Vědci zatím objevili 14 232 druhů mnohonožek. Mohl by jich být dvojnásobek

Entomologové sestavili evoluční strom jedné z nejstarších skupin suchozemských zvířat. Museli kvůli tomu chytit zástupce jejích dvou záhadných větví. Mnohonožky asi vznikly dřív, než se dosud věřilo.

Někomu připadají ošklivé. Pro jiného jsou však fascinující. Řeč je o mnohonožkách, prastaré skupině živočichů. Poznáte je celkem snadno. Mají tělo organizované do množství velice navzájem podobných článků. Většina z nich je vybavená dvěma páry končetin. Liší se tím od svých příbuzných, stonožek, které mají na jednom článku jen jeden pár nohou.

V New Orleans žije 384 tisíc lidí. Je čas je přesídlit. Město pohltí moře

Mnohonožek je k dnešnímu dni známo 14 232 druhů. Mohlo by jich ale být až dvakrát víc. Ze všech dosud objevených druhů má úplně nejvíc nožiček australská Eumillipes persephone. Entomologové jich napočítali 1306.

Evoluční strom mnohonožek.

Mnohonožky se dál dělí do zhruba patnácti menších skupin. Jejich vzájemné příbuzenské vztahy ale byly delší dobu nejasné. Mnoho jich totiž žije skrytě. Chytit je a prozkoumat vyžaduje značné úsilí.

Skupina výzkumníků vedená Paulem E. Marekem z Virginského polytechnického institutu se nenechala odradit. Rozhodli se v systematice mnohonožek udělat pořádek. Museli kvůli tomu sehnat zástupce dvou vzácných větví jejich evolučního stromu, jejichž DNA ještě nebyla přečtena.

Mají jen vědecké názvy. Říká se jim Siphoniulida a Siphonocryptida. Marek a spol. kvůli nim podnikli dvě expedice. První vedla na Kanárské ostrovy, druhá do Mexika.

Africký motýl má 458 chromozomů. Mezi mnohobuněčnými živočichy je to rekord

„K nalezení jednoho malého dospělého jedince o velikosti deset milimetrů bylo potřeba deset lidí a víc než týden,“ svěřila se webu Sci.News první autorka výzkumu Luisa F. Vasquezová-Valverdová. „Nebyli jsme si jistí, jestli je to mnohonožka, dokud jsme se nepodívali pod mikroskopem.“

Úsilí se nakonec vyplatilo. Kombinací DNA s dalšími znaky dnes žijících i dávno zkamenělých druhů tak badatelé mohli sestavit dosud nejpřesnější rodokmen celé skupiny. Vyšlo jim, že nejstarší společný předek těchto živočichů mohl žít před 460 miliony let.

Je to zhruba o 35 milionů let dřív než doba, z níž pochází nejstarší známé mnohonožčí fosilie. První suchozemské mnohonožky se asi živily zahnívajícími těly odumřelých rostlin. Nás, obratlovce, tito živočichové předběhli v kolonizaci souše asi o osmdesát milionů let.