Kinburnská kosa v Černém moři je nejzápadnější výběžek Ruskem okupovaného území. Ukrajinci na něj zaútočili čistě za použití bezpilotních zbraní.
Při slově „vylodění“ si asi většina čtenářů vybaví úvodní scény slavného velkofilmu Zachraňte vojína Ryana (1998, Steven Spielberg). Stovky mladých vojínů nabíhají do dobře opevněných pozic a jejich boj o francouzské pláže se změní v krvavou lázeň. Teprve po ztrátě více než dvou tisíc životů jsou Američané schopni Omaha Beach nakonec opanovat a vytvořit si na pobřeží záchytný bod pro konečné dobytí nacistického Německa.
Ukrajina zasáhla dalších dvacet plavidel ruské stínové flotily, teď čistí Černé moře
Přenesme se ale do roku 2026 a uvidíme, že to jde i jinak. Zatím v mnohem menším měřítku a s výrazně menším strategickým významem. I přesto je ale právě zveřejněná ukrajinská operace pozoruhodná a nepochybně se zapíše do dějin vojenství.
Na videu zveřejněném ukrajinským ministerstvem obrany je vidět vyloďovací člun, ze kterého na pobřeží vyjede samořiditelná čtyřkolka ozbrojená kulometem a otevře palbu na ruské pozice. Vše z bezpečné vzdálenosti seshora natáčí ukrajinský dron, jehož záběry pozemním jednotkám zároveň slouží jako průzkum v průběhu bojové operace.
Historic operation: Ukrainian combat robot was deployed from a naval drone and attacked Russian positions for the first time.
A ground robotic system equipped with a machine gun landed on the occupied shore of the Kinburn Spit from a naval drone and immediately began carrying https://t.co/8MbAVhmvB1
Možná cesta k odříznutí Krymu
Jen husarský kousek a nic víc? Možná. Přesné výsledky zmíněné akce neznáme. Údajně se měla odehrát na Kinburnské kose v Černém moři - strategicky položeném výběžku pevniny, jenž uzavírá přístup do ústí Jižního Bugu i Dněpru. Tomu by odpovídal zvýšený zájem o jižní bojiště, který v poslední době ukrajinské síly projevují, a snad z toho lze též vyčíst další směr ukrajinských operací.
Čekáme na totální ruský kolaps. Lidem na Krymu svitla naděje na osvobození
Podle některých analytiků má Kyjev za lubem vyčistit Kinburnskou kosu a odtamtud pokračovat dále na Olešky, odkud ruské síly ostřelují Cherson a Antonivku na západním břehu Dněpru. Pád ruského odporu v této oblasti by se pak mohl stát odrazovým můstkem pro odříznutí Krymu.
S tím, jak osobní vztah ke Krymu chová ruský prezident Vladimir Putin a jak stěžejní roli hraje v jeho dobyvačných plánech, lze si jen představit, jak by na podobnou operaci reagovali v Moskvě. Že by se právě proto v Kremlu odhodlali k nové vlně mobilizace, jak naznačují některé zdroje?
Putin chce dál válčit. Je v Rusku mobilizace na spadnutí?
Ale nepředbíhejme. Ať už bude reálný dopad útoku jakýkoli, na stránky učebnic už se zapsal. Je to poprvé, co se podobná operace odehrála bez účasti člověka, čistě pomocí na dálku řízených zbraní. To ještě nemusí mít vojenský efekt, ale psychologický efekt už to má. „Podívejte se, čeho jsme schopni,“ jakoby říkali Ukrajinci. A jak praví klasik vojenství Carl von Clausewitz: psychologický prvek je ve válce vždycky až ten nejdůležitější.
