Po boku měl Keith Michael Donoghue, zkušený irský žokej, osvědčeného parťáka a krajana z loňska, trenéra Gavina Cromwella, který mu tehdy do Velké pardubické nachystal vítězného Stumptowna. Tentokrát úspěšný tandem slavil ve 136. ročníku s Final Ordersem.
Na tiskové konferenci po závodě působil šestatřicetiletý Donoghue hodně uvolněně: „Skvělé vítězství! Velká pardubická je prestižní dostih a je báječné, že se mi ho podařilo zase vyhrát. Jsem moc šťastný.“
Musíte to tady mít rád.
Rozhodně. Měli jsme koně vhodného pro tenhle dostih, takže jsme si jej nechtěli nechat ujít. Moc jsme se sem chtěli vrátit a loňský úspěch zopakovat.
Loni jste mluvil o lehkém zaváhání na Taxisu. Teď to bylo v pohodě?
Před rokem jsem na Taxisu udělal menší chybu, teď jsem si to chtěl ohlídat. Letos jsme to s Final Ordersem zvládli hladčeji.
Závodníci překonávají Taxisův příkop během Velké pardubické
Bylo to pro vás celkově snazší než posledně?
Znalost kurzu mi nepochybně pomohla. Ale s překážkami, jako je Taxis, bude Velká pardubická vždycky výzvou.
Zvítězil jste s jiným koněm. Můžete srovnat Final Orderse s loňským šampionem Stumptownem?
Každý z nich je úžasný a zároveň každý trochu jiný. Final Orders má v sobě víc rychlosti, Stumptown je mohutnější, a tudíž i těžší. Ale oba jsou vynikající šampioni.
Když jste zprvu viděl Araucariase s Jakubem Kocmanem daleko vpředu, nevyvedlo vás to z míry?
Byl jsem v klidu, říkal jsem si, že to nemůže vydržet. Což se pak potvrdilo.
Irská radost na Velké pardubické. Faltejsek na rekord nedosáhl, v cíli jen šest koní
Opět jste v cílové rovince předstihl Jana Faltejska, který mohl srovnat rekord Josef Váni v počtu žokejských vítězství ve Velké pardubické. Není vám ho trochu líto?
Jan je tady legenda, famózní žokej, to o něm všichni vědí. Ale já jsem rád, že jsem zkrátka byl znovu o chlup před ním.
Byl jste si jistý finišem Final Orderse?
On ten konec má. Když ho pobídnu, kousne se a maká až do cíle.
Jak velký rozdíl pro vás byl, že tentokrát startovalo jen deset koní?
Určitě to pomohlo, bylo tam víc prostoru. Ale koně bez jezdců nám tam potom překáželi. Vždycky musíte ty skoky přeskákat, v tom to jednodušší není.
Žokej Keith Donoghue a Final Orders v čele Velké pardubické
Podruhé v řadě jste tu poslouchal irskou hymnu. Vadil vám déšť, který se při dekorování spustil?
Na to jsem z Irska zvyklý, to mě nemůže rozhodit. (úsměv) Když tam chvíli zůstanete na pódiu, jste pak pěkně vysprchovaný.
Vrátíte se napřesrok?
To bych moc rád, doufám, že to klapne.
