Střet o Ústavní soud oslabuje Polsko. Konflikt může prohloubit rozdělení společnosti

Není určitě ideální, když je Polsko, které leží na východním křídle NATO a musí se primárně koncentrovat na zajištění své bezpečnosti kvůli probíhající válce Ruska proti Ukrajině, oslabováno zevnitř politickými spory. Ve Varšavě se to ale teď stalo realitou. V pátek zde došlo k eskalaci střetu mezi vládou premiéra Donalda Tuska a „opozičního“ prezidenta Karola Nawrockého o Ústavní soud.

Vrcholí tak několikaměsíční úsilí vlády o jeho rekonstrukci a uschopnění. O co jde? Polský Sejm letos zvolil osm ústavních soudců, ale prezident přijal slib od tří zvolených soudců, zatímco pěti dalším jej neumožnil složit.

Konflikt tak dospěl do stavu, kdy prezident odmítá uznat část parlamentem zvolených soudců a předseda tribunálu Bogdan Święczkowski, dosazený do funkce vládou dnes opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jim brání v rozhodování. O odvolání předsedy Ústavního soudu Bogdana Święczkowského ovšem rozhodla soudkyně Anna Korwin-Piotrowska, která byla sice Sejmem zvolena, ale prezidentem nepřijata.

Změny ve vedení polského ústavního soudu jsou nezbytné, míní jeho bývalí lídři

Je ovšem sporné, zda soudkyně, jejíž vlastní nástup do funkce předseda tribunálu neuznává, může takové rozhodnutí vůbec vydat. Předseda soudu Święczkowski její rozhodnutí nepřekvapivě odmítl.

Renomovaný právní expert Marcin Matczak, který byl vždy otevřeným kritikem strany PiS, přiznal, že si „nikdy nepředstavoval, že by někdy obhajoval“ Bohdana Święczkowského. Právník však zdůraznil, že pro jeho odvolání „prostě neexistují žádné právní důvody“.

Limity a rizika polského systému

Následovala páteční demonstrace u Ústavního soudu proti „zvůli vlády“, na které předseda PiS Jarosław Kaczyński bez obalu prohlásil, že soudní systém je pod „útokem“, policejní zásah, i urychlený návrat prezidenta Nawrockého z jeho zahraniční cesty do Senegalu.

Ten bude jistě chtít krizi využít k posílení své pozice, a hlavně k pomoci PiS v předvolební kampani před parlamentními volbami příští rok. Dlužno dodat, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že PiS má reálnou šanci na návrat k moci. Reakce polského premiéra Donalda Tuska na konflikt byla asi i proto velmi ostrá: obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit demokracii a právní stát.

Tusk kritizuje opozici kvůli krizi ústavního soudu, mluví o ničení demokracie

Konflikt tak pravděpodobně dále rozdělí polskou společnost. Ukazují se přitom i limity a rizika struktury polského politického systému, ve kterém vedle sebe funguje relativně silný prezident a vláda, jejichž kompetence nejsou vždy úplně jasně dané. Ponechává to prostor pro různé interpretace politických rozhodnutí.

A za povšimnutí stojí i to, že v reakci na poslední události vztyčil varovný prst i americký velvyslanec v Polsku Tom Rose, který situaci považuje za vážnou s dovětkem, že „poslední věc, kterou Polsko nyní potřebuje, je konfrontace, která by mohla eskalovat v něco mnohem horšího.“

Polsko se ale teď zařazuje po bok Francie, Německa, Itálie, Španělska a Portugalska, v nichž politické rozpory vážně rozkolísaly vnitřní politiku. A to je pro Evropu další špatná zpráva.