Summit Severoatlantické aliance v Ankaře měl být hlavně o výdajích na zbrojení. Speciálně kvůli tomu, že jejich zvýšení požaduje americký prezident Donald Trump a přísliby vyšších výdajů včetně nákupů amerických zbraní ho měly upokojit tak, aby už neohrožoval svými výhrůžkami partnerům důvěryhodnost Aliance. Jenže se ukazuje, že nejde jen o obranné výdaje.
Jde také o plány Trumpa na to, jak se zapsat do historie. Trump totiž opět zvedl otázku Grónska, které chce získat od Dánska, člena Severoatlantické aliance a věrného spojence Američanů.
Podaří se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi připojit Grónsko k USA?
„NATO mi nedělá radost kvůli tomu, co provádí s Grónskem,“ řekl Trump včera ve svém projevu. Nelíbí se mu, že mu země Severoatlantické aliance nepomáhají tlačit na Dánsko, aby mu Grónsko odevzdalo. Trump proto už před začátkem summitu vyhrožoval, že právě kvůli Grónsku by mohl stáhnout veškeré americké vojáky z Evropy. Zastínilo to svým způsobem diskusi o obranných výdajích i o tom, že podle Trumpa nepomohly evropské země Spojeným státům v Íránu, když měly.
Trumpovo hromobití v Ankaře: Zuří kvůli Grónsku, odepsal Španěly i „choré“ Íránce
Trump otázku vlastnictví Grónska zvedl už poněkolikáté. I když to už letos na začátku roku vypadalo, že ho nebude agresivně požadovat. Jenže Trump prostě Grónsko chce. Ze tří důvodů.
Jednak ho vidí jako důležitou oblast pro americkou obranu a jednak chce kontrolovat západní polokouli, kam Grónsko geograficky patří. V tomto smyslu má blíže k Americe než k Evropě.
Navíc Trump sní o tom, že se zapíše do dějin rozšířením území Spojených států a Grónsko vidí jako příležitost. Ne z ekonomických či jen strategických důvodů, a kvůli obří velikosti Grónska. Myslí si zřejmě, že historie připojení Grónska ocení podobně, jako nakonec ocenila koupi Aljašky v roce 1867. Tehdy se mnozí americké vládě smáli, že koupila bezcennou „obří ledničku“, ale pak se ukázalo, že šlo o jeden z nejlepších obchodů v historii.
Měli bychom kontrolovat Grónsko, ale poškodilo by to vazby v NATO, řekl Trump
NATO coby americké impérium?
Trumpovi přitom jde o vlastnictví Grónska, nikoliv jen o jeho kontrolu, kterou může snadno získat. Jenže to jde proti principům demokratické Aliance i spojenectví. Nejsilnější člen NATO nemůže jen tak žádat předání části území svého spojence s tím, že mu ostatní musí vyhovět.
Znamenalo by to totiž, že se Aliance mění v americké impérium, kde Spojené státy budou využívat spojence jen jako instrument ke svému prospěchu. A pokud s Trumpovými Spojenými státy bude někdo nesouhlasit, přestanou ho bránit nebo ho přímo předají nepříteli. A to samozřejmě zbylé země NATO nechtějí. Nechtějí přijít o ochranu před nepřáteli a třást se před spojencem. Trump ale přesto na získání Grónska obsesivně trvá bez ohledu na možné následky.
Grónsko není na prodej, území NATO ubráníme, vzkázala USA dánská premiérka
Je mu jedno, jestli se NATO rozpadne mimo jiné proto, že většina jeho členů je v Evropě a Trump vidí jako hlavního protivníka Čínu. Trumpa zatím brzdí jen jeho ješitnost. Líbí se mu, že je šéfem nejmocnější vojenské aliance na planetě a že mu jeho spojenci pochlebují v obavě, že je Amerika jinak rychle opustí.
Navíc je tu téměř znovuobnovená válka s Íránem. Pro její vedení totiž potřebuje i základny v Evropě. Ale to všechno může jednou zmizet a s tím i zájem Trumpa kvůli Grónsku nezničit NATO. Summit v Ankaře ukazuje, že je třeba se na to připravit.
