V lese modrých otazníků. ODS prolomila tabu okolo eura, dál ale rozpačitě tápe

Ideovou konferenci Občanské demokratické strany, jež proběhla v sobotu v pražském Cubex Centru, předcházelo očekávání, že by na ní mohla explodovat jedna velká bomba. Či proběhnout doslova koperníkovský obrat od subjektu stavícího se proti přijetí společné evropské měny k subjektu, který zavedení eura podporuje.

Zájem na tom má především místopředseda ODS Pavel Drobil, který rovněž podniká. A právě podnikatelé dlouhodobě patří k velkým zastáncům zavedení eura, jelikož musí nést dodatečné náklady na zajištění svých aktivit proti výkyvům kurzu koruny.

Drobilovi se každopádně podařilo prolomit tabu a posunout vnitrostranický spor o euro na vyšší, více institucionalizovanou rovinu. Debata v ODS začala už i oficiálně, a poměrně intenzivně. Až tak, že ji předseda Martin Kupka raději zase (dočasně) típnul – prý bude lepší uspořádat na dané téma speciální konferenci, aby se v sobotu dostalo i na jiná témata.

Drobil chtěl vyprovokovat ODS k diskusi o euru. Teď není výhodné, míní Kupka

Ostatně sám se pokusil obrousit hrany tušeného konfliktu hned na úvod, když nastoupil na pódium s fotbalovým míčem v ruce a zavtipkoval, že debata o euru by se vlastně mohla týkat pořádání či spolupořádání mistrovství Evropy ve fotbale na domácích stadionech.

Euro vs. „naše“ koruna

Diskuse o přijetí eura coby měny u nás probíhá od vstupu do Evropské unie, přičemž každá z obou stran sporu disponuje relevantními argumenty. Zastánci hovoří o ekonomické nezbytnosti, zvláště pro tak silně exportně orientovanou ekonomiku, jakou ta česká nesporně je. Podnikatelský sektor by zavedení eura nesporně uvítal.

Přijetím eura by Česká republika též získala židli u stolu, kde se rozhoduje v rámci struktur upravujících provoz eurozóny. A na místě je rovněž obava, zda si stát střední velkosti dovede v dnešním světě dlouhodobě uchovat stabilní vlastní měnu jako jeden z nosných pilířů svého hospodářství.

Příznivci koruny se obávají dalšího omezení suverenity, ztráty možnosti ovlivnit vývoj ekonomiky pomocí domácí měnové politiky či eventuality, že po vstupu do eurozóny budeme muset doplácet na země s méně zodpovědnou fiskální politikou, což před lety smutně odhalila řecká krize. A mají na své straně též emoce, zvláště u starších generací zvyklých prostě na „naši“ korunu.

Není ambicí tohoto komentáře uvedený spor řešit, leč pouze nastínit jeho možné politické konsekvence. A podívat se blíže na perspektivy dalšího ideového či programového směřování ODS.

K čemu velí pragmatismus

Občanští demokraté nyní ideově tápou či možná zažívají přímo krizi identity. Martin Kupka se zatím nejeví jako silný vůdce. A po boku mu navíc – a ne vždy harmonicky – sekunduje „veřejný intelektuál“ expředseda Petr Fiala. V preferencích se ODS přetahuje s hnutím STAN o druhé místo, ovšem s mírou podpory pouze v rozmezí 13–15 %, a tedy s ohromným odstupem za hnutím ANO.

Klausovští staromilci mohou pošilhávat po Motoristech, část voličů též po jihočeském hejtmanovi a donedávna významné postavě strany Martinu Kubovi a jeho hnutí Naše Česko, jež v průzkumech nemívá daleko k průlomové pětiprocentní hranici.

Vůči hnutí ANO se ODS může vymezit pomocí obehraných songů o střetu zájmů, estébákovi nebo neférově zvelebeném Čapím hnízdě, avšak slyší na ně již jen část příznivců, a i tu začínají nudit. Jak se ale odlišit od STANu, TOP 09 či lidovců? Logicky něčím principiálním, co by každému hned naskočilo v hlavě bez složitého vysvětlování.

Členové ODS mizí ke Kubovi. Buduje Kupka „catch nobody party“, nebo neví, jak se chovat?

Pokud měla ideová konference za cíl něco podobného najít, skončila spíše rozpačitě. Přičemž příklon k přijetí eura by paradoxně rozdíly mezi ODS či TOP 09 ještě více smazal. Nicméně pokud se občanští demokraté od začátku profilovali jako strana hájící podnikatele, odmítáním eura jdou proti jejich zájmům. Tedy proti zájmům pro sebe naprosto klíčové a nesmírně vlivné skupiny.

Pragmatismus či selský neboli zdravý rozum, na který se konzervativci v ideových spisech tak rádi odvolávají, tudíž velí k politice přijetí eura, ať už si o tom Jan Skopeček myslí cokoliv.

Avšak zmíněný politik, jenž se i na ideové konferenci proti přijetí společné evropské měny jasně vymezil, představuje už dlouhou dobu hlavního stranického ekonoma nikoliv ve smyslu strážce stranické kasy, nýbrž ekonomicko-politického teoretika a nyní též stínového ministra financí.

Modrá loď míří do hlavního proudu

Jan Skopeček na konferenci rovněž navrhoval větší důraz na osobní finanční participaci občanů v důchodovém systému i ve zdravotnictví a v sociálních službách, což ale určitě není lákadlo schopné přivábit široké voličské šiky.

Žádná změna nepřichází, proto si mohou Starostové připadat jako vítězové

Předseda Martin Kupka se v úvodu rozhovořil i o podpoře rozvoje umělé inteligence a nejnovějších technologií. Avšak dost nekonkrétně – a hlavně nikterak v odlišnosti od reprezentantů většiny ostatních partají.

Konference ukázala, že ODS patrně nadále hodlá programově stavět na svých elementárních principech: na důrazu na osobní iniciativu jedince, volném trhu s omezenými státními zásahy, nízkých daních i nízkých rozpočtových schodcích.

Vývoj ve světě však stranu nutí připustit větší míru státní intervence v obranném průmyslu, energetice či v podpoře zavádění umělé inteligence. A též ubrat z euroskepticismu, což je nezbytnost, kterou snadno odůvodní jedno jméno: Donald Trump.

Zmíněné inovace však modrou loď v zásadě směřují do hlavního proudu. Otázka, čím se jasněji vymezit ve srovnání s ostatními, tak nadále zůstává viset v modravém „ódéesáckém“ vzduchu i po sobotní ideové konferenci.