V Arménii se uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. Volby podle agentur rozhodnou o tom, zda země bude pokračovat v prozápadní politice premiéra Nikola Pašinjana i jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Konečné výsledky budou podle médií zveřejněny v pondělí.
V 17 hodin SELČ tedy hodinu před uzavřením místností činila podle arménské agentury Armenpress účast 48,92 procenta. Závěrečná data o účasti zveřejní volební komise okolo 19. hodiny SELČ.
Premiér Nikol Pašinjan a jeho vládnoucí strana Občanská smlouva by podle předvolebních průzkumů měli své pozice v čele země obhájit se ziskem okolo 32 procent, píše agentura Reuters. Opoziční proruská strana Silná Arménie by měla skončit na druhém místě s 11 procenty.
„Opravdu se mi líbí, jak Arménie roste přímo před mýma očima,“ prohlásila na pátečním provládním shromáždění v Jerevanu devětatřicetiletá Karine Darbinjanová podle Reuters. „Prvním úkolem je se ho zbavit,“ řekl naopak podle agentury AFP sedmasedmdesátiletý Armen Pogosjan, předseda spotřebitelské asociace, který Pašinjana viní ze ztráty Náhorního Karabachu.
Ázerbájdžán a Arménie svedly o Náhorní Karabach v posledních desetiletích dvě války. V roce 2023 Baku při bleskové vojenské operaci znovu oblast ovládlo a ukončilo desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Jerevan, podobně jako přítomné ruské jednotky, do bojů vojensky nezasáhl.
Opozice a část společnosti Pašinjana viní z kapitulace před Ázerbájdžánem, s jehož prezidentem Ilhamem Alijevem podepsal premiér loni ve Washingtonu za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, ve které se lídři zavazují k míru.
Arménie patřila mezi spojence Ruska, přičemž na svém území hostí ruskou vojenskou základnu. V poslední době ale premiér Pašinjan usiluje o užší vazby se Západem. Vztahy Jerevanu a Moskvy se v posledních letech vyostřily. Arménie navíc v loni přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
Moskva podle Reuters před volbami tlak na Arménii stupňovala. Ruský prezident Vladimir Putin vzkázal Jerevanu, že země nemůže zároveň vstoupit do EU a zůstat členem Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Rusko také zakázalo dovoz některých arménských výrobků a pohrozilo vypovězením výhodné smlouvy o dodávkách plynu. Do Ruska přitom směřuje zhruba třetina arménského exportu a země je na Moskvě dlouhodobě závislá v energetice.
