Do společného jmění manželů (SJM), a tak i dědického vypořádání, spadají i peníze na běžných a spořicích účtech či termínovaných vkladech vedených výhradně na jméno jednoho z manželů. A to často nemile překvapí v manželství, kde jsou nevlastní děti.
Majetkové vypořádání po smrti jednoho z manželů není snadné v úplných rodinách, natož pak v těch, kde figurují i nevlastní děti. A mnohdy je pozůstalý překvapený z postupů, u kterých si byl do té doby jistý, že je má všechny pod kontrolou. A vše má ošetřené. Zkušenost s nikoli příjemným vypořádáním má paní Ester z Plzeňska, které zhruba před rokem zemřel manžel.
„Se zesnulým mužem jsme byli v manželství devět let, ve společné domácnosti jsme žili asi 15 let, z předchozího manželství mám dvě děti, můj manžel měl pak čtyři děti,“ popisuje paní Ester.
Žili si docela spokojeně v pronajatém bytě, chodili do práce, jejich potomci už si žili vlastními životy. Uzavřít manželství se rozhodli, protože to bylo pohodlné v komunikaci s úřady, v zastupování a obecně „nechtěli žít na psí knížku“, jak říká paní Ester.
Rozdělení majetku není zadarmo. Co všechno zaplatíte notáři?
Zlom ale nastal v době, kdy jejímu manželovi diagnostikovali zhoubný nádor na plicích. Přišel životní obrat, jedno vyšetření za druhým, konzultace, dlouhé dojíždění do specializovaného centra za léčbou a nakonec špatná prognóza.
„Najednou se všechno točilo jenom kolem nemoci a léčby, za několik málo měsíců manžela vyřadili z onkologické léčby a přeřadili do paliativy,“ vzpomíná paní Ester s tím, že s manželem zůstala doma, aby se o něj postarala i v posledních týdnech jeho života. A jak říká, snadné umírání to nebylo.
Dědické vypořádání plné překvapení
Klidu se ale nedostalo paní Ester ani po vypravení pohřbu a uložení manžela do hrobu. Následovalo totiž dědické vypořádání plné nepříjemných překvapení.
„S manželem jsme měli každý zvlášť své účty a své úspory na nich. Ještě za života převedl svoji nemovitost na své děti, já podobně, jen jsme hradili na polovinu nájemné a vše s bydlením spojené,“ vypráví.
I přesto, že si myslela, že mají vše srovnané a ošetřené, u notáře, který dostal na starosti jejich vypořádání, došlo na překvapení. S dětmi svého zemřelého manžela se měla rozdělit o prostředky uložené výhradně na jejích bankovních účtech.
Život „na psí knížku“ má svá rizika i při dělení majetku. Na druha či družku nemusí zbýt vůbec nic
„Na spořicím účtu jsem tehdy měla uloženo asi 890 tisíc korun, na běžném účtu jsem držela něco přes 500 tisíc a také jsem měla prostředky na stavebním a penzijním spoření,“ popisuje paní Ester.
„Teprve u notáře jsem se ale dozvěděla, že i tyto peníze držené na účtech vedených výhradně na mé jméno, nikoli i na jméno zesnulého manžela, spadají do společného jmění manželů a část z nich dostanou děti mého zemřelého manžela,“ popisuje dále situaci.
A nešlo jenom o bankovní účty, do společného jmění manželů (SJM) spadalo i stavební spoření a obecně jakékoli investiční či finanční produkty. A to i v případě, že jsou vedeny pouze na jméno jednoho z manželů a druhý z nich k nim nemá ani dispoziční právo.
„Rozhodující zpravidla není to, na koho je účet nebo produkt veden, ale z jakých prostředků byl vytvořen a zda tyto prostředky patřily do společného jmění manželů,“ vysvětluje zákonné opatření Lukáš Vacek, právník z finanční skupiny Partners.
Když jde o peníze, dohody jdou stranou
Obecně se dá říci, že součástí SJM je standardně vše, co jeden nebo oba manželé nabyli za trvání manželství.
„S výjimkami například pro majetek získaný darem, děděním nebo pro osobní potřebu jednoho z manželů,“ doplňuje pravidlo Vacek s tím, že výdělky, mzda, plat a jiné příjmy se stávají součástí SJM okamžikem, kdy s nimi může příslušný manžel nakládat.
Jinak řečeno, do společného jmění manželů, a tedy i do dědického řízení v případě úmrtí jednoho z manželů, vstupují například i úroky z vkladů na spořicích účtech či termínovaných vkladech připsané v době trvání manželství. A to i v případě, že měl tyto účty a prostředky na nich jeden z manželů již před uzavřením manželství.
I „levoboček“ dostane svůj díl. I kdyby podle závěti neměl dostat nic, potomek má na dědictví právo vždy
„Neznamená to ale, že by dědicové přímo dědili účet pozůstalého. Jde o to, že pokud jsou peníze na účtu pozůstalého součástí SJM, musí se celé SJM nejprve vypořádat,“ říká Vacek s tím, že teprve z té části připadající zemřelému se vytvoří pozůstalost, která se následně rozdělí podle zákona na dědice.
Konkrétně pro paní Ester to prakticky znamenalo, že peníze držené na bankovních účtech v celkové výši asi 1 390 000 korun se rozdělily na polovinu. A podle zákona jedna polovina patřila paní Ester a druhá jejímu zesnulému manželovi. Jeho polovina se tak musela dědicky vypořádat.
„Jelikož měl manžel čtyři děti, tak se rozdělila jeho polovina na pět dílů, včetně mě, a tak mi z našetřených 1 390 000 korun zbylo nakonec asi 830 tisíc korun,“ popisuje svůj příběh.
Když se příbuzní pohádají do krve. Dědictví můžete i napadnout, jak postupovat?
S dětmi manžela, jak říká, se chtěla domluvit. Vysvětlila jim, že si každý vedl své bankovní účty a úspory na nich zvlášť. Avšak bez výsledku. Na svém nároku si trvaly. Také dodává, že i ona mohla po manželovi dostat díl z jeho úspor, které si držel na svých účtech, o kterých se ale moc nebavili. Nicméně se ukázalo, že peníze ze svých účtů si vybral jen několik týdnů před smrtí.
„Ale o tom, kam jeho úspory zamířily, už se teď můžu jenom dohadovat,“ uzavírá paní Ester.
