Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Martin Janecký na své výstavě v benátském Palazzo Cavalli-Franchetti
Benátské bienále doplňuje od května do podzimu množství výstav v historických palácích po celém městě. Ve dvou z nich vystavují dva čeští umělci, které pro expozice oslovily nadace, jež velkou část nádherných historických budov vlastní či provozují. Martin Janecký a Richard Štipl patří mezi české autory, jejichž tvorbu mohou paralelně s prestižní výstavou vidět návštěvníci z celého světa.
Reklama
Mezinárodně uznávaný český sklář Martin Janecký vystavuje v Palazzo Cavalli-Franchetti a nedaleko odsud, v Palazzo Pisani Moretta, jsou k vidění práce sochaře Richarda Štipla, jež tvoří součást výstavy The Only True Protest Is Beauty. Oba tvůrce spojuje zájem o sochařský portrét.
Na pomezí skla a sochy
Martin Janecký má v Benátkách výstavu s názvem Dreamers, která se jmenuje podle několika jeho plastik. Potrvá až do konce bienále, tedy do 22. listopadu.
„Oslovila mě nadace Berengo Foundation. S panem Berengem se znám asi 15 let. V minulosti mě párkrát oslovil, třeba dva dny před začátkem bienále, ale bohužel jsem nikdy nebyl schopný tak rychle výstavu připravit. Tentokrát mi dal asi měsíc čas, takže navazuji na svoji výstavu, kterou jsem měl přes zimu v Praze, a dodělal k ní pět nových věcí,“ řekl Novinkám v Benátkách Janecký.
Bez Klempíře i Šimkovičové. Česko-slovenský pavilon na benátském bienále otevřeli jen čeští a slovenští umělci
Adriano Berengo v roce 2009 inicioval Glasstress, doprovodnou akci benátského bienále. Věnuje se udržování povědomí o muránském skle a snaží se pro něj hledat nové cesty prostřednictvím současného umění, módy a designu.
„Oslovuje slavné umělce, jako jsou třeba Aj Wej-wej nebo Tony Cragg, které zve do svého studia na ostrově Murano, a pak z toho vznikají výstavy zaměřené speciálně na sklo,“ vysvětluje Janecký.
Díla Martina Janeckého na výstavě v benátském Palazzo Cavalli–Franchetti
Reklama
Martin Janecký se věnuje unikátnímu zpracovávání skla metodou modelováním žhavé skleněné bubliny zevnitř. Jeho práce na první pohled nepřipomínají tradiční sklářské objekty. „Ač celý život dělám sklo, stále se vracím k tomu, že jsem vždycky chtěl dělat sochu. Snažím se oprostit od samotné krásy skla jako materiálu, jak je to všechno lesklé a průhledné a svítí do toho sluníčko,“ popisuje.
„Spíš se soustředím na modelaci té hmoty. A stažením lesklosti, pískováním a používáním kyselin, které ten povrch trošku tlumí, se snažím dostat k tomu, co se mi líbí,“ říká autor.
Za použití různých nástrojů Janecký zevnitř modeluje předehřátou skleněnou matérii, hmotu různě stlačuje a vytlačuje. „Morduju to, dokud to nevypadá jako lidský obličej,“ popisuje s nadsázkou autor svoji práci, ceněnou sběrateli po celém světě. Při tvorbě nepoužívá formy. Pouze pokud je součástí díla nějaká drapérie nebo podobné struktury, využije různých otisků, které ale také domodeluje „svou“ technikou.
A jak dlouho trvá takovou skleněnou plastiku vyrobit? „Mně to trvá už 33 let, tak dlouho se to učím,“ říká s úsměvem Martin Janecký a upozorňuje ještě na jednu plastiku, která vznikla pro benátskou výstavu.
Tři opalínové sošky, které na výstavě v Benátkách prezentuje výtvarník Martin Janecký.
Jde o tři křehká tělíčka miminek posazených na dlouhých tyčkách s obličeji bez rysů a s ručkami v pozici všeobecně známých tří opic, z nichž jedna si zakrývá uši, druhá ústa a třetí oči. Vyrobená jsou z opálového skla. „To je materiál mezi sklem a porcelánem. Je to můj nejoblíbenější materiál, se kterým pracuji,“ říká Janecký.
Šklebící se autoportréty
Výstava The Only True Protest Is Beauty, inspirovaná výrokem aktivisty Phila Ochse, chápe krásu jako sílu schopnou nést intenzitu, provokaci i transformaci. V prostorách benátského Palazzo Pisani Moretta se setkává více než dvě stě objektů z oblasti umění, módy, designu, šperku, skla a keramiky.
Reklama
Kurátorská koncepce, kterou vytvořili módní návrháři Dries Van Noten a Geert Bruloot, překračuje hranice jednotlivých disciplín a nechává díla mezi sebou komunikovat. Výstava, která potrvá až do 4. října, se zabývá řemeslným zpracováním coby jazykem emocí. A vedle mnoha uměleckých děl či šatů z dílen značek Christian Lacroix nebo Comme des Garçons zde vystavuje své sochy také český autor Richard Štipl.
Jeho tvorba zkoumá vztah mezi lidskou identitou a fyzickou podobou, mezi psychickým stavem a jeho vnějším projevem. Jeho precizní plastiky a reliéfy z lipového dřeva, vosku a kovu propojují řemeslné tradice se současnými tématy tělesnosti, psychiky a sebeprezentace.
Výstava The Only True Protest Is Beauty v Benátkách, na které vystavuje i český umělec Richard Štipl.
Umělec často pracuje s motivem hlavy, i své vlastní, přičemž pro výstavu v Benátkách vznikla speciální nová série bust. „Ve své tvorbě využívám vlastní tělo spíše jako univerzální archetyp než jako tradiční autoportrét. Fascinuje mě okamžik, kdy se vnitřní psychické stavy projeví na vnějším povrchu,“ říká Štipl.
Na benátské výstavě představuje mimo jiné dřevěnou plastiku You Are What You Think, tvořenou pěti hlavami s různě pojatou polychromií. V potemnělých sálech rozlehlého historického paláce se podílejí na emotivním vyznění výstavy plné kontrastů, přitažlivosti i odpudivosti a toho, co je pro někoho krásné, a pro jiného ne.
Richard Štipl vytváří dřevěné plastiky jako svoje autoportréty.
Motiv lidské hlavy a figury rozvíjí systematicky již pětadvacet let. „Přitahuje mě napětí mezi fyzickou hmotou a tichem. Lidskou podobu využívám k tomu, abych divákovi nastavil zrcadlo,“ vysvětluje svůj přístup.
Do konceptu výstavy v Benátkách jeho tvorba zapadá i tím, že je založená na náročném řemeslném zpracování. Začíná studiem vlastních grimas před zrcadlem, jejich tvary pak autor odlévá do pryskyřice a teprve poté vzniká finální dřevěná verze. A proč hlavy? „Hlava je celá škála emocí. Kde vzniklo umění? V jeskyni, ale zároveň v hlavě. Je to nosič umění. Nosič nápadů,“ vypočítává autor, proč je hlava jeho tak oblíbeným tvůrčím námětem.
Plastika Richarda Štipla na benátské výstavě The Only True Protest Is Beauty
V novém souboru jeho pěti hlav je každá jiná. Jedna je potetovaná, a to ve stylu španělského realismu 17. století. „Španělští sochaři dokázali vyrobit sochy pro náboženské účely tak realisticky, že věřící měli zato, že před nimi stojí skutečná Panna Maria nebo Ježíš,“ vysvětlil autor.
Další z hlav je ozdobená zlacením a stříbřením, přičemž Štipl použil tuto techniku pro ztvárnění symbolů, které představují současné možnosti ovládání světa. Najdeme mezi nimi znak jednoho známého fastfoodu, arabský nápis Allahu akbar (Bůh je veliký) nebo třeba logo chatbotu.
Jiná hlava je pak vyvedená ve stylu holandských mistrů, kteří malovali fantaskní krajiny připomínající alpská údolí a hory, aniž by tam kdy byli. Štipl výjev pojímá jako vnitřní obraz, obraz duše, který ale zároveň vygenerovala AI.
Účast na výstavě vnímá Štipl jako zásadní moment své kariéry. „Je to významný milník mé tvůrčí dráhy. Vystavuje zde řada umělců, které dlouhodobě obdivuji, a velmi si vážím toho, že jsem byl vybrán k účasti v tomto projektu,“ dodal umělec.
+9
Čeští umělci ukazují v Benátkách, jak se dotknout nebe
Protesty proti Rusku a Izraeli, zavřené pavilony a zrušená účast Íránu. V Benátkách začíná bienále
Výběr článků
Reklama
