Senát rozhoduje o zvýšení rodičovského příspěvku z 350 na 400 tisíc korun od ledna příštího roku. U dvojčat a vícerčat se má částka zvýšit ze 700 na 800 tisíc korun. Změna se má týkat jen dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče od začátku příštího roku.
Podívejte se i na naše další živé přenosy
„Cílem návrhu je snížení dopadů inflace,“ řekl v Senátu ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka.
Poslanci do novely vložili úpravu superdávky. Podpora na bydlení se v ní bude od října stanovovat zřejmě podle nákladů domácností v jednotlivých okresech, nikoli podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny mají patřit i samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let.
Růst rodičovského příspěvku doporučily oba výbory, které se novelou o státní sociální podpoře zabývaly. Sociální výbor doporučil přijmout i výzvu vládě, aby připravila další novelu s automatickou valorizací příspěvku. Snahu opozice, která o to usilovala ve Sněmovně, koalice ANO, SPD a Motoristů sobě odmítla.
„Jsem ráda, že v obou výborech byl návrh schválen,“ řekla šéfka senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Volba jednoho člena Rady České televize
Na programu jednání Senátu i volba jednoho člena Rady České televize. O místo v radě po spisovateli Jiřím Padevětovi, který rezignoval, protože na podzim kandiduje do Senátu v centru Prahy, usiluje pět kandidátů.
Bývalý ministr kultury Daniel Herman, ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března, historik Jiří Rajlich, právník a bývalý producent Richard Němec a Alice Němcová Tejkalová, která byla po ukončení novinářské kariéry mimo jiné děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a nyní je vedoucí katedry žurnalistiky na této fakultě.
Herman, Řehák, Rajlich i Němec se v úterý představili v Senátu při veřejném slyšení, Němcová Tejkalová se z něj omluvila z rodinných důvodů.
Senát projedná, zda mají lékaři za každou cenu udržovat při životě nevyléčitelně nemocné
Senát má na programu i návrh novely zákona o paliativní péči od sedmnácti senátorů, kterou iniciovala Věra Procházková z ANO a který má umožnit neudržovat pacienta při životě za každou cenu.
„Nezavádí eutanazii, jak je mi podsouváno,“ odmítla kritiku senátorka Procházková, když ho letos poprvé představovala kolegům.
„To slovo tam není, ale pořád to k tomu může svádět. Úcta k životu je základní hodnota, kterou máme,“ řekl ve středu v Senátu Lumír Kantor z klubu KDU-ČSL. „Nelze rozhodovat o konci života na základě jednoho návrhu zákona,“ prohlásil Kantor.
Předkladatelé návrhu, jichž je celkem sedmnáct a jsou ze čtyř různých klubů, chtějí prosadit normu, která dá lékařům možnost rozhodnout, zda nepokračovat v život udržující léčbě, která by už pacientovi nepřinesla užitek. A zároveň dá možnost pacientovi odmítnout jakoukoli léčbu, i když by to pro něj mohlo mít fatální důsledky, tedy smrt.
Novela zákona o paliativní péči nejspíš v Senát neprojde. Výbor pro zdravotnictví návrh podpořil, naopak výbor pro sociální politiku nikoli. Ústavněprávní výbor přijal usnesení, že problematika rozhodování o péči na konci života je jedno z nejzávažnějších současných etických právních a klinických témat. A že k přijetí závazného právního dokumentu o tomto tématu je nutná široká odborná právní a etická diskuze. Negativně se k předloze postavily i odborné společnosti.
„Je pravděpodobné, že bude zamítnut,“ řekl šéf senátního klubu STAN Jan Sobotka. „Ten zákon by se do Poslanecké sněmovny určitě poslat měl,“ řekla na tiskové konferenci před schůzí šéfka klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.
