Voice of Freedom Повна версія

Vláda schválila zákon o celostátním referendu i regulaci cen elektřiny v krizi

· Main news

Vláda na svém dnešním dosud nejdelším zasedání projednávala velké množství návrhů. Schválila například možnost zavedení celostátního referenda, ke kterému ale potřebuje ústavní většinu. Řešila také zastropování cen energií, což ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) naznačil už v neděli. Cenová úroveň, při jaké by vláda přistoupila k zastropování, ale teprve bude předmětem debat.

Vláda by podle Havlíčka plán aktivovala v případě, že by ceny elektřiny pro odběratele překonaly určitou úroveň. Tu však zatím nespecifikoval, bude předmětem debaty. Podle Havlíčka je důležité, že vláda má v ruce legislativní nástroj, aby tak učinila. Energie důsledkem konfliktu na Blízkém východě zdražují už od letošního jara, situace přitom neslibuje řešení v dohledné době. Havlíček se chce zaměřit na koncové ceny pro odběratele i ceny přímo od výrobců.

„Bude to univerzálně postavené tak, abychom byli schopni okamžitě reagovat, až nastane kritická situace, kdy koncové ceny přesáhnou určitou úroveň,“ doplnil Havlíček.

Nejvýrazněji se zdražování energií projevuje u pohonných hmot a plynu.

K referendu jsou potřeba hlasy opozice

„Trvalo to relativně dlouho. Snažili jsme se dopilovat ten návrh zákona tak, aby dával smysl,“ řekl k referendu na začátku svého výstupu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle Tejce vláda tímto krokem splácí lidem dluh. Přiznal ale, že referendum je pouhým doplňkem, zdůraznil, že Česko je zastupitelskou demokracií.

Návrh na celostátní referendum by ve Sněmovně potřeboval kromě koaličních hlasů také oporu u opozice, aby bylo dosaženo ústavní většiny. Ty ale podle informací iDNES.cz dosud nemá. „Pro ODS není podpora žádného zákona o obecném referendu ve hře,“ sdělil předseda poslaneckého klubu Marek Benda. Podobně mluví i Jan Jakob z TOP 09. „Tuto úpravu nepodpoříme,“ má jasno. Oba předsedové poslaneckých klubů navíc tvrdí, že koalice s nimi o jejich možné podpoře dosud ani nezačala jednat.

Odmítavé stanovisko zatím zaujímá také poslanecký klub Pirátů. „Celostátní referendum u nás v tuto chvíli není vůbec na stole,“ vyjádřila se pro redakci Olga Richterová. U současné vlády jí v tuto chvíli schází boj proti dezinformacím, který je pro Piráty „předpokladem k diskuzi o referendu.“

Právě Pirátskou stranu považoval předseda Sněmovny a velký zastánce obecného referenda Tomio Okamura (SPD) za přirozené partnery při hlasování o návrhu zákona.

Pokud by vládní návrh referenda nakonec prošel, bylo by možné celostátní hlasování vyvolat z občanské iniciativy, ke které by bylo nutné získat 300 tisíc podpisů nebo z parlamentní iniciativy po souhlasu obou komor. V obou komorách by už byla potřeba pouze prostá většina, nikoli ústavní.

Aby bylo hlasování závazné, stačilo by podle návrhu 35 procent hlasů všech oprávněných voličů a nadpoloviční většina hlasujících pro to, či ono řešení. Předem jsou ale z návrhu o celostátním referendu vynechána témata obrany a bezpečnosti. Pokud by návrh prošel, občané by tak nemohli hlasovat o setrvání v NATO nebo v Evropské unii. Tejc doplnil, že by nemělo jít hlasovat ani o daních. O těch ale ještě může přijít diskuze, připustil.

Větší zásahy proti dronům

Vláda dnes také schválila novelu zákona o ochraně objektů. Provozovatelé kritické infrastruktury i policisté by mohli získat více možností, jak zasáhnout proti dronům, které neoprávněně proniknou do bezletové zóny chráněných objektů.

Vláda schválila posílení antidronové ochrany kritické infrastruktury (KI)
Nová právní úprava stanoví jasná pravidla pro rychlou a přiměřenou reakci, když dron neoprávněně pronikne do bezpečnostního perimetru chráněných objektů.

Co se změní:

- Úřad pro civilní letectví může na https://t.co/vNQtk4gDr7

V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. „Naše zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rychlost zásahu proti dronu je při ochraně kritické infrastruktury klíčová. Navíc roste počet incidentů, kdy takovou oblast naruší dron. Za současné bezpečnostní situace proto potřebují mít subjekty kritické infrastruktury i bezpečnostní složky účinné možnosti, jak adekvátně reagovat,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Nová úprava podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zajistí jasný a vyvážený rámec pro ochranu kritické infrastruktury bez toho, aby nepřiměřeně omezoval oprávněný provoz dronů. Podle dřívějších informací se dotkne úprava například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.

Vláda také dnes rozhodla o vzniku Rada vlády pro umělou inteligenci (AI). Vznik rady inicioval ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.