Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Festival dokumentárních filmů v Jihlavě letos slaví 30 let od svého vzniku. O jeho historii, smyslu a o tom, zda film může měnit svět, vypráví v rozhovoru pro Novinky.cz zakladatel a ředitel festivalu Marek Hovorka. Jeho letošní ročník potrvá od 23. října do 1. listopadu.
Marek Hovorka, ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava
Počátky festivalu jsou v povodňovém roce 1997, kdy se do Jihlavy nouzově ze zaplaveného Uherského Hradiště přesunula Letní filmová škola. Měla nějaký vliv na vznik jihlavského festivalu?
S kamarády jsme na Letní filmovou školu jezdili už dřív. Ale že se na jeden rok přesunula do Jihlavy, nás vlastně úplně nepotěšilo, protože člověk se musel po večírcích vracet domů, nikoliv do spacáků někde ve škole v Hradišti (Marku Hovorkovi bylo v roce 1997 17 let - pozn. red). Ale bylo zajímavé, když se ukázalo, že Jihlava má infrastrukturu pro relativně velký filmový festival.
Dokonce byly ve vedení města i tendence LFŠ do Jihlavy přetáhnout. To nám ale přišlo jako hyenismus. Navíc jsme v té době už náš festival chystali. Pomohl nám tehdy Aleš Palán, dnes známý publicista a autor knih, který v té době psal pro Jihlavské listy.
Publikoval tam text o tom, že festival dokumentárních filmů má potenciál být podobně významnou a možná ještě větší akcí než LFŠ. To bylo zpětně viděno až prorocké, tehdy jsme to ale vnímali jako sympatickou podporu. To, že LFŠ v Jihlavě proběhla, nás potěšilo v tom smyslu, že diváci Jihlavu poznali jako příjemné festivalové město. Byla to taková zvláštní shoda okolností.
V aplikaci od Seznamu máte zajímavé podcasty jako na zavolanou. Tak si je užijte
Ale vás jako středoškoláka hodně film zajímal. Uvažoval jste v tomto ohledu i o svém dalším studiu nebo povolání?
Když jsem začal studovat gymnázium, chtěl jsem být novinářem. Byla to ta doba devadesátých let a povolání novináře pro mě symbolizovalo možnost objevovat svět, mluvit s různými lidmi, dostat se i na těžko dostupná místa. To mě fascinovalo. Ale zároveň jsme s kamarády chodili třeba i třikrát týdně do kina, od artových filmů po hollywoodské blockbustery. Jezdil jsem na festival v Karlových Varech nebo právě s kamarády na Letní filmovou školu. Všechno nás zajímalo!
Zjišťoval jsem, že novinářská práce je velmi vázaná na čas, kdy vzniká, že rychle stárne. A najednou jsem si uvědomil, že film, pokud je dobře udělaný, v čase přetrvá. A tak jsme vlastně první ročník festivalu udělali tak trochu sobecky, abych se na ty filmy před přijímačkami mohl podívat, protože to v té době nebylo úplně snadné. Ale ukázalo se, že zdaleka nejsem jediný, kdo by chtěl vidět ty filmy v kině.
Kolik lidí tehdy přijelo?
Již tehdy to byly stovky diváků z celé republiky. A přijela v podstatě většina dokumentaristů té doby z Česka nebo ze Slovenska, kteří podobu dokumentární kinematografie formovali.
Už tehdy jste se tedy zaměřoval na dokumentární film. V čem jste spatřoval jeho potenciál, jeho kouzlo, sílu? Dokument vypadal jinak než dnes ve všech ohledech.
Určitě. V Česku i ve světě to byla úplně jiná kategorie filmu, než je dnes. Mnohem víc byl vznik dokumentu i jeho distribuce napojený na televize. A i podoba filmů byla tehdy tímto hodně ovlivněná. Za socialismu dokumenty lidé znali hlavně z kin, kdy se promítaly před hlavním filmem. (Československý filmový týdeník 1964 až 1989 - pozn. red.).
Potom tahle forma přešla do výroby krátkých dokumentárních filmů pro televizi, pamatujeme si Febio a jeho GEN a další série. Ale že by se mělo o dokumentárním filmu uvažovat jako o celovečerním formátu, to bylo hodně vzácné. Ještě v osmdesátých letech natočila celovečerní dokument Věra Chytilová, pak Jan Špáta, v devadesátých letech se přidali Karel Vachek a Jan Němec s velmi originálními filmy. Ale stále šlo o několik výjimečných projektů.
Oscar s jihlavskou stopou. Producenti přivezli ikonickou sošku i poděkování
A kdy přišla změna?
S rozvojem digitalizace. Najednou se zmenšily kamery, zjednodušila se výroba filmu. Už to nebylo o exkluzivním přístupu k filmovému materiálu, do filmových laboratoří, do střižen - to bylo všechno velmi nákladné. Z filmařů to dělalo privilegované tvůrce.
To jsou technické podmínky, ale také musela nastat změna ve vnímání dokumentu. V době, o které mluvíme, měl dokument stále ještě asi jen omezený počet diváků…
Bylo hodně důležité, co se začalo odehrávat na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, kde se střetly různé typy osobností a vedle Olgy Sommerové, která tehdy katedru vedla, tam byl velmi silnou osobností režisér Karel Vachek.
A ten střet měl velmi pozitivní vliv na nastupující generaci filmařů, kam patří Martin Mareček, Vít Janeček, Jan Gogola mladší, Markéta Válková Ekrtová nebo potom moji spolužáci jako Erika Hníková, Vít Klusák, Filip Remunda a další.
Ke slavným jménům českého dokumentu patří režisérky Olga Sommerová (vpravo) i její dcera Olga Špátová.
Ale stále bylo velmi málo dokumentů v kinodistribuci. Vznikaly filmy pro televizi, na zakázku, které připravovali primárně „filmoví režiséři“, jako třeba Pavel Koutecký. Problém dokumentu byl v té době financování, takže vznikaly příležitostně s nějakým větším projektem, třeba k výstavě Jože Plečnika na Pražském hradě, kdy bylo možné jít nad rámec televizní produkce.
Ale v historii festivalu máme jeden okamžik, který ilustruje velkou změnu. V roce 2000 přijel Richard Leacock, legenda dokumentárního filmu a zakladatel direct cinema. On patřil k těm, kdo v 60. letech využili toho, že vedle pětatřicítek vznikly malé 16milimetrové kamery, se kterými šlo snadno vyrazit do ulic. Podílel se třeba na ikonickém snímku Primárky o kampani budoucího amerického prezidenta J. F. Kennedyho.
A pak s podobným nadšením přijal nástup digitálních kamer. Přijel na festival, chtěl promítat svoje filmy z digitální kamery a zároveň vše komentovat před pódiem. To, co je dnes úplně normální, tehdy byla velká revoluce a spoustu filmařů s ním vedlo boj, třeba o kvalitu záznamu nebo archivaci filmů.
O celuloidové kopii zkrátka víme, že vydrží minimálně sto let, lze ji navíc rekonstruovat z negativů i pozitivů. S archivací stále se proměňujících digitálních médií takovou zkušenost nemáme. Ale svět se digitálním směrem vydal, což vedlo k tomu, že dneska máme všichni kameru v kapse, a tím jsme se proměnili ve filmaře.
Reklama
Reklama
Reklama
Výběr článků
Případ surového napadení ženy s dítětem na dálnici D6 se komplikuje
Státní zastupitelství vrátilo spis týkající se surového napadení ženy s dítětem na dálnici D6 policii. Skončilo zkrácené přípravné řízení a policie se bude...
Doživotně odsouzený vrah Rafael zemřel ve vězení
Marian Rafael spáchal v roce 2008 brutální vraždu. Kvůli penězům zaživa upálil svého známého v kontejneru na odpad. Právě za tento čin si v Plzni odpykával...
Oholil ženě hlavu a zavřel ji do chlívku mezi prasata. Násilník ze Znojemska dostal pět let
Naprosté pošlapání lidské důstojnosti předvedl muž žijící společně s dalšími lidmi na statku na Znojemsku. Spolubydlící totiž nejprve proti její vůli oholil...
Půl milionu bylo v pytlíku od ortézy. Zvedl se mi žaludek, popisoval nález v Plzni popelář
Když se začal přehrabovat v ošuntělé tašce, která byla součástí odpadků, narazil mezi starým oblečením na obal od kolenní ortézy. Jenže uvnitř místo...
Udržte sušičku v suchu
Praktický návod, jak se o sušičku starat a prodloužit její životnost.
Trumpův syn strávil dva dny na lovu v Mongolsku s kremelským oligarchou
Nejstarší syn amerického prezidenta Donalda Trumpa Donald Trump Jr. jel na konci srpna na loveckou dovolenou do Mongolska s kremelským oligarchou Umarem...
Ruska na Manhattanu bodla dva židy do zad injekční stříkačkou
Ruská žena minulý týden pobodala do zad dva americké židy v New Yorku injekční stříkačkou. Vybrala si oběti kvůli jejich vyznání, informují americká média.
Co si od toho slibují? Dánská premiérka zkritizovala Finsko a Norsko kvůli telefonátu s Putinem
Dánská premiérka Mette Frederiksenová zkritizovala Finsko a Norsko kvůli jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle ní by Evropa měla jednat...
FOTO: Uvnitř salvadorské megavěznice, kde drží desetitisíce členů gangů
Návštěva nové kostarické prezidentky Laury Fernándezové v Salvadoru opět dala novinářům příležitost nahlédnout do známé a kontroverzní věznice u města...
Reklama
Slováci mají svého Turka. Prezident Pellegrini se vzepřel Ficovi s návrhem ministra
Dojde ke zpomalení rozvoje armády, upozornil náčelník generálního štábu
Případ surového napadení ženy s dítětem na dálnici D6 se komplikuje
Odklad nestačí. Zpravodajské agentury žádají, aby Meta stáhla sporné podmínky
Reklama
Horoskopy.cz
SeznamZprávy.cz
Garáž.cz
