátil předvolební kampaň a maximálně využil disciplinovanosti svého voličského jádra.
Ohrožená politická hegemonie
Vučić ve dvou prezidentských volbách zvítězil s přehledem v prvním kole. Jenže v parlamentních volbách jeho Srbská pokroková strana (SNS) získávala o stovky tisíc hlasů méně, přestože jeho jméno tvořilo vždy začátek názvu kandidátky. V roce 2022 účelově sloučil prezidentské volby s předčasnými parlamentními, ale ani to nepomohlo. Nedávno do své kandidátky pevně zapojil dva nejdůležitější satelity, někdejší Miloševićovu Socialistickou stranu Srbska (SPS) a Srbskou radikální stranu (SRS), z níž původně sám vzešel.
Srbský prezident Vučić oznámil rezignaci. Budou předčasné volby
Komunální volby uplynulých let (které se záměrně nekonají najednou, ale vždy jen v určitém počtu municipalit, aby se na této úrovni nemohl odehrát zásadní zvrat) ukázaly, že těmto dvěma stranám ubývají voliči. Jenomže chybějící hlasy se nepřelily k Vučićově SNS. Proto se zdá, že se rozhodl vypsat volby, ve kterých bude na kandidátce na prvním místě doopravdy on sám.
Jeho voliči proto půjdou k urnám s pocitem, že volí skutečně jeho. Vučić potřebuje udržet nadpoloviční většinu v parlamentu. Už jeden a půl roku se ale potýká s největšími veřejnými protesty od rozpadu Jugoslávie, přičemž protestující studenti sestavili vlastní kandidátku a čekají jen na vypsání voleb. Vučićova politická hegemonie je poprvé vážně ohrožena.
Na demonstraci v Bělehradu se sešly desítky tisíc lidí. Střetly se s policií
Srbsko je dnes nesmírně polarizované a dělicí linie jde nezřídka i napříč rodinami. Vučićovým hlavním zázemím jsou nicméně zejména málo rozvinuté venkovské oblasti, kde se leckdy žije podle hesla „dokud je co jíst a není válka, je to dobré“. Na venkově žije 40 procent obyvatel Srbska a většina obcí má méně než pět set obyvatel. Velká část žen pracuje jen v domácnosti, podíl důchodců často převyšuje podíl zaměstnaných a mladší a vzdělanější se stěhují pryč.
Disciplinované voličské jaro
Kolektivní paměť rámuje rozpad Jugoslávie, mezinárodní sankce, válka s NATO a chaotická privatizace po pádu Miloševiće. Vučić je pro ně zárukou stability a pomalého, ale stabilního rozvoje. Důležitý je průběžný růst penzí a nízká inflace. V průběhu 90. let a postmiloševićovské transformace většina průmyslových podniků na venkově a v maloměstech nejdřív radikálně utlumila výrobu a poté zanikla. Neobstála většinou ani tradiční řemesla. Rozšířila se zato státní a okresní byrokracie.
Velká část venkovských domácností na jih od Dunaje hospodaří s měsíčním rozpočtem do pěti set eur na osobu. Nakupují ve slevách a v akcích, co vydělají navíc, pohltí jednorázová vydání na domácnost a dům. Takové domácnosti jsou velmi citlivé na ekonomické výkyvy, opozice je pro ně strašákem nestability a nepředvídatelnosti.
Ukrajina hájí svůj panteon. A SPD chce Zelenskému odebrat řád, který dostal i Mussolini
Vládnoucí garnitura Vučićovy éry pohádkově zbohatla, především na „cinknutých“ státních zakázkách. Korupci však jeho voliči vnímají jako něco, co tu bylo a bude. A Vučić a jeho lidé aspoň usypou i jim. Hlavním zdrojem informací je pro ně státní televize a dvě další celorepublikové, bulvární televize napojené na vládu. Ty pořád dokola ukazují Vučiće (s velkým odstupem pak další vládní politiky). Opozici nebo studenty zmiňují jen negativně, často Vučićovými ústy.
Volební účast v Srbsku léta osciluje okolo 50 procent, ale Vučićovo voličské jádro je disciplinovanější. Pokud v pětisethlavé obci kroužkuje jeho kandidátku pravidelně polovina voličů, přehlasují dohromady i voliče z okresních měst. Díky tomu ovládá Vučić téměř všechny radnice v zemi. To mu poskytuje organizační základnu pro systematické potlačování opozice na celostátní úrovni, ale slouží i jako garance voličských hlasů.
Zkorumpovaný systém
Stát a samosprávy jsou dohromady největším zaměstnavatelem v Srbsku. A v praxi je tímto zaměstnavatelem Vučićova SNS. V komunálních volbách v uplynulých třech letech bylo vidět stále zřetelněji, jak si SNS státní, okresní a obecní zaměstnance, dělníky ze státních podniků i pracovníky obecních i státních příspěvkových organizací hlídá. Letos dokonce na většině hlasovacích míst členové volebních komisí delegovaní opozicí zaznamenali, že si mnoho voličů svůj lístek před vložením do urny fotí a snímek odesílá. Řada lístků ve prospěch SNS byla dokonce označena zkratkou zaměstnavatele.
Srbský prezident Aleksandar Vučić hovoří na pódiu během velkého shromáždění organizovaného vládní Srbskou pokrokovou stranou v Bělehradě. Vučić na mítinku oznámil, že během několika týdnů odstoupí z funkce hlavy státu a že se v zemi uskuteční předčasné prezidentské a parlamentní volby. (27. června 2026)
Rozložení voličské přízně v Srbsku je velmi zhruba půl na půl, ale zopakování maďarského scénáře se předpokládat nedá. Péter Magyar uspěl díky důsledné lokální kampani, v níž se silně soustředil právě na malé obce. Stárnoucí srbský patriarchální venkov je podhoubím pro předsudky a autoritářské vládnutí, ale těžko sem proniknou nosné myšlenky studentské kandidátky.
Vučićova největší výhoda je však současně nepřímo jeho slabinou. Souběžně s tím, jak si upevňoval své voličské jádro, se jinde kumulovala masa těch, kteří už nevyrostli v Jugoslávii, nýbrž v Srbsku. Tito lidé nesledují televizi, ale sociální sítě. Pracovní migraci pak vnímají jako pragmatickou volbu, nikoli jako zradu vlasti – jelikož Německo zavírá dveře, nejvíc srbských pracovních migrantů hledá v poslední době práci ve Vučićem démonizovaném Chorvatsku – a zkorumpovaný systém vnímají jako hlavní překážku pro uplatnění v životě. Záležet bude na tom, kolik jich půjde hlasovat.
Buď jak buď, bude to víc referendum než volby: s Vučićem, nebo proti němu. Vučićovo vítězství by dále posílilo výkonnou moc a oslabilo zbytky její veřejné kontroly. Hlavním programovým bodem protestujících je důsledné zúčtování s korupcí Vučićovy éry. A Vučićova garnitura je natolik zkorumpovaná, že vítězství je pro ni v podstatě existenční otázkou. Čelo, nebo basa.
Autor je balkanolog, působí na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice.
