Co dělají lidé předtím, než dosáhnou důchodového věku, a proč se rozhodují pro předčasnou penzi, i když je ekonomicky méně výhodná? Na tyto otázky má odpovědět rozsáhlá analýza, kterou zpracovalo ministerstvo práce. Zjistila, že mnoho lidí ustupuje z pracovního trhu dlouho předtím, než se odeberou do penze.
Představa, že většina lidí pracuje až do chvíle, než odejde do důchodu, je lichá. Ukázala to nová analýza ministerstva práce. Vyplývá z ní, že ve chvíli dosažení důchodového věku je pracovně aktivní jen polovina lidí. Ostatní jsou registrovaní na úřadě práce jako uchazeči o zaměstnání, potýkají se se zdravotními problémy, případně pečují o člena rodiny.
Tichý odchod z pracovního trhu
Analýza prozkoumala pracovní historii téměř čtvrt milionu lidí, kteří šli do důchodu v letech 2017 až 2019. Autory analýzy zajímalo hlavně posledních pět let před odchodem těchto lidí do penze. Všimli si významného fenoménu – tichého a pozvolného odchodu z pracovního trhu, který u velké části lidí předchází skutečnému začátku pobírání penze.
Jak redakci vysvětlil šéf Odboru statistik a analýz trhu práce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jiří Šatava, výběr let 2017 až 2019 nebyl náhodný. Později totiž vcházela v účinnost řada legislativních změn, které lidi výrazně motivovaly k žádostem o předčasný důchod, a roky 2020 až 2024 se tak z dlouhodobé statistiky výrazně vymykají. „Naše logika byla taková, že jsme chtěli zjistit, jak se lidé chovají v předdůchodovém věku v normálních letech, kdy jejich chování není ovlivněno nějakými pobídkami,“ uvedl ředitel Šatava.
Rekordní zájem o předčasný důchod? Není to jen sezonní výkyv, říká ekonom
Život před důchodem: nezaměstnanost, nemoci i péče o blízké
Analýza ukázala, že pro mnohé lidi funguje nezaměstnanost v předdůchodovém věku jako přirozený most mezi prací a penzí. Svědčí o tom i to, že na Úřad práce se lidé hlásí nejčastěji 11 měsíců před tím, než vstoupí do důchodu. „Tato doba odpovídá maximální délce vyplácení podpory v nezaměstnanosti, což naznačuje, že u části osob může evidence sloužit jako způsob finančního překlenutí posledního roku před důchodem,“ uvádí analýza.
Vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce podle doby zbývající do odchodu do důchodu. Zdroj: MPSV, publikace Analýza motivace pro předčasný odchod seniorů z trhu práce, červen 2026
Další významná skupina lidí utlumuje v pěti letech před důchodem svou pracovní aktivitu kvůli péči o blízké. Týká se to častěji žen (10 %) než mužů (5 %), ne vždy ale znamená péče o člena rodiny úplný odchod z práce.
Kolem 60 % lidí, kteří o někoho pečují, zároveň i pracuje, i když třeba ne naplno. Autoři analýzy uvádějí, že právě zde by byla dobrá větší podpora lidí, kteří si pracovní aktivitu chtějí udržet. „Například flexibilní pracovní režimy, zkrácené úvazky, podpora neformálních pečujících nebo dostupnější odlehčovací a sociální služby,“ jmenují možná opatření.
Z nemoci do důchodu
Kdy se dnes chodí do důchodu?
- Do řádného starobního důchodu se nyní lidé mohou odebrat v době, kdy dosáhnou tabulkového důchodového věku, pokud mají dostatečný počet odpracovaných let.
- Konkrétní věk se liší podle pohlaví a počtu dětí, postupně se ale rozdíly stírají a věková hranice se posouvá. Podle současné legislativy se má důchodový věk zvýšit až na 67 let. Nynější vláda sice slíbila jeho zastropování na 65 letech, zatím ale potřebnou změnu zákona nenavrhla.
- Do předčasného důchodu se dá jít maximálně o tři roky dříve než do řádného starobního. V minulosti bylo možné čerpat předčasný důchod až o pět let dříve.
V pěti letech před odchodem do důchodu roste také počet dní, které člověk stráví na neschopence. „V posledních pěti letech před důchodem je v pracovní neschopnosti průměrně 5,6 % řádných a 9,5 % předčasných důchodců,“ uvádí analýza s tím, že v úvahu bere jen delší pracovní neschopnost přesahující dva týdny.
Nejvíc nemocnost stoupá dva roky před odchodem do důchodu a častější a delší neschopenky podle autorů analýzy naznačují, že „pracovní neschopnost v této skupině často neodráží jen krátkodobou nemoc, ale také déletrvající zdravotní omezení, které může oslabovat schopnost udržet zaměstnání až do řádného důchodového věku“.
S čím Češi před důchodem nejčastěji stůňou?
Když se analytici podívali na důvody pracovní neschopnosti u lidí v předdůchodovém věku, zjistili, že nejčastějším problémem je bolest zad. Může za více než 16 % neschopenek. „Společně s artrózou kolene a kyčle, onemocněními páteře a bolestmi kloubů tvoří nemoci pohybového aparátu 28 % všech nově vzniklých epizod,“ uvádí zpráva MPSV.
Do penze dřív? Spočítejte si, zda se vám vyplatí předčasný důchod nebo předdůchod
Na dalších místech se ocitly (s téměř 17 %) nemoci dýchacích cest, hlavně nachlazení, záněty krku a průdušek, chřipka a angína. Až na třetím místě (4 %) byla všechna kardiovaskulární onemocnění, neboli nemoci srdce a cév.
I když se po prodělané nemoci Češi v předdůchodovém věku většinou vrací do práce, neplatí to vždy. Část jich přijde o práci a skončí na úřadu práce, část se dostane do invalidity. „Právě zde se ukazuje, že práceneschopnost může u části osob fungovat jako první krok v řetězci, který vede od zdravotního omezení přes nezaměstnanost k předčasnému odchodu z trhu práce,“ shrnuje analýza s tím, že zde by k udržení práce mohly pomoci různé druhy podpory, jako rekvalifikace na fyzicky méně zatěžující pozice, úpravy pracovního místa či koordinace se zdravotní a rehabilitační péčí.
Do kdy má člověk pracovat?
Současná vláda hodlá více podporovat v práci lidi, kteří již pobírají starobní důchod. Již nyní mají výhodu v podobně slevy na důchodovém pojištění, nově by jim doba odpracovaná v důchodu zvýšila i procentní výměru penze . Na druhé straně nová analýza ukázala, že mnoho lidí není schopno pracovat ještě dřív, než získá nárok na starobní důchod.
Kdy chtějí Češi nejvíce do důchodu? Když se penzistům přidává nebo se mění zákon
„Analýza jasně ukazuje, že lidé v předdůchodovém věku nejsou jedna homogenní skupina. Mají různé zdravotní možnosti, rodinné závazky, pracovní podmínky i šance uplatnit se na trhu práce. Proto nestačí dívat se jen na zákonný věk odchodu do důchodu a řešit ho plošně. Potřebujeme chytrá opatření, která budou více odpovídat skutečné situaci starších lidí a pomohou jim zůstat ekonomicky aktivní tam, kde je to možné,“ okomentoval tato zjištění ministr práce Aleš Juchelka.
