Videa umí lhát. S každou posilou chci napřed mluvit, líčí trenér Trutnova

Při svém návratu k trutnovským basketbalistkám se trenér Michal Martišek bude pokoušet potvrdit vzestup, který v posledních třech letech zaznamenaly. „Odvedla se tady neskutečná práce,“ netají staronový kouč před pátečním vstupem do nového ročníku Ženské basketbalové ligy.

Trutnov do ní jako obhájce místa v play off z minulé sezony vstoupí domácím duelem se Slovankou.

Budete navazovat na svých předcházejících sedm sezon v tomto klubu. Jak se vám zatím váš návrat jeví?
Jako do prostředí na jedné straně známého a na druhé zároveň neznámého.

Jak se tomu má rozumět?
Když jsem odcházel, byl jsem tady, řečeno s trochou nadsázky, trenérem, manažerem a šoférem v jednom. Nyní kolem sebe vidím lidi, kteří se o klub starají.

Šampionáty v zimě, Evropa bez hvězdného lesku. Velké peníze víří ženský basketbal

Je to možná odpověď na asi častou otázku: Proč jste odcházel z druhého týmu ligy (Žabin Brno) do sedmého?
Opravdu se mě na to ptalo dost lidí. Přesvědčilo mě, když jsem viděl práci lidí v Trutnově, jejich zápal a to, co za tři roky dokázali udělat i mimo basketbalové hřiště. Tohle byl hlavní důvod pro můj návrat a já se budu snažit pomoci k tomu, aby se to zlepšovalo i po basketbalové stránce.

Mluvíte o určité identitě, která ke klubu patří. Jak to myslíte?
V Trutnově jsem měl úspěšnější i méně úspěšné roky, ale jedna věc zůstala. Fanoušci na Komendě (hala, kde Kara hraje své domácí zápasy – pozn. autora) jsou skvělí, ale potřebují vidět, že tým bojuje a nevzdává se za žádného stavu. Z toho musíme nyní také vycházet. Pokud k tomu i přidáme výsledky, bude to ještě veselejší.

Trutnov skončil minulou sezonu sedmý. Jak na tom bude nyní?
Minimálně o jeden stupínek nahoru bychom se chtěli posunout, to je naše ambice. Nechci ale dávat predikci, že musíme být šestí, a že když se to nepovede, bude to zklamání. Chceme každého soupeře trápit a vyhrát co nejvíc zápasů. Do každého jít s tím, že ho můžeme vyhrát. A když se to nepovede, aby minimálně soupeř pocítil naši sílu.

Lavička Žabin Brno se raduje, vlevo asistent Michal Martišek, vpravo hlavní trenér Viktor Pruša.

Kádr vašeho týmu prošel částečnou obměnou, spíše větší než menší. Jak se vám na startu ligy jeví jeho kvalita?
Velmi dobře. Sešel se kádr soutěživých hráček, což jsme chtěli. Řekl bych, že tenhle náboj by nám mohl hodně pomoci. Jde o základ, který se nedá naučit, ale v týmu podle mě je. Potřebujeme samozřejmě doladit spoustu věcí v útoku i v obraně, je potřeba tenhle základ proměnit do naší identity, do toho, jak chceme hrát.

Trutnov se bude opět spoléhat na několik zahraničních hráček, ty se však vesměs vyměnily. Jak složité je pro klub, jakým Trutnov je, najít ty správné?
Hodně těžké, trvalo to skoro pět měsíců. Začali jsme už někdy v květnu a skončili nedávno.

Co je nejtěžší?
Dá se říct, že na začátku máte v nabídce možná až pět stovek hráček a hledáte vhodné i podle postů. Vznikne vám z toho užší seznam, v němž na každý post zůstane čtyři pět hráček, které sledujeme. V tu chvíli už aktivně komunikujeme s agenty.

Levhartice: tři Američanky, boj o medaili a ostrý start v Eurocupu

A dál?
Každá hráčka, která se dostala do finálního výběru, musela absolvovat rozhovor se mnou. Nejkratší trval kolem tři čtvrtě hodiny.

Předpokládám, že velkou roli také hrají videa, která jsou dnes při takovém výběru běžnou praxí.
Souhlasím, ale dneska se i na videu dá zalhat. Proto ten rozhovor. Máme už nějakou zkušenost a alespoň trochu se z toho dá poznat charakter člověka. Když nepočítám Julii Chandlerovou, se kterou se známe a u které stačil jeden telefonát, absolvoval jsem kvůli pěti hráčkám, které nakonec přišly, zhruba třicet takových hovorů.

Máte vybráno a s vybraným týmem vstupujete do ligové soutěže. Kromě ní se ale Kaře rýsuje také účast ve středoevropské soutěži. Jak to s touto možností aktuálně vypadá?
Přihlášku jsme podali a teď čekáme na vyjádření a vylosování soutěže. Pokud soutěž proběhne, určitě se jí zúčastníme.