Vedro sužuje lidi v kancelářích i továrnách. Kdy se krátí směna a kdy stačí jen voda

Horké letní dny mohou výrazně zhoršit pracovní podmínky i výkonnost zaměstnanců. Přehřáté kanceláře, výrobní haly nebo stavby nejsou jen otázkou pohodlí, ale i zdravotním rizikem. Na co mají zaměstnanci během tropických dnů nárok?

Vliv vedra na pracovní výkon

• Vysoké teploty zvyšují riziko dehydratace, přehřátí organismu i celkového vyčerpání.
• Objevovat se mohou bolesti hlavy, svalové křeče, zažívací obtíže nebo zhoršená orientace.
• U citlivějších lidí se potíže mohou dostavit už při teplotách nad 28 stupňů, výrazně vyšší zdravotní rizika pak představují teploty přesahující 36 stupňů.
• Při lehké fyzické zátěži dosahuje člověk optimálního výkonu přibližně do 22 °C.
• Pokud teplota vzroste na 27 °C, může pracovní výkon klesnout až o čtvrtinu. Zároveň se zvyšuje únava, ubývá soustředění a roste riziko chyb.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví. To by mělo zahrnovat i ochranu před nadměrnou tepelnou zátěží, přestože zákon nestanoví jednotnou maximální teplotu pro všechna pracoviště.

„Pokud teplota na pracovišti překročí stanovené limity, musí zaměstnavatel přijmout technická nebo organizační opatření. V první řadě jde o využití klimatizace, větrání, stínění nebo jiných technických prostředků ke snížení teploty. Pokud ani tato řešení nestačí, je nutné zavést bezpečnostní přestávky nebo upravit délku pracovní směny,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Rozdělení do tříd

Podmínky práce při vysokých teplotách upravuje vládní nařízení, které rozděluje práce do osmi tříd podle fyzické náročnosti.

Při vedrech má právo na úlevy v zaměstnání každý, zákon určuje jaké

Zaměstnavatel musí vyhodnotit konkrétní pracovní podmínky a zařadit zaměstnance do odpovídající kategorie práce. Od toho se odvíjí nastavení pitného režimu, délka přestávek, případné střídání pracovních činností nebo úprava pracovní doby.

• 1. třída – zahrnuje nejméně náročné profese (např. administrativní práce), doporučené rozmezí teploty na pracovišti mezi 20 a 27 °C.

„Překročení těchto hodnot sice není automatickým porušením zákona, ale zaměstnavatel má povinnost reagovat vhodnými technickými nebo režimovými opatřeními. Například stíněním oken, zajištěním větrání, úpravou pracovní doby,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

• 8. třída – zahrnuje práce fyzicky nejnáročnější (např. výkopové práce, práce sekerou, těžba dřeva atp.).

U namáhavých prací vykonávaných na slunci mohou při vysokých teplotách vznikat nároky na režimová opatření včetně bezpečnostních přestávek a odpočinku v chladnějším prostředí. Bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby.

„U běžné kancelářské práce činí maximální teplota 27 °C. U těžších manuálních profesí je limit 24 °C a u nejnáročnějších fyzických činností, například při výkopových pracích, pouze 20 °C,“ dodává Španěl.

Pokud opatření ke snížení teploty na pracovišti nestačí, nastupuje režim bezpečnostních přestávek nebo zkrácení směny. Přestávky se přitom započítávají do pracovní doby.

Extrémní vedra jsou tady. Jak ochránit zdraví a připravit se na blackout

Ochranný nápoj

Zaměstnavatel je povinen zajistit nápoje tak, aby zaměstnancům pomohl doplnit významnou část tekutin a minerálních látek ztracených během směny potem a dýcháním.

V období letních veder by firmy měly pravidelně sledovat teplotu na pracovišti a mít připravený postup pro situace, kdy teploty překročí stanovené limity. Správně nastavený pitný režim pomáhá předcházet sankcím, ale i zdravotním komplikacím zaměstnanců.

Především v kancelářích bez klimatizace nebo ve výrobních provozech s vyššími teplotami je důležité průběžně doplňovat tekutiny. V běžných podmínkách se doporučuje vypít přibližně 2,5 až 3 litry tekutin denně, při fyzické námaze může být potřeba výrazně vyšší.

Podle hygieniků musí být na každém pracovišti dostupná běžná pitná voda. Často stačí i ta kohoutková.

Dodržovat pitný režim

• Důležité je pít pravidelně během celého dne, nikoliv až ve chvíli, kdy se dostaví pocit žízně.
• Nedostatek tekutin vede ke zhoršení koncentrace, únavě, bolestem hlavy i zpomaleným reakcím, což může být problematické zejména u profesí vyžadujících zvýšenou pozornost nebo obsluhu strojů.

U fyzicky vysilující práce platí přísnější požadavky na složení nápoje. Pracovníci v profesích jako jsou například svářeči, soustružníci, zedníci, řidiči MHD či číšníci a servírky na letních zahrádkách mají nárok na ochranné nápoje. Poskytované množství má pokrýt nejméně 70 procent ztracených tekutin a minerálů během osmihodinové směny.

Ochranný nápoj nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento.

Přístup k pitné vodě či práce z domova. Na co má zaměstnanec nárok při vedrech

Organizace práce

Zaměstnavatel musí vyhodnotit konkrétní pracovní podmínky a zařadit zaměstnance do odpovídající kategorie práce. Od toho se následně odvíjí například délka bezpečnostních přestávek nebo další opatření k omezení tepelné zátěže.

V období veder může pomoci vhodná organizace práce. Patří sem přesunutí fyzicky náročnějších činností do ranních hodin, střídání zaměstnanců na jednotlivých úkolech, flexibilnější pracovní doba nebo častější bezpečnostní přestávky.

V kancelářích může situaci zlepšit také uvolnění dress code. Lehké oblečení z prodyšných materiálů, například lnu nebo bavlny, pomáhá omezit přehřívání organismu.

„Taková opatření zpravidla nevyžadují vysoké investice, přesto mohou významně snížit riziko přehřátí organismu, poklesu koncentrace i pracovních úrazů,“ dodává Španěl.

Nad rámec svých povinností vám samozřejmě zaměstnavatel může ulevit podle svých možností, řada firem právě na léto plánuje celozávodní dovolenou. Extrémní teploty ale nejsou důvodem k neplnění pracovních povinností, které by mohlo za určitých podmínek vést k jednostrannému ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.