Stres v práci zažívá většina zaměstnanců a firmy to neřeší. Jaký to má dopad?

Tlak na výkon a rychlé změny pracovního prostředí jsou hlavními příčinami, proč mají mnozí čeští zaměstnanci v práci neodbytného společníka – stres. Systematická podpora duševního zdraví od zaměstnavatelů je však spíše výjimečná.

Vyplývá to z aktuálního průzkumu Mozaika pracovního trhu personální společnosti Grafton Recruitment, do nějž se v prvním čtvrtletí letošního roku zapojilo 1 500 respondentů z řad zaměstnanců a 324 zástupců firem.

„Boomers“ se tolik nestresují

Zhruba dvě třetiny oslovených pracovníků se v šetření svěřily, že v zaměstnání pravidelně zažívají stresové situace. Většina je zvládnutelných, pro 13 procent lidí je však stres častý a vyčerpávající, což už může mít dopad na jejich výkon i zdraví.

„Situaci potvrzují i data z reportu State of the Global Workplace 2026 od společnosti Gallup. Až 40 procent lidí ve firmách zažívá stres, z toho více než pětina dokonce výrazný smutek. Zpráva také ukazuje mírné zhoršení u manažerů, a to v projevech hněvu, smutku a osamělosti,“ potvrzuje z jiného zdroje Adam Kulhánek, lektor a kouč soft skills.

Naopak 16 procent zaměstnanců vnímá stres jako motivující faktor a téměř pětina se s ním setkává jen minimálně. Nejméně stresovanou generací jsou takzvaní boomers, celá čtvrtina respondentů z této věkové skupiny stres v práci nemá vůbec.

„Stres vnímají zaměstnanci napříč obory, nejvíce však v obchodu a financích. Důležitou otázkou ale je, zda zůstává krátkodobým tlakem, nebo se mění v dlouhodobou zátěž, která vede k vyčerpání a odchodům lidí z firem,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a GiGroup.

„A nezapomeňte, že následky nadměrného stresu nekončí jen prací. Psychická zátěž se začne projevovat ve zhoršené životní spokojenosti a může negativně ovlivňovat také vztahy, rodinu, zdraví a psychiku,“ dodává Adam Kulhánek.

Flexibilita místo přesčasů. Češi mění pohled na práci i kariéru

60 procent firem se nestará

Stresovým situacím na pracovišti se dá samozřejmě účinně předcházet – preventivními programy na podporu duševního zdraví, které učí lidi odolnosti proti stresu, pomáhají snižovat riziko vyhoření a poskytují podporu při úzkostech nebo dlouhodobém psychickém přetížení. „Součástí firemních týdnů zdraví by dnes již neměla být pouze vyšetření znamínek a zraku, ale také workshopy zaměřené na práci se stresem, předcházení vyhoření, zdravý spánek nebo přístupy jako mindfulness a meditace,“ doporučuje kouč.

Jenže takovou pomoc mnoho zaměstnavatelů nenabízí. Podle odpovědí zaměstnanců ji má k dispozici přibližně pětina z nich, a ani ti ji ne vždy využívají. Z pohledu zaměstnavatelů nabízí tyto programy pouze 25 procent firem, dalších 14 procent jejich zavedení plánuje. Většina organizací, konkrétně 60 procent, však žádnou podporu neposkytuje a ani o tom neuvažuje.

Rodiče řeší letní prázdninový rébus. Do hry vstupují i zaměstnavatelé

Mezi jednotlivými sektory jsou vidět rozdíly: ve službách preventivní programy nabízí 30 procent zaměstnavatelů, v průmyslu 22 procent a v logistice pouze 15 procent. Zcela opačná je pak situace v oboru podnikových a IT služeb, kde podle dat asociace ABSL podporuje duševní zdraví již přes 60 procent firem.

„V oborech s vysokou pracovní zátěží, která navíc často bývá založená na náročném směnném provozu, zůstává podpora nejméně rozvinutá. Firmy často reagují až ve chvíli, kdy se problémy projeví na výkonnosti nebo fluktuaci. Přitom právě prevence a včasná podpora mají největší dopad nejen na zdraví lidí, ale i na výsledky firmy,“ říká Jitka Kouba.

Stres přitom podle odborníků nesnižuje jen schopnost soustředění a výkonnost, ale spouští celou řadu zdravotních problémů – od depresí a úzkostí, přes bolesti hlavy a zažívací potíže až po závažnější onemocnění. Často se projevuje také poruchami spánku nebo dlouhodobým psychickým přetížením, které může postupně přerůst až v syndrom vyhoření.

Praxe ukazuje, že nejvíce pomáhají dlouhodobé a systematické nástroje: anonymní psychologické poradenství, práce s manažery a realistické nastavování pracovního zatížení. „Ve výkonových profesích je populární mentální trénink. Vysocí manažeři chtějí vyzkoušet techniky jako profesionální sportovci při závodu. Aby lépe zvládali tlak, zátěž, podpořili sebedůvěru a udrželi si motivaci,“ doplňuje Adam Kulhánek.