Šéf FIFA Gianni Infantino kdysi sám sebe označil za „krále fotbalu“. Od té doby se proslavil zákulisními machinacemi, malými domů v hodnotě miliard dolarů či soukromými tryskáči placenými autoritářskými státy.
Kdo dosud pochyboval, zda je fotbal politický či apolitický sport, nedávno skončené mistrovství světa mu mohlo dát rozhřešení. Když se například americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nelíbilo, že nejlepší americký hráč Folarin Balogun dostal červenou kartu – Trump sám připustil, že až do té doby nevěděl, co to červená karta je –, zvedl prostě telefon a zavolal svému známému, šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi. A světe div se, druhý den světová fotbalová asociace zvrátila verdikt rozhodčího a Balogun mohl nastoupit do osmifinále proti Belgii.
Líbily se vám komerční novinky na MS ve fotbale – „občerstvovací“ pauzy nebo show v poločasové pauze finálového zápasu?
Nejenom že by takový postup byl problematický asi v jakémkoli organizovaném sportovním klání na světě, včetně fotbalového okresního přeboru. Pokud se tak děje na doslova nejsledovanější sportovní události světa (mistrovství světa sledovalo kumulativně přes pět miliard lidí), nabízí se otázka, zda se slova jako „pravidla“ či „fair play“ nezměnila pod patronáží FIFA ve frašku.
Ne že by to byla první rudá vlajka nad hlavou vysoce zpolitizovaného Infantina. Již v minulosti se proslavil nadstandardní blízkostí, kterou má s organizátory mistrovství světa, včetně katarských šejků či ruského prezidenta Vladimira Putina. Ti všichni mu kupříkladu financovali dopravu soukromými letadly. Před mistrovstvím světa 2022 v Kataru se Infantino dokonce přestěhoval do Dauhá, což budilo přinejmenším zdvižená obočí. V Americe tomu ale svou úlisnou blízkostí k Trumpovi nasadil korunu.
Včera bylo pozdě
To nejlepší ale přišlo až po šampionátu, přesněji v úterý 28. července. Infantino oznámil, že 20 procent marketingových práv na mistrovství světa v hodnotě 20 miliard dolarů (!) budou mít napříště soukromé firmy. Hlavní roli v jedné z nich měl – světe, div se – hrát bratr Trumpova zetě Joshua Kushner. To už bylo trochu moc i na funkcionáře FIFA, kteří s Infantinem v minulosti drželi basu.
Infantino ztrácí voliče, Wales chce jiného předsedu. UEFA mu hrozí žalobou
Odstoupil Carlos Cordeiro, organizátor proběhlého mistrovství, a do svého šéfa se ostře pustil též Kevin Lamour, fakticky muž číslo dva celé organizace. Nejvíce tyto pány překvapilo, že Infantino svůj megaprojekt v hodnotě HDP menšího státu s nikým nekonzultoval a prostě ho oznámil světové veřejnosti.
Nejtvrději zareagovala evropská asociace UEFA, která Infantina bez obalu vyzvala k rezignaci. Ta je spíš nepravděpodobná, ale je dobrým signálem, že z 211 členských zemí je nyní proti němu 136. To je slušný posun od mistrovství světa, kdy ještě prsten políbilo přes 200 států, tedy drtivá většina asociace.
Co bude dál? FIFA čekají volby v březnu 2027, do nichž Infantino půjde značně oslaben. V krizovém scénáři – při podpisu alespoň 43 zemí – se dokonce mohou spustit předčasné volby. Ať už to dopadne jakkoli, Infantinův konec je – anglosaským slovníkem – „long overdue“. Česky řečeno včera bylo pozdě.
Pokud učíme děti, že fotbal je krásný sport, kde se vyplatí tvrdá dřina a odříkání, neměl by se jeho šéf chovat jako groteskní záporák z béčkového komiksu. To, co si dovolil ve vedení světového fotbalu, by mu s bídou prošlo na českém okrese. A to je co říct.
