Velmi náročný závěr třetího týdne si organizátoři připravili na peloton. Vyvrcholení Tour de France mají obstarat ne dvě, ale hned tři náročné horské etapy. Mezi nimi působí ta osmnáctá jako rozjezdová, přestože měří 185 kilometrů a cyklisté nastoupají téměř 4000 metrů. Ovládne trasu z Voironu do Orcières Merlette někdo z favoritů, nebo dostane volnou ruku únik? Sledujte v podrobné online reportáži od 12:50.
Přestože vzdušnou čarou je to z Voironu do lyžařského střediska Orcières Merlette jen něco málo přes 90 kilometrů, údolím řeky Isère a následně jejího přítoku Le Drac se však trasa natáhne na dvojnásobek. A k tomu musí cyklisté absolvovat pět stoupání.
ONLINE: 18. etapa Tour de France
Sledujeme v podrobné reportáži.
Nejtěžší je hned to první, těsně po výjezdu z Voironu. Ten se mimochodem středečním dojezdem zařadil na exkluzivní seznam měst, ve kterých končila jak etapa Tour, tak Vuelty. Ve čtvrtek z něj peloton vyráží a bude mít jen chvilku na rozkoukání se, než najede do svahů Côte d’Engins.
Profil 18. etapy Tour de France
Papírově sice má stoupání 11 kilometrů, po projetí vrchařské prémie se ale pokračuje do kopce ještě dalších 16 kilometrů! Než budou moct cyklisté poprvé svěsit nohy do sjezdu, už tak budou mít v nohách pořádnou dávku stoupání.
Po sjezdu přichází jediný rovinatý přejezd dne pod stoupání na Côte de Monteynard. Měří deset kilometrů a začíná zvolna, nejobtížnější část přichází kousek pod vrcholem. Ani tady nenásleduje okamžitě odpočinek v podobě sjezdu, trasa pokračuje přes neklasifikované stoupání na Col de la Festinière.
Seixasománie. Nový hrdina elektrizuje Francii. Pogačar věští: Nadělá mi problémy
Až teprve potom přichází rychlý sešup a zase se hned začíná stoupat, tentokrát na krátké ale prudké Côte des Terrases.
Následuje zvlněné intermezzo, v rámci kterého absolvují jezdci i sprinterskou prémii. Ta je šibalsky umístěna rovněž do stoupání ve městě Corps.
Na horské finále jezdce naladí krátké Côte de Saint Léger les Mélèzes, po kterém hned začíná cílové stoupání do střediska Orcières Merlette.
To má se sedmikilometrovou délkou téměř konstantní sklon oscilující kolem 7 %. Do itineráře Tour se vrací po šesti letech.
Zatímco letos je téměř na konci závodu, v roce 2020 sloužilo pro první porovnání favoritů na celkové pořadí v kopcích. Svůj zájem o žlutý dres tehdy vítězstvím jasně deklaroval Primož Roglič. Hned za ním finišoval jistý Tadej Pogačar…
Trasa 18. etapy Tour de France
Mnohem víc je ale stoupání do lyžařského střediska spojováno s rokem 1971 a bláznivým výkonem Luise Ocani, který v 11. etapě zaútočil šedesát kilometrů před cílem a do Orcières Merlette dojel s šestiminutovým náskokem na Luciena van Impeho a téměř devítiminutovým na Eddyho Merckxe! „Ocana nás dnes pobil tak, jako El Cordobès (slavný toreador té doby) pobíjí býky při koridě,“ smekl před svým přemožitelem Kanibal.
Španěl by tehdy nejspíš celou Tour vyhrál, kdyby se hned ve 14. etapě neocitl ve sjezdu z Col de Menté v pádu, po kterém musel odstoupit.
Zvládne na Ocanu ve čtvrtek někdo navázat a dojet do Orcières Merlette po dlouhém sólu s jednoznačným náskokem? Nebo napraví Pogačar jeden z mála statistických zápisů, kdy nesvítí u horského dojezdu na prvním místě jeho jméno?
Zelená bitva. Mizerný den, hlesl Pedersen. Philipsen líčil: Vypnul jsem sociální sítě
A jak ovlivní průběh závodu boj o zelený dres, který se ve středu zredukoval na pouhých sedm bodů mezi Madsem Pedersenem a Jasperem Philipsenem?
Sledujte v podrobné online reportáži.
