Podpisem smlouvy na pořízení stíhaček F-35 rezignoval stát na postup „s péčí řádného hospodáře“ a tiše akceptoval četná rizika z ní vyplývající pro rozpočet i naši obranyschopnost.
České nebe prý čeká revoluce v podobě letounů F-35! Alespoň to tvrdí velení armády, politici současné opozice a řada expertů na obrannou techniku, když zdůrazňují, že pokročilý letoun 5. generace není jen zbraň, ale létající velitelské stanoviště, jež spojuje prvky špičkového stíhacího letounu, protivzdušné obrany a vrcholného výzvědného a komunikačního centra.
Tato silná prohlášení mě přiměla zajímat se o to, co je obsahem smlouvy na pořízení 24 letounů F-35, kterou ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové podepsalo s USA dne 29. ledna 2024.
Při vědomí paušálního utajování všeho, co od počátku souviselo s výběrovým řízením na pořízení letounů, jsem proto s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím zaslal ministerstvu žádost o poskytnutí dokumentu LOA (Letter of Offer and Acceptance), který vláda USA používá standardně v případě prodejů vojenské techniky třetím zemím v režimu „vláda–vláda“.
F-35 pro českou armádu se začnou vyrábět v roce 2027. Spolupracuje 11 českých firem
To odstartovalo osm měsíců trvající právní ping-pong. Na jeho začátku bylo zamítnutí, odůvodněné utajováním citlivých informací obsažených v LOA, následná výměna několika odvolání a na to navazujících dalších zamítnutí, až na konci ministerstvo zaslalo téměř úplný text smlouvy, kterou osm měsíců zarputile odmítalo poskytnout.
Připočítá-li se k tomu zjevné porušení zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany ministerstva, které odmítlo zveřejnit na svých webových stránkách poskytnutý dokument, jak mu ukládá zákon, a učinilo tak až s ročním zpožděním poté, co do hry vstoupil na základě mého podnětu ombudsman, pak z toho lze vyvozovat jediné – stát, zastoupený ministerstvem obrany, se rozhodl nerespektovat zákon a účelově, pod smyšlenou záminkou údajné existence citlivých informací, zabránit veřejnosti v přístupu k tomuto dokumentu.
Nevyvážené podmínky
Co tak závažného obsahuje, že se ministerstvo rozhodlo porušovat zákon? Navzdory jeho poněkud záhadnému názvu se v podstatě jedná o standardní kupní smlouvu, obsahující běžné náležitosti, jako jsou specifikace druhu a rozsahu dodávek, dodacích lhůt, cen či platebních podmínek – tedy nic, co by vybočovalo z představy o podobě běžné kupní smlouvy.
Černý Petr se však skrývá v části nazvané „Standardní obchodní podmínky“, které blíže upravují zejména ceny, dodací lhůty, záruky či odpovědnost dodavatele.
Ne nadarmo se říká, že ďábel je skrytý v detailu; v tomto případě je detailem slovo „estimates“ (odhady). Veškeré ceny, dodací a platební lhůty, uváděné v dokumentu LOA, nejsou závazné, ale pouze odhadované – a prodávající, tedy vláda USA, je může jednostranně a bez dohody s kupujícím změnit.
Nákup stíhaček F-35 musí pokračovat, řekl Babiš. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy
Specifické aranžmá celého zbrojního obchodu je postaveno na tom, že vláda USA je pouhým prostředníkem, který letouny a další dodávky s tím spojené nakupuje od jednotlivých dodavatelů či výrobců v USA za ceny, za které je pak prodává Česku. Ty jsou až do konečného vyčíslení všech nákladů ze strany výrobců jen nezávazné a orientační.
Protože na straně výrobce, firmy Lockheed, probíhají dlouhodobě kontinuální úpravy a změny letounu a jeho vybavení, zejména co se týče motoru a řídicích, logistických a komunikačních systémů, a protože první F-35 mají být dodány až v roce 2031, kdy výrobce a další dodavatelé vyčíslí skutečné náklady na letoun, je zjevné, že existuje značný prostor pro jednostranné úpravy ceny. Skutečné finanční dopady na český státní rozpočet tedy budeme znát až před dodávkami prvních letounů.
Riziko navýšení konečné ceny zakázky není pouze teoretické, své by o tom mohlo vyprávět Švýcarsko, které v roce 2022 podepsalo obdobný dokument LOA jako ČR, jímž se zavázalo k odběru 36 letounů F-35 za 6 miliard švýcarských franků. V reakci na jednostranné navýšení ceny zakázky ze strany USA o 1,3 miliardy franků se švýcarská vláda po zvážení všeho nakonec rozhodla snížit počet odebraných letounů tak, aby se vešla do původně plánované částky.
Stíhačky nové vládě navzdory. Zrušení nákupu F-35 by stálo 30 miliard, řekl Babiš
Obdobná nejistota panuje i v dodacích lhůtách či termínech plateb. Vláda USA dále neposkytuje žádné záruky za dodané letouny a jejich komponenty, včetně záruk za dosažení proklamovaných letových a provozních parametrů. Také nenese odpovědnost za případné škody způsobené provozem letounů; pokud by k nim došlo, vzniklou škodu by zjevně muselo uhradit Česko.
Řádní hospodáři?
Smlouva na finančně bezprecedentní vojenskou zakázku je jako celek zjevně nevyvážená a jeví se jako výhodná pouze pro USA jako dodavatele. Pokud by obdobný dokument s podmínkami, jaké akceptovalo ministerstvo obrany, podepsal starosta jakékoliv české obce či města, čelil by přinejmenším vyšetřování pro podezření z porušování povinností při správě cizího majetku.
Rizika z ní vyplývající – byť se nemusí zcela či ani částečně materializovat – si nepochybně zaslouží zevrubnou a veřejně dostupnou analýzu, neboť mohou mít dopad nejen na státní rozpočet, ale zejména i na zajištění naší obranyschopnosti.
Budou tedy stíhačky F-35 skutečnou revolucí na českém nebi, nebo finančním propadákem? Přinesou výrazné zkvalitnění českého vojenského letectva, nebo stráví více času na opravách a servisu než ve vzduchu, jak ukazují některé údaje přímo z USA? To ukáže teprve čas.
Autor je ekonom a právník.
