Hlavní zprávy

Vydržel by Okamurův věnec? Německo klade otázku, zda kádrovat politiky při pietních aktech

Vydržel by Okamurův věnec? Německo klade otázku, zda kádrovat politiky při pietních aktech

Snad každá země má osobnosti, hrdiny i události, k nimž se hlásí všichni od levice po pravici, od liberálů po konzervativce. Ale při pietních aktech mohou nastat potíže. U nás při výročí osvobození z května 1945. Je v pořádku, když se piety účastní komunisté připomínající hlavní roli Rudé armády? Ba ruští motorkáři, fanoušci Putina?

Včera zažilo cosi podobného Německo. Bylo 82. výročí atentátu na Hitlera, o který se pokusil plukovník wehrmachtu von Stauffenberg. Ale pietní akt narušil prasynovec slavného odbojáře Bonhoeffera. Přišel k památníku v Berlíně, když tam politici kladli věnce, a věnec věnovaný Alternativou pro Německo (AfD) se pokusil odnést. Vznikla z toho nedůstojná strkanice. Co z toho plyne pro Německo i pro nás?

Má to rozhodovat soud?

Dietrich Bonhoeffer byl legendou německé historie. Evangelický pastor, teolog, antinacista a odbojář. Popraven byl před koncem války jako jeden z lidí spojovaných se strůjci atentátu na Hitlera. Prostě úctyhodná osobnost. Ale znamená to, že jeho prasynovec má určovat, kdo smí a kdo nesmí uctít památku odbojářů z roku 1944?

Bonhoefferův prasynovec nesnáší AfD, což je legitimní postoj. AfD je zlopověstná, veškeré zmínky o ní se uvádějí slovy jako „extremistická“, „krajní“, v nejlepším případě „radikální“. Ale soud ji nezakázal, v loňských spolkových volbách skončila na druhém místě a letos je už průzkumově nejsilnější stranou v zemi.

Kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako extremistickou, rozhodl soud

Většině voličů je nesympatická z podobných důvodů jako u nás Okamurova SPD. Zajímala se o ni kontrarozvědka. Ta loni rozhodla, že AfD je coby prokázaně extremistická strana zralá ke sledování, ale soud toto rozhodnutí pozastavil. Takže, formálně vzato, se AfD za extremistickou označovat nesmí.

Ano, je to parta radikální a hlásá radikální přístup k migraci, zvlášť ilegální. Ve svých řadách má lidi hrdé na Německo, německou historii i výkony wehrmachtu. Tady by se dalo říct, že mezi výkony wehrmachtu patří i pokus o atentát na Hitlera z 20. července 1944. Ale upřímně, AfD opravdu nelze označit za stranu nacistickou.

Úhrnem, těžko najít soud, který by prohlásil, že AfD jako taková, natož její poslanecký klub ve Spolkovém sněmu nemá právo položit věnce při pietě k 20. červenci.

Co kdyby přišel prasynovec Kubiše

Zkusme si to s trochou nadsázky představit u nás. Okamurova SPD je ve sněmovně i vládní koalici, ačkoliv ji mnozí považují za krajní, ba extremistickou partu. Až do loňska ji dokonce ve svých zprávách o extremismu zmiňovala kontrarozvědka BIS.

Ostré projevy i potyčky na Dni vítězství na Olšanech. Emoce vyvolaly sporné symboly

Teď si představte, že je přelom května a června, výročí atentátu na Heydricha a následné smrti parašutistů. Že politici všech stran kladou věnce u chrámu svatých Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě vedli parašutisté svůj poslední boj. A že tam přijde, řekněme, prasynovec Jana Kubiše a pokusí se Okamurův věnec odstranit. A k tomu pronese podobná slova jako Bonhoefferův prasynovec v Berlíně: „Mnoho potomků, a já patřím mezi ně, cítí velký hněv, když vidí, jak tady SPD pokládá věnce. To nepřijmeme.“

Prošlo by mu to? Bralo by se to jako logický výraz odporu k Okamurovi a jeho SPD? Nebo jako narušení piety? Jsou to samozřejmě jen hypotetické otázky. Ve stylu „co by kdyby“. Ale nějaké zkušenosti s čímsi podobným už máme.

Můžeme vzpomenout na 15. leden 1989. Dvacet let poté, co se na Václavském náměstí upálil Jan Palach, se tam sešlo 14 lidí z protirežimní opozice. Pokusili se položit květiny, ale byli zatčeni. Václav Havel byl pak odsouzen za trestný čin pobuřování naposledy do vězení.

Jistěže to byla zcela jiná situace, nesrovnatelná s dnešní, ale stejně posílila dojem, že pietní akty se mají nechat na pokoji. I když tam květiny či věnce klade někdo, kdo se establishmentu zajídá.

Babiš nakonec navštívil i Pražské Jezulátko. Před Bohem jsme si rovni, míní

A nemusí to být ani situace pietní. V lednu 2023, na vrcholu kampaně před volbou prezidenta, chtěl kandidát Andrej Babiš zajít do kostela Panny Marie Vítězné, aby se podíval na sošku Pražského Jezulátka. Ale správci chrám uzavřeli, aby Babiš nevyužil poutní místo k útočné a strach vyvolávající kampani.

Takže pozor. Můžete z dobrých důvodů nesnášet AfD, Okamuru i Babiše. Ale ta nechuť by neměla vést k tomu, aby se jim bránilo v účasti na pietních aktech či jen v návštěvě kostela.

Možná jste zmeškali