Válka ve stylu počítačové hry. Co očekávat od krize zahájené odvoláním ministra Fedorova?
Je oblíbencem ulice, která za něj už řadu dní demonstruje – v ministru obrany Mychajlu Fedorovovi vidí naději, že zastaví umírání na frontách, které už dolehlo takřka do každé rodiny, a místo lidí pošle do boje stroje. Sám Fedorov chce ve své misi za každou cenu pokračovat a to výhradně jako ministr obrany, za dosavadního půl roku ve funkci se toho moc udělat nestihlo a jinde schází odpovídající kompetence. Dokáže mladý politik proměnit válku a dostane k tomu vůbec příležitost?
Opakuje se to se stále kratší periodicitou, nejdřív dva až tři týdny, teď týden. Někdy to oznamuje armáda, ale nejčastěji prezident Volodymyr Zelenskyj. „Víme od rozvědky a našich partnerů, že Rusové připravili rakety pro nový masivní útok na Ukrajinu,“ oznámil Zelenskyj opět v pátek. Ještě ten samý den Rusové odpálili tři rakety, z nichž dvě zasáhly (předem anoncovanou) výstavu zbrojařské techniky poblíž Kyjeva. V dalších dnech pak přišly už údery přímo na Kyjev.
Ani varování před nálety pak neodrazuje demonstranty, kteří protestují za návrat Mychajla Fedorova do vlády. Scházejí se jak v metropoli Kyjevě, tak i v Charkově, Oděse, Poltavě, Kryvém Rihu či ve Chmelnyckém. Podle organizátora, válečného veterána Dmytro Kozjatynského budou protesty pokračovat, dokud nebudou splněny požadavky demonstrantů, tedy návrat Fedorova do funkce ministra obrany.
Vraťte nám ministra Fedorova, nebo začnou celostátní protesty, hrozí Ukrajinci
Očekávání od něj byla zásadní, určité „zlidštění“ války tím, že z ní udělá střet robotů a technologií jako v nějaké počítačové hře. Že přestanou umírat lidé, především vojáci na frontách, což už podobně jako za první světové války zasahuje do každé obce, která má několik obětí. A někoho na frontě má každá rodina.
Fedorov, který se ministrem obrany stal letos v lednu, skončil ve funkci poté, co odstoupila premiérka Julija Svyrydenková a následně celý kabinet. Do nové vlády premiéra Serhije Koreckého nebyl nominován. Zelenskyj to před poslanci vládní strany odůvodňoval spory Fedorova s vrchním velitelem armády Oleksandrem Syrským, jehož však v tandemu s náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem také posléze vyměnil za nového vrchního velitele Mychajla Drapatého a náčelníka štábu Ihora Skybjuka.
Fedorov, muž vojenských inovací. Víc než o změny v Kyjevě jde o technologický přelom ve válčení
Vlastně se stalo to, co se dalo očekávat už počátkem roku, kdy Fedorov do funkce nastupoval. Už tehdy panovaly obavy, jak člověk o víc než generaci mladší, který vyrostl na digitálních technologiích, dokáže spolupracovat s velením armády odkojeným sovětskými vojenskými školami. Bylo od počátku jasné, že to nepůjde úplně hladce, i když některá fakta – třeba že se vede válka, kde bojují lidé, nebo že technologický pokrok jde kupředu, musely brát v úvahu obě strany.
Oplácet stejnou mincí
Od Fedorova nikdo nečekal, že ukončí válku nebo přinese její zásadní zvrat. Vyjednávání zůstalo na jeho předchůdci Rustemu Umerovovi, po jehož období někdy označovaném jako chaotické měl Fedorov udělat pořádek. Dále pak jeho mise spočívala v tom, aby revitalizoval svými radikálními postupy a novátorstvím ozbrojené síly tak, aby vydržely ještě nějakou dobu bojovat. Pokud totiž do začátku války v Íránu byly alespoň nějaké naděje, že se konflikt podaří ukončit, protože je to v zájmu Spojených států, tak ty nyní padly. Američané mají starosti s úskočným Teheránem a na Ukrajinu nezbývají síly.
S vizí technologicky přebudovat ozbrojené síly přišel už předchůdce Syrského na postu velitele ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, který byl Zelenským odvolán právě ve prospěch Syrského zastánců klasického způsobu válčení. Zalužnyj předpověděl, že bez zásadní změny a bez získání jasné technologické převahy nad mnohem početnějším protivníkem se tehdejší patová situace nezmění.
Zelenskyj nabídl odvolanému Fedorovovi pozice ve vládě. Ten odmítá
Obměna armády bojující na frontě tak, aby část činnosti vojáků převzali do co největší míry roboti a sledovací systémy, je však úkolem na roky. Za půl roku ho rozhodně nelze splnit. I když pokrok tu je, na bojišti ve formě rozšiřování operačního prostoru dronů, které systematicky napadají zejména logistiku, zvlášť oblíbeným cílem jsou cisterny s palivem. Nebezpečným se v tomto ohledu stal Krym, který Ukrajinci dokázali úspěšně přidusit a učinit z někdejšího turistického letoviska no-go zónu.
Ukrajinci už mají k dispozici i vlastní rakety s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, které se sice navenek podobají německé V1, doletí ale 3000 kilometrů daleko a zasáhnou cíl přesně. Pocítili to třeba koncem června obyvatelé Volgogradu, když tyto rakety dopadly na zbrojovku Titan-Barrikady, způsobily požár a poškodily výrobní zařízení.
Ne všechny aspekty útoků jsou v režii ministerstva obrany, něco má pod palcem tajná služba SBU, která pomáhá i s dalšími věcmi, jako je identifikace cílů, velkou zásluhu na současném stavu mají zbrojaři. Navíc se sklízí plody úsilí, které trvá léta. Důležitý však je samotný stav a to, že Ukrajina mlčky netrpí jako oběť a odpovídá. Na Rusko to vytváří tlak, mění se nálady lidí, chybí například běžná automobilová paliva, omezována je letecká doprava. A právě toto, nikoli moralizování, na Rusko platí.
S ulicí za zády
Fedorov přitom nechce přijmout žádnou jinou funkci než ministr obrany, přestože mu Zelenskyj nabídl více postů, včetně křesla vicepremiéra pro vojenské inovace. „Žádná z jiných funkcí (kromě ministra obrany) nedisponuje skutečnými pravomocemi umožňujícími bojovat proti korupci při veřejných zakázkách, dokončit zahájenou transformaci armády, plánovat a uskutečňovat asymetrické akce a operace proti nepříteli, vykořenit kulturu lži a nezodpovědnosti uvnitř systému a dotáhnout do konce další záležitosti, které náš tým na ministerstvu obrany začal,“ prohlásil Fedorov.
Za sebou má Fedorov hlas ulice. Masových protestů proti Zelenskému tu zatím moc nebylo. Prakticky jen jeden před rokem kvůli omezení nezávislosti Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratury (SAP). Prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy pod tlakem ulice i Evropské unie couvl a parlament pravomoci zmíněným úřadům obnovil.
Na Ukrajině jde teď o víc než jen o osud bývalého ministra obrany
Po celou dobu války se také v menší míře protestuje za rychlejší výměnu zajatců a čas od času vypuknou živelné nepokoje proti praktikám příslušníků mobilizačních center, kteří doslova odchytávají muže vyhýbající se vojně na ulicích nebo před supermarkety. Ve srovnání s Ruskem či Běloruskem, kde i malé protesty končí zásahy policie a zatýkáním, je to však zásadní rozdíl – Ukrajina hlas ulice nedusí, ale bere ho v úvahu.
Proto jsou Fedorovovy úmysly poměrně snadno čitelné – vrátit se do křesla ministra obrany a dokončit to, co za půl roku dokončit nešlo. Nebo v tom alespoň pokračovat. Kromě prostého tahu na branku je totiž nutné se i probojovávat korupčními vazbami a vzdorovat zpátečnickému způsobu myšlení, s duem Drapatyj/Skybjuk by to mohlo jít lépe.
Jenže jsou tu i věci, které Fedorovovi moc nešly, jako reforma mobilizačního systému. Pracuje se tu s lidmi a technologie moc nezmůžou. Bez ohledu na roboty a umělou inteligenci bude třeba nabírat lidi.
Faktem zůstává jedno – pokud by se jemu nebo komukoli jinému podařilo vyřešit nemožné, zastavit umírání a být úspěšný ve válce, bude mít pověst supermana nebo superženy a tím pádem i slušnou šanci v budoucnu úspěšně politicky konkurovat Volodymyru Zelenskému. A je otázkou, zda on sám to připustí.