Také si někdy připadáte jako v blázinci? Takové pocity vyvolává i světové dění. Třeba když prezident Donald Trump zahájí, aniž se radí s NATO, útok na Írán, a pak si stěžuje, že NATO ho v tom nechalo samotného. Nebo když Trump kvitoval, že na Írán s ním šel Izrael. Ale když teď Írán odpálil na území Izraele rakety (poprvé od příměří z 8. dubna), týž Trump zakázal Izraeli odvetu.
Marně. Izrael k odvetě přistoupil už v noci na dnešek. O této válce si můžeme myslet leccos. Třeba že Trump do ní šel, aniž by stanovil přesné cíle a strategii ukončení. Ale do kategorie „blázinec“ spadají výroky, jaké pronesl na adresu izraelského lídra Netanjahua: „Já rozhoduji, já rozhoduji o všem. On ne.“ Sdělil tím, že Benjamin Netanjahu musí přijmout takovou dohodu s Íránem, jakou uzavře Trump.
Vítězství na generace? Už za rok to bylo jinak
Může to Trumpovi vyjít? Možná ano, možná ne. Ve válce Ruska na Ukrajině mu to nevyšlo. Tak dlouho tvrdil, že mírovou dohodu dokáže s Putinem uzavřít jen on, až z jednání vycouval a celou agendu „velkoryse“ přenechal Evropě. Může se pak někdo divit Netanjahuovi, že na Trumpa až tak úplně nespoléhá? Že neplní jeho rozkazy?
Největší eskalace od příměří. Izrael nevyslyšel Trumpa, udeřil raketami na Írán
Jenže svůj „blázinec“ má i Netanjahu. Bude to právě rok, kdy po útoku na jaderné a raketové kapacity Íránu prohlásil, že jde o „historické vítězství, jež potrvá po generace“. Už letos se ale můžete ptát: Jestliže vítězství z června 2025 mělo trvat po generace, proč se útok už za devět měsíců musel opakovat?
Ano, na mnohé to vše působí jako blázinec. Už v tom, že Trump teď primárně řeší problém (blokádu svobodné plavby Hormuzem), jenž nastal až s válkou, kterou letos zahájil on sám. A na který nebyl připraven, ačkoliv vojenští plánovači o něm věděli.
Ale Izrael má pro boje své důvody, o nichž se ve světě moc nemluví a přitom se z rubriky „fabulovaný blázinec“ vymykají. Nacházejí se na území Libanonu, i když je nevyvolal ani stát Libanon, ani jeho armáda.
Hizballáh tam neměl být 20 let. Je tam stále
Izrael má své vojáky na jihu Libanonu. Což leckomu připomíná hrozbu zabřednutí do vleklé války, jaká je v paměti z let 1982–2000. I v ní se odehrávají na první pohled bláznivé scény. Třeba dobytí hradu Beaufort.
Jaký význam může mít dobytí pevnosti, kterou před osmi sty lety postavili křižáci? Zdánlivě nicotný, asi takový, jaký by v moderní válce u nás mělo dobývání hradu Bezděz. Ale pozor, na druhý pohled to vypadá trochu jinak.
Středověká pevnost Beaufort se tyčí na skále nad údolím řeky Lítání. Řeky, od níž byly šíitské milice vytlačeny po roce 1982. A za kterou měly být podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN ze srpna 2006 dodnes. Leč nebyly a „modré přilby“, mírové jednotky OSN, to prosadit nedokázaly. Další díl „blázince v Levantě“.
Dosud nevídaný nesoulad. Libanonské drama odhaluje protichůdné zájmy USA a Izraele
Libanonský Hizballáh, o němž je tu řeč, je dávným spojencem (či spíš pohůnkem) Íránu. Jako takový ohrožoval severní pohraničí Izraele po dekády. Ale po 7. říjnu 2023, pogromu Hamásu na jih židovského státu, své úsilí znásobil. Mluví-li se o desítkách tisíc Izraelců, kteří od roku 2023 musí žít v provizorních útočištích, jsou to lidé z jižního i severního pohraničí. V případě severu ti, které ohrožují rakety i drony Hizballáhu z území Libanonu.
Zde je důvod izraelské vojenské aktivity v Libanonu. A také rozdíl mezi přístupem Trumpa a Netanjahua. Chystá-li dohodu s Íránem Trump, jde mu o uvolnění plavby Hormuzem, jaderný či raketový arzenál Teheránu, ale ne až tak moc o to, co bude Írán podnikat v regionu. Izraeli jde samozřejmě o jaderný i raketový potenciál Íránu, ale ještě bezprostředněji o jeho spojence, jako jsou Hamás, Hizballáh či Húthiové.
Libanon stále pod vlivem Íránu
Svůj podíl na kultivaci „blázince v Levantě“ má i Západ a jeho média. Ve zprávě agentury DPA čteme, že libanonská armáda se neúčastní konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem, že zůstává neutrální. Je to snad objev? Rozhodně ne, ale napíše-li to světová agentura, působí to jako tiché přiznání reality.
Jsi blázen, nebýt mě, sedíš ve vězení! řval Trump na Netanjahua kvůli Libanonu
I když Izrael bojuje na území suverénního Libanonu, nebojuje s Libanonem jako státem ani s jeho armádou. Bojuje s Hizballáhem, který měl být podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN už dvacet let na sever od řeky Lítání a odzbrojen. Proč není?
Tyto otázky se ozývají i v samotném Libanonu. Zatím spíše opatrně a nevymahatelně, neboť vliv Íránu – patrona šíitského Hizballáhu – je stále značný. Ale Západ by o tom měl mluvit zcela otevřeně. Hizballáh je přece na seznamu teroristů v USA i EU. Jinak si Západ sám bude rezervovat místo v „levantském blázinci“.
