Všichni jsme mcdonaldi. Terčem širokospektrální nenávisti je celý západní svět

Na čtyřdenní výlet do Istanbulu jsme se s Ljubou vypravili užít si babí léto. Byl jsem zvědavý, co se tu od minule změnilo. Když jsem tu byl naposled, Hagia Sofia byla ještě muzeum, dnes už je z ní zase mešita. V paměti jsem měl mozaiky zpodobňující Krista. Zbyly tam ještě z dob, kdy to byl křesťanský Chrám moudrosti, a tudíž ještě neměl minarety.

Nuže, Kristové vydrželi, ale jenom ti menší, nahoře na galerii. Kristus viditelný odspodu je zakrytý bílými rouchy. No, bílé roucho je lepší než majzlík a kladivo.

Jinak vše při starém. Město zůstalo živé, autentické, na rozdíl od příšerného historického centra Prahy. V Istanbulu nemáte pocit, že se prodíráte chamtivou pastí na turisty, zcela odlidštěnou, kde už nikdo nebydlí a za každým oknem a v každých dveřích tušíte pařát natažený po vaší peněžence, dnes už po platební kartě. Přál bych si, aby to tak zůstalo. Prahu jsem už oplakal a po posledních volbách vidím, že jí není pomoci.

Zarouškovaný Kristus ale není to jediné, co mi narušilo pohodu. Jdeme takhle od Modré mešity nahoru k Velkému bazaru, když jsme si všimli oddílu policistů. Štíty, bílé přilby u pasu, samopaly. Nic se nedělo. Jdeme dál a zase podobná podívaná. Štíty, samopalníci i samopalnice. O další kus dál v boční uličce autobus plný policajtů.

Nová doba, nové cíle. Nebojte, zelení fundamentalisté si zaměstnání najdou

Brzy se ukázalo, o co jde. Slyšíme skandování, pískot. Demonstrace. Pokřik zesilovaný megafonem a známé gesto s ukazovákem vytrčeným vzhůru. Také tady byli policisté připraveni, ale žádné drama, ani si nenasadili přilby. Demonstrantů nebylo mnoho, snad do padesátky. Odezva kolemjdoucích mizivá. Kromě mě fotil událost na mobil ještě jeden starší pán. Vlajky, turecká a palestinská, také islámská, taková ta popsaná písmeny, která neumíme přečíst. Transparenty v turečtině, nicméně slovo SIONISMUS pochopit umím. Tím spíš, když je písmeno „O“ ozdobeno židovskou hvězdou. Hned to bylo jasné. V čem ale ti lidé našli hnízdo sionismu? Restaurace Burger King.

No ovšem, ty další policejní oddíly jsou přichystané před McDonaldem a Starbucksem, dalšími sionistickými centrálami!

Nestalo se nic. Nic velkého, ale mrazilo mě z toho.

„Co říkáš tomu letadlu?“ Čtyři vzpomínky na 11. září 2001

Spojení palestinismu a islamismu je snadno pochopitelné. Hamás má stejný ideový základ jako Islámský stát. Palestinská vlajka tu je spolu se symbolem Turecké republiky, tedy známka spojenectví. Cíl nenávisti? Americké restaurace rychlého občerstvení. Všechny tyto značky jsou vnímány jako ikony amerického kapitalismu a západního vlivu.

Myslí si snad někdo, že se nás to netýká, že jsme mimo jenom proto, že se u nás volá v uvozovkách „jen“ po Palestině od řeky k moři? Mýlí se. Je to širokospektrální nenávist. Zasahuje západní svět, který ztratil vůdčí úlohu a s ní i přitažlivost. Pro ty lidi jsme všichni tak trochu mcdonaldi. I já, co tam stál a nešikovně fotil mobilem.